Nevěrné hry

Já si myslím, že celkem zbytečnost. Zajímavé, že s českými filmy, kde se objeví klavír, mám fakt problém (příklad "Tajnosti" 2007). Snad ten nástroj má dát filmu punc jakési intelektuální nadřazenosti. Tady o tomto nemůžu ani říct, že to bylo civilně natočené, protože tyto rádoby intelektuální filmy se o to snaží, ale jde tam cítit ta pachuť určitého záměru. Aby to jako vypadalo civilně, ale zase ne tak moc. Rozdíl můžou poznat přece jen zasvěcení intelektuálové. No. lidé si navzájem zahýbají, tak z toho uděláme normu a vytřískáme filmové body. 32 %. (02.03.2021)

(LFŠ 2022) Nevěrné hry nenabízí příběhově nic, co bychom neviděli dříve už jinde (a lépe zpracované), i tak ale nelituji, že jsem tento nenápadný film zhlédl. Herecké výkony Stivínové a Bebjaka byla uměřené jejich postavám, nejvíce mě ale překvapila malá Kristína Svarinská - bavilo mě sledovat její dětský, ale nadmíru vnímavý pohled na události okolo sebe. Někdy musí člověk získat odstup, aby zjistil, že to, co opustil, je ve výsledku přesně to, co v životě potřebuje. (05.08.2022)

Manželstvo skladateľa a klaviristky by malo byť ideálne, ale potom sa vyvinie do stavu samota vo dvojici. Maďarsko-slovenská dedinka je krásnym prostredím pre únik z mesta, vôňu trávy bolo priam cítiť, ale Praha je Praha, umeniu praje oveľa viac. A nielen umeniu. Na takýto krátky film som sa veľmi dobre vcítil do viacerých postáv, ich konanie bolo prirodzené a podfarbené skvelou hudbou počas celého filmu. Aj tá hudba (Petr Hromádka) prispela k silným štyrom hviezdam, od takéhoto zabudnutého filmu som to nečakal. –––– Mal by som častejšie púšťať Evu do Prahy. Asi jej chýba. –––– Dobre robíš, že ju nepúšťaš von. Pekná ženská má sedieť doma na riti. –––– Nevážite si to, čo máte. Nemáte starosti a tak si komplikujete život. –––– Nikdy! Nikdy sa nevydám. (29.11.2016)

Klavíristka Eva (Zuzana Stivínová) následuje svého manžela (skladatele) Petera (Peter Bebjak) do zapadlé vesnice kdesi na slovensko-maďarské hranici. Peter zde nachází klid na svoji práci, ale pro "městskou" je zdejší prostředí terorem. Jazyková bariéra (obyvatelé moc slovenštinu neberou, češtinu už vůbec), problém s hledáním práce (příležitostné hraní v kostelech) a ochladnutí partnerského vztahu + návštěva temperamentního rodinného přítele Andreje - to vše dospěje k jedinému - milostnému románku právě s Andrejem... Těžce psychologický film Michaely Pavlátové mě svoji rychlostí (resp. pomalostí) děje uspával. Ani pokus o noční rej mě z ospalosti nevytáhl - postavy jsou (až na Andreje) dost nevýrazné (a v některých případech i zbytečné). Nejlepší scéna (kromě finálního klavírního duetu) je asi nakupování Evy v místním (= maďarském) obchůdku... (28.07.2008)

O hudbe, priateľstve, láske, nevere, ignorácii a živote na cudzej dedine. Veľa sa zmestilo do tohto príbehu o obyčajnom živote, ktorý prežívajú mnohí z nás. Vo vzťahoch, ktoré nie sú zlé, iba strácajú hravosť a pozlátko. Nahraditeľné veci sa núkajú na dosah a poskytujú blískavú predstavu budúcnosti. Má však cenu porovnateľnú s hĺbkou alebo ju nahradia hry? (01.01.2006)