...a jitra jsou zde tichá
-
A zori zdes tichije
-
А зори здесь тихие...
(Sovětský svaz) -
... a rána sú tu tiché
Drama / Válečný
Sovětský svaz, 1972, 188 min
Režie:
Stanislav RostockijObsah
-
Vojnová dráma podľa novely Borisa Vasiljeva zachytáva tragické osudy ženského oddielu na severozápade Ruska. Mladé dievčatá chceli žiť a prežívať krásu života, vojna im však všetko vzala. V odľahlej oblasti blízko fínskych hraníc pod velením desiatnika Vaskova stráži päť dievčat protileteckú artilériu. Keď ich obkľúči skupina šestnástich nacistických vojakov, musia podstúpiť nerovný boj a skúšku skutočného hrdinstva. Film bol nominovaný na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. V roku 2005 čínski kinematografisti natočili 12-dielny remake tohto, v Číne veľmi populárneho filmu. Všetky postavy si zahrali ruskí herci. (oficiální text distributora) -
Staršinovi Vaskovi (Andrei Martynov), veliteli oddílu protiletadlové obrany v karelijské pustině, je přidělena jednotka dobrovolníků skládající se z mladých žen. Vaskov si není jistý, zda je má brát jako opravdové vojáky. Když se dozví, že v zámezí seskočili dva němečtí parašutisté, má Vaskov málo času k přemýšlení. Vybere si pět děvčat, s kterými se vydá Němce zajmout. K oněm děvčatům patří Rita (Irina Shevchuk), jejíž muž padl hned při vypuknutí války; Šeňa (Olga Ostroumova), která ztratila celou rodinu; Židovka Soňa (Irina Dolganova); Líza (Yelena Drapeko), která vyrůstala v lesním prostředí - v hájovně; a konečně Galja (Yekaterina Markova) z dětského domova, která si přidala rok, aby mohla být přijata do armády. Tato malá jednotka brzy zjistí, že se nejedná o dva, nýbrž o šestnáct těžce vyzbrojených německých vojáků... Film těžící ze skutečných zážitků režiséra Stanislava Rostotskyho i scénáristy Borise Vasilyeva. Vasilyevovi bylo osmnáct, když přejal velení jednotky 25 děvčat a Rostotsky byl těžce zraněn a v první linii zachráněn sedmnáctiletou bojovnicí. (Pohrobek)
Komentáře uživatelů k filmu (34)
-
luczi
Nemohu hodnotit, nemám dostatek vhodých slov, proto zatím doporučuji komentář see_sawandrew.(25.3.2012)
-
miron
Tak tohleto šlo v době mého dětství v TV ( mám dojem , že jako seriál) a moc se mi to líbilo . Celý film působí jinak než všechny ty oslavné filmy o nezničitelných velitelích - komunistech (že soudruhu Cvetajeve ?).(9.6.2006)
-
Kovaja
Začátek filmu byl slabší ale postupem času sem se do filmu zakous a nepustil.Staršina Vaskov má na povel 5 děvčat v boji proti údajným 2 nacistickým výsadkářů ze kterých se jich nakonec vyklube 16.Lítý partizánský boj v horském prostředí nakonec přežije pouze staršina s 1 vojandou.Holky se postupem času dokázaly zžít s válkou a byli staršinovi vyrovnanými spolubojovnicemi.Odhodlání bránit svou vlas bylo pro ně vším a byli a nakonec i položili za ni život.Nejprve sem měl z dlouhé stopáže filmu strach ale postupem času sem si přál ať film nekončí.Moc pěkný filmový kousek(14.10.2008)
-
ivamka
Fakt je to víc jak 30let, co jsem tento film viděla a jen si pamatuju, že snad poprvé mi u filmu tekly slzy. Nebo spíš jsem nezadržitelně vzlykala. Nebyl to ten typický film o hrdinství, ale Nádherná opravdu nádherná nedotknutá příroda uprostřed válečného běsnění..Hrdinství nějaké asi bylo, ale nebylo tak důležité jako ta příroda a hudba.(27.12.2009)
-
farmnf
Dávám neobjektivních pět. Chci tím říct, že je to jeden z nejkvalitnějších sovětských válečných filmů, stejně tak jako Balada o vojákovi (na svou dobu pochopitelně). Válečné scény tu nejsou příliš výpravné, děj velice prostý. Princip apelu tohoto filmu je v tom, že ve válce umíraj mladý hezký holky a s nimi umírá i jejich vzpomínání na domov a na lásky. S nimi umírají jejich nezrealizované sny. Možná romantiky mezi břízkami by mohlo být méně. A zapomněl jsem, že název je velice originální, tušil by z toho někdo válku?(8.7.2011)
-
see_sawandrew
Patos? Propaganda? Nic takového tam proboha není, a to ani přes zautomatizované výroky hlavních postav, které zkrátka měly a musely mít stalinismus zaryt hluboko pod kůží. Film samotný jasně ukazuje na nesmyslnost horlivé obrany vlasti, a patriotistické chování postav nelze interpretovat jako ideologické stanovisko, spíše jako odhodlání tady a teď. Mnohem důležitější než vojenské povinnosti děvčat se tak stává samotný princip lidství (chcete-li odvaha) a samotný ženský element, který představuje každá dílčí ženská postava, jejíž smrt je nakonec zbytečná. Snad až vyjma jedné z nich, která při odlákávání pozornosti německých zelených baretů zpívá ruskou romanci. Skutečně věříte, že tato scéna má ještě vůbec něco společného se socialistickým brainwashingem? Silnější film o ženách se jen těžko hledá. 85%(14.12.2010)
-
FOCKE_WULF
Tohle byl Fedotu Jevgrafovičovi čert dlužen. Žádal velení o vojáky, kteří nebudou chlastat vodku a neotočí se za každou sukní a oni mu poslali - ženské! Oddíl dělostřelkyň na doplnění stavu posádky protiletecké obrany. Z toho pochopitelně vznikne spousta komických situací. Veškerá legrace a kočkování mezi vojandami a velitelem ale náhle skončí, když jsou v noci napadeni německými messerschmitty. Scéna, která mi utkvěla v paměti: jedno letadlo je sestřeleno, katapultují se z něj letci a na padácích letí dolů, voják Osjanina je drží na mušce, stále má protiletadlový kulomet natočený jejich směrem a sleduje je skrz zaměřovací kříž s takovým zadumaným výrazem ve tváři, za ní ostatní ženy debatují o tom, jestli letci spadnou spíš do lesa nebo do vody a najednou Osjanina sešlápne kulometný pedál a rozstřílí oba německé parašutisty na sračky. Nedlouho po této události jsou v lese nedaleko posádky objeveni Němci a velitel v čele oddílu žen je jde zadržet nebo zlikvidovat. Dál nebudu prozrazovat. Film ...a jitra jsou zde tichá je dost smutný, je nespočet možností, jak filmovými prostředky ukázat na nesmyslnost války, tady jsou divákovi představeny ženy a jejich osudy, sny, rodiny, muži, milenci, některé vojandy jsou dokonce tak mladé, že ještě ani žádné muže neměly a tyto ženy jsou pak odvedeny na válečná jatka. http://www.youtube.com/watch?v=XE-7KA3nwZo(30.4.2012)
-
akcul
Bitva místního významu... Pro spoustu diváků film patetický. Patetický do té míry, do jaké je třeba oslavovat tento krásný příběh statečnosti, naivistický jako duše těch mlaďounkých slečen se zbraní v ruce (viz. retrospekitvy) a oslavný zkrátka jako ruský film. Stopáž je protivná, ale přesto ten příběh stojí za to. Mise splněna. Tři hrdé hvězdičky, skoro čtyři.(17.6.2009)
-
MiriamLef
Poprvé jsem film viděla jako dítě, ale zapůsobil na mě tak mocně, že se k němu pořád ráda vracím. Mínus jedna hvězdička za ideologii. Jako dobrý prvek vítám, že snímek je černobílý v průběhu vyprávění příběhu a barevný v myšlenkách hrdinů, má to své kouzlo. Obráceně by to nebylo ono.(10.4.2008)
-
retrix
Film, který zcela vybočuje z řady sovětských filmů, kde sovětský voják rozstřílený na kusy stačí ještě zničit opevněný bunkr nebo německý tygr. Místy poetický,smutný děj, jenž neklade důraz na hromady mrtvol, kde jedna strana jsou tupci a druzí bohové. O to tu vůbec nejde a to dělá film nadprůměrným. Zároveň herci podali skvělé výkony.(2.12.2011)
-
BOIKOT
Dobrý film o několikati Ruskách a jejich staršinovi kteří jsou vysláni aby zneškodnili slabé německé paragány . Ovšem rychle se karta obrátí a zněmeckých paragánů se vyklube komando . Herečky hrály mooc fajn a také film je moc hezký.(28.1.2009)
-
Pitryx
No, mne to tedy nenadchlo. Překvapilo mne že komančům prošla scéna kdy rusák střílí do parašutisty, pokud vím to se přece "nesmělo". Zpočátku těžkopádný děj, pak víceméně statický. Pravděpodobně toto podruhé neuvidím a ani nemusím. Ale snad ve chvíli nudy...(28.7.2010)
-
marhi
Musím uznat že ruský patos má něco do sebe. Kupodivu na místo vzniku mi ani nepřišlo že by se jednalo o agitku. Naopak. Je to postaveno dost na lidství. A nejvíc mě překvapilo že je to první válečný film který mě opravdu dojmul. Nicméně musím dodat, že v reálu by to byla asi dost jasná partie. Sice sověti nedělali z němců blbce, ale i oni měli problém uznat že první půlku konfliktu dost dostávali.(19.4.2011)
-
da.rk
tři hvězdy za nostalgii. Tohle nám promítali v 80.letech na ZŠ při oslavách konce 2.sv. války a podobně. Teď jsem si to po letech připoměl. Tenkrát mě to zaujalo daleko více, 5 děvčat a jeden staršina proti 16 parašutistům. Copak mohl ruský člověk prohrát.-). Ty barevné vsuvky z doby míru si mohli opravdu odpustit.(5.2.2012)
