Koralína a svět za tajnými dveřmi

Paradoxně bych ocenil méně Selicka (neonové a hlodavčí infantility v rouše všudypřítomného odkazování) a více klasického Burtona (vyspělé makabrózní morbidity s černohumornou úderností), ale přesto jsem si tuhle v podstatě šíleně nepůvodní, nicméně skutečně mrazivě podanou moralitku o závislosti na a pokušení jinými, "dokonalými" světy, kde můžeme při neopatrnosti snadno zabloudit, zapomenout na šedivý a fádní svět na druhé straně dvířek a stát se přízrakem (s knoflíky místo očí), dokázal vychutnat (asi pro to podbízivé psychoanalyticko-mytologické čtení). Maličko se ale obávám, že vedle stylové ucelenosti Nightmare Before Christmas, popř. Mrtvé nevěsty zapadne trochu zdrogovaná Koralína (i navzdory technické dokonalosti) do temnoty bezedné studny, která je ve výše zmíněné psychoanalýze obecně považována za symbol nevědomí, v umění pak za metaforu pozvolného zapomnění. Byla by to škoda? Odpověď na konci tunelu "druhého" narození. P.S. Bruno snaživý, ale na Dannyho notičky for darkened people nemá "gebíry". (16.06.2009)

Nádhera! Henry Selick nezklamal a dokazuje, že osobitý pohádky umí točit i bez pomoci Tima Burtona. Na Ukradené Vánoce to sice nemá, ale i tak mě to naprosto uchvátilo. Příběh je na tenhle tip animáku přesně to pravý, animace je perfektní a celý se mi to zdá líp vypravěčsky zmáklý. Atmosféra je parádní a je to překvapivě i dost napínavý. Nevim jestli bych zkusil na to vzít malý děti, ty by z toho byly asi trochu vyklepaný. Jenom škoda, že tempo filmu je někdy trochu pomalejší a nemá to větší spád. I přesto mě to ale naprosto dostalo a doufám, že nebudu muset čekat na další Selickův animák zase bůhví jak dlouho.90% (29.05.2009)

Oáza snění ve středobodu pohádkového světa. S evokující fantazií si pohrávající Henry Selick. Růžovým palácem zaplnil prázdné místo nesplněných přání duše dospělých. Iluzionismus prostoupený laškující hravostí, rozvernou bizarností, ale i vše obepínající uzavřeností a narůstající vtíravou temnotou, které nelze tak lehce uniknout. Anime s příslibem, alespoň na okamžik pootevřít dvířka…úniku z reality a nechat se ukolébávat bezelstnou blažeností. (09.03.2010)

Jestli bych měl Coraline něco vytknout, pak že mi nepřišla moc "napínavá". Většinou se dalo dopředu odhadnout, jak se bude příběh vyvíjet. Bylo jasné, jak to musí skončit, ale i když pominu to "co", ani "jak" mi nepřišlo natolik! působivé, aby 100% vynahradilo děj. Nevím, jestli je to chyba scénáře nebo režie, takhle je Coraline jen 75% výlet do světa okouzlující barevné fantazie (a krásné hudby). (14.06.2009)

Je to jako když se Alenka v říši divů potká s Marilynem Mansonem. Stejně ujetý, stejně nádherný. Jsem na tom podobně jako kOCOUR, který pravil, že si připadal jako 10-ti letej kluk. Já seděl, hleděl na ty všecky postavičky, který mi neustále přípomínali, že nemusíte být dítě v zavinovačce, abyste ocenili něco tak nádhernýho. Koralína je navíc holka, která se nekamarádí s dětmi (čti s těmi, co mají dvě oči a nohy mají k pasu), což ji zvyšuje respekt u mě. Ať už Miss Spink&Forcible, jejichž čarodějné pokusy si nic nezadaj s kyvadlem mé matky nebo Mr. Bobinski - здорово, мужик! (omlouvám se za možnou nesklonost, ruština je šílená :D) - jehož myšky/muškas by dokázaly ztrapnit i Cirkus od Berousků (omluva tentokráte ke zmiňovanému zábavnímu průmyslu). Je to svět, ve kterým nemusíte přemýšlet o všedních věcech, je to prostě jako váš nejhezčí sen ze kterého se nechcete probudit. Když navíc zjistíte, že atmosféra Koralíny je lepší než u leckterých hororů, řeknete si, že ač jste si mysleli, že něco podobného vás už nepotká (svět je krátkej, držte si klobouky!) stejně podlehnete i za cenu toho, že vás ostatní budou považovat za naivního chlapa s klokaním srdcem. Byl to zážitek na který jen tak nezapomenu. A to je supér, ne??? (08.06.2009)