Hon na lišku

Navzdory průměrnému televiznímu dabingu dávám čtyři hvězdičky, protože Hon na lišku si je určitě zaslouží. Peter Sellers v nejlepší formě a ve spoustě převleků i situací, vtip za vtipem, perfektní hudba včetně titulní písně, krásné ženy a velmi vděčná parodie filmů o ničem, která vyvrcholí až v soudní síni praskající ve švech. "Kdybych tak moh ukrást dost, abych se stal poctivcem." (17.05.2014)

„Marcel Vignon, Paříž. Známý také jako Kocour. Jako kocour se vrhne na svou kořist. A pak se prostě vytratí rychlostí světla. Momentálně má ovšem vrchol své kariéry za sebou…“ Hned úvod mě rozesmál. A usmíval jsem se dál, na scénu totiž nastoupil Sellers s parádní noblesou a jeho kreace mě po celou dobu bavily. Jedno, zda šlo zrovna o Otce, četníka („Karabiniéři!“) či režiséra (v této „poloze“ byl asi nejvtipnější a nejrozpustilejší). Nebyl však na vše sám, Mature, Balsam a řada jiných v menších rolích (včetně libového frku samotného režiséra) mu zdatně sekundovali. Při honičce v kouři to začalo vypadat na nezvládnutý dojezd, naštěstí pak přišel soud a bylo zas lépe. Režiséra jsem měl dosud spojeného s kovanými dramaty, zřejmě si budu muset na jeho tvorbu posvítit víc. Tentokrát to bude za silné 4*. „Vaše ctihodnosti, prosím o smilování. Všichni tito lidé jsou nevinní. Byli opojeni, omámeni. Ale ne zlatem. Ne bohatstvím. Ale slabostí lidského ducha. Mají být potrestáni za touhu nasytit hladovou duši?“ - „Ano, odveďte je.“ (27.01.2018)

Ani opravdový Ital by roli Vanucciho nezahrál tak dobře jako Peter Sellers. Hon na lišku je poměrně vtipná hříčka, která si s gustem bere na paškál narcistické herce, afektované režiséry maskující svou neschopnost rádobyhlubokými metaforami nebo filmové kritiky, kterým se líbí jenom to, co je černobílé, klepe se to a nikdo v tom nepromluví. Lišce ale chybí údernější závěr, takhle zůstalo pouze u rozverné komedie, na kterou nejspíš velmi rychle zapomenu. (30.03.2011)

Dneska jsem měl vážně moc pěkný předvánoční den....A teď ještě objevím takovou pecku? Viděl jsem to ještě před večerním skvostem na ČT 2 Křídla Vánoc, ale koment jsem si nechal až na potom. Jak propašovat do Itálie 300 cihel zlata a ještě s policejní ochranou? Jasně, natočit o tom film. Perfektní nápad kterého se tato komedie ale ani tolik nedrží. Po všech směrech si různě blbne (i mě se po ni pak dobře blblo venku.:D), přináší velké množství různých nepředvídatelných nápadů a ve výsledku je vše přetaveno v totální výsměch všem úměleckým filmům před kterými tleskají jenom kritici.  No a nebojte, i sám režisér Vittorio De Sica se zparoduje malým cameem režiséra kterému ukradnou filmařské zařízení. Prostě se jedná o tak svižnou energickou a svou podívanou, že vám z toho půjde až hlava kolem. Perfektně jsem se bavil a vůbec si neuvědomoval zákulisní tahanice ani nepříliš příznivé tehdější kritiky. Peter Sellers je tady ve svém živlu jako já  na pódiu a opět mě ozbrojil  svým obrovským komediálním talentem a skvělým (tentokrát) italským přízvukem. Jeho převleky navíc dají vzpomenout na pozdější Pantery.  Navíc je to má druhá velmi dobrá zkušenost s Neilem Simonem po sobě. Doménou tohoto scénaristy by měly byt spíš komornější komedie, přesto i tady byl i jeho scénař skvělý. K tomu ještě skvělá hudba s vyníkajcím ústedním songem, kterého se asi jen tak nezbavím. Prostě super komedie. A taky mi to skvěle sedlo do nálady. Takže díky, že jsem si takovou nálož mohl pustit do pokoje.❤ (20.12.2019)

Tak sme sa dozvedeli, ako v skutočnosti De Sica natáčal svoje neorealistické filmy. Pokiaľ ste pri filme, tak samozrejme neviete, čo to Neorealizmus je, ale vysvetľovať sa mi to nechce. After the fox je miestami skvelá komédia, ale väčšinu času som bol mierne v rozpakoch, čoho som svedkom a či to má byť vtipné tým spôsobom, akým je to prezentované. Je to trochu škoda, pretože ako parodická sebareflexia (a aj Sellersova) to má nesmierny potenciál, ktorý aj podľa väčšiny tunajších hodnotení nebol dostatočne využitý. Napriek tomu je to film, ktorý by mal vidieť každý fanúšik snobského umenia, Sellersa, talianskej mentality a veľkých poprsí. Už len samotný námet je sympatický, vidno, že Sica nebol žiaden namyslený suchár. (17.05.2014)