Scénář:
Jaroslav DietlKamera:
Saša Rašilov ml.Hrají:
Martin Růžek, Jaromír Hanzlík, Daniela Kolářová, Saša Rašilov nejml., Václav Rašilov, Miroslav Středa, Dagmar Havlová, Jiří Pleskot, Jana Andresíková (více)Epizody(7)
-
Boty (E01)
-
Důchod (E02)
-
Láska a úklady (E03)
-
Veřejné osvětlení (E04)
-
Býk na žír (E05)
-
Nemovitost (E06)
-
Půjčka (E07)
Obsahy(2)
Doktor z vejminku je cyklus volně řazených komedií, které nemají pevně vázanou dějovou konstrukci, ale spojuje je hlavní postava, postava advokáta v penzi, osoba doktora Kostrhúna. Všechny příběhy jsou natočeny podle skutečných událostí, záznamy o nich jsou uloženy v právnických archivech, odkud také scenárista Jaroslav Dietl čerpal. Režisér Zdeněk Podskalský pozval ke spolupráci řadu známých herců - s Martinem Růžkem jako doktorem Kostrhúnem v čele... Doktor Kostrhún se rozhodl trávit léta odpočinku ve vesničce zvané Malovidy, přesněji ve stavení, ve kterém s rodinou žije Kostrhúnova dcera Anna. Brzy se ukáže, že právnická duše doktora Kostrhúna zůstala i ve věku důchodovém ve střehu, že přes všechna rozhodnutí s povoláním skončit, to dědovi Kostrhúnovi nedá, aby nevstupoval znovu a znovu do osudů svých bližních a nepomáhal jim v potížích... (Česká televize)
(více)Recenze uživatele sportovec k tomuto seriálu (1)
Doktor z vejminku (1982)
Lahodný cyklus na lahodné téma o lahodných lidech, který plně respektuje souřadnice doby (všemocmý referent místního národního výboru), ve které vznikl. Vesnice, v níž žije podzim života hlavní hrdina, skvěle ztělesněný další velkou osobností z nevšední generace Sováků, Horníčků, Menšíků či Kopeckých, Martinem Růžkem, zná neudržovaná zákoutí, náletový plevel na veřejných prostranstvích, větší či menší nesnáze mezi obyvateli menšího sídla, v němž každý každému dohlédne do talíře, ale i kroky na rozhraní nebo již zcela mimo rámec zákona. Na obou vnoučatech jsou patrny známky sílícího konzumismu. Povrch ale zůstává nezčeřen: družstvo funguje, rodina, svou úrovní ve fesnickém prostředí nadprůměrná, rovněž. Úsměv a nadhled tomu všemu dává pečeť nadčasového přesahu. A - jak dodává nejeden předkomentátor či předkomentátorka - zrcadlo, které toto díla vrhá na současnost, je nelítostné. Protože zobrazuje a odráží nesrovnatelné. ()