Nezralé maliny

Hubačův příběh o stárnutí dává prostor pro kvarteto mužských. Téměř nerudovsky laděný vztah mezi Šánou (Nedbalem) a Pitnerem (Pešek), jehož rozuzlení je odhadnutelné. Zajímavé je, že Peškovi, Nedbalovi, Filipovskému a Šejbalové bylo 72 – 74, Sklenčka byl o 13 let mladší. Přípravy na sraz spolužáků mi chvílemi přišly natahované. V závěru zaujme scéna na městské věži v Telči. (14.01.2010)

Kdo chce vidět herecké výkony vpravdě strhující, musí se na Nezralé maliny podívat. Nevzpomínám si, že bych kdy viděl v českém filmu něco podobného, co předvedl Miloš Nedbal v závěrečné scéně na kostele v Telči - byť postsynchronně. Já vím, že málokdy je žák lepší učitele (pokud je učitel kvalitní), ale od něj se spousta dnešních herců starší generace na DAMU učit mohla - tak kde jsou, sakra, výsledky? Dnešní herci by se do jednoho měli nechat inspirovat a stejně by to mnohým nebylo moc platné... Pochvalu zaslouží scénář - jméno Jiří Hubač hovoří za vše. Spousta vět by se dala vyjmout a nechat zarámovat... "Člověk začne chápat život jedině když myslí na smrt." "Člověk má mít jednu pořádnou nemoc, která ho ochrání od těch ostatních." "Kde je vůle, tam je i cesta." Toliko banální zápletka se v průběhu filmu rozvine ve vícerozměrné drama, které eskaluje právě až k výše zmíněnému katarznímu monologu. Nemám rád filmy, u nichž herectví zastiňuje druhořadou technickou kvalitu filmu, ale zde jsem schopen udělat jednu z mála výjimek. Čistých 5*. ... Jediné, co by bývalo pomohlo k mému dokonalému zážitku, by bylo bývalo natáčení v Písku, kde se ostatně celá předloha odehrává. (19.08.2012)

Herecký koncert zejména Oty Sklenčky(který vyjímečně nehraje komunistu) a Miloše Nedbala. Scénáristicky i režijně i herecky se jedná o vyjímečné dílo označené jako TV film. Nemá cenu popisovat co je na tomto filmu krásného a dobrého, chtěl bych jen podotknout, že na rok 80 je to i odvážné. Spolužačka v Oregomu, Nedbal nemá rád lidově demokratické zřízení a nadává Peškovi do soudruhů. Obecná kritika zlodějny, pohřbili jsme ideály kterým jsme věřili atd. (17.06.2010)

Nádherný herecký koncert (a opravdu doslova koncert, neboť pánové hrají i na hudební nástroje :)) legendárních českých herců "prvorepublikové" generace. Mám rád Miloše Nedbala, Františka Filipovského i Ladislava Peška, ale skoro nikde si je až tolik naplno neužívám, jako právě v zdejší sešlosti z dílny páně Hubače. Bardi krásně během let prozřeli, a o 13 let mladší Ota Sklenčka mezi ně báječně zapadl. Zbývá se jenom kochat hereckým mistrovstvím v příběhu o úspěšné cestě hledání lidského porozumění, s krásně rozjímavým defilé dávných radostí i bolestí, mezi nimiž na malém prostoru dojde i na zmínky o obětech koncentračních táborů a válečných bitev, stejně jako událostech únoru '48 a sprna '68 – dat, která řadu lidí neodvratně rozdělila od sebe. Scenáristu Hubače podobná témata přitahovala a mnohokrát na poznámenání podobnými událostmi upozorňoval čistě okrajově (viz. i Mapa zámořských objevů) a pokouší se s nimi vyrovnat. V centru dění pak pro změnu stojí vyrovnávání se s dávnou soukromou rivalitou mezi dvěma spolužáky i vyrovnání se s promarněným životem, přes který může mít pořád i v pozdním věku smysl žít. Výjimečný televizní film o výjimečném setkání, který ve mne vyvolává jednou úpřimný úsměv a jindy naoplátku zamrazí. Nezralé maliny jsou moje dlouhodobá srdcovka. A Miloš Nedbal je coby Šandroch opravdu neodolatelný morous, u jehož hlášek (poté, co mi ho kdysi při prvním zhlédnutí bylo skutečně líto) se musím smát. 95% (08.12.2019)

Velmi hezky natočený příběh o starých spolužácích. Herecký koncertnestorů českého filmu. Každých pět let po maturitě se setkáváme ve škole a vždy si vzpomenu na tento film a uvažuju, kolik setkání po 5 letech ještě absolvuju. Příští rok to bude setkání po 40 letech a tak se začínáme přibližovat těm z toho filmu. A slavný Pochod pražské studentské legie, nezapomenu dosmrti. (28.04.2012)