Hádek Family
Hádkovci
Režie:
Vojtěch MoravecKamera:
Jan DrnekHrají:
Sandra Nováková, Jakub Prachař, Jitka Čvančarová, Hynek Čermák, Ondřej Pavelka, Lucie PolišenskáVOD (5)
Obsahy(1)
Když se sejde rodina, je to vždy radost. Dva bratři se svými ženami se potkávají v bytě svého dědy, který je v nemocnici a už to s ním vůbec nevypadá dobře. Bráchové jsou každý úplně jiný, ale mají se svým způsobem rádi, zato jejich manželky se nemohou vystát a vzájemné pomlouvání je pro ně nezbytnou součástí života. Ve vzduchu visí dědictví po dědečkovi, ale na schůzku dorazí i otec obou bratrů s důležitou novinkou. Dědeček chce s nimi se všemi jet k moři, aby ho jednou v životě viděl. Mají se tedy o čem bavit, ale naráží na jeden problém. Nikdy se neshodnou a pokaždé skončí tím, že se pohádají. Jmenují se Hádkovi. (Bontonfilm)
(více)Videa (2)
Recenze (203)
Čvančarová mě baví vždy a všude. Ale hlavně velkým překvapením byla Sandra Nováková, která mě dosud celkem nebavila a tady je luxusní herecky i vizáží. Hodně úsporná výprava v jednom hodně retro bejváku na sídlišti, ale má to spád, vtip, skvělý herecký výkony a nemálo vtipných hlášek. Takže Eva dostane byt a plnýho bustu Lenina. ()
Nováková si ukousla příliš velké sousto - takto prostoduchou zápletku, vhodnou snad pro formát bakalářské povídky (pro nepamětníky levná krátkometrážní TV komedie) by na rozměr kvalitního celovečeráku svedl rozvést jen mistr scénárista (a jestli vůbec), kterým začátečnice Sandra logicky být nemůže. A nemyslím, že by její dílo dokázal o mnoho lépe zpracovat zkušenější režisér, než je Moravec. Sice se za to stydím, ale jediná scéna, která mě přiměla k úsměvu, je stylizovaná hromadná "rvačka" v závěru... ()
Bizarní konverzačka v jedněch kulisách pořádně oldschool 80tkového bytu, kde se pohybuje panoptikum ještě více bizarnějších postaviček v čele s luxusní Čvančarovou, která válcuje ostatní osazenstvo. Na hodinu a půl tak akorát, delší bych asi nevydržel. Druhá uječená část je už totiž zbytečně přes čáru. Taková levná kopie Vlastníků, kteří ale hrají o dva levely vyšší ligu. Průměr. 50% ()
Upřímně; čekal jsem další z komediálních katastrof, a přestože určitě nešlo o snímek, který bych někomu s čistým svědomím doporučil, já jsem se u něj chvílemi až nečekaně dobře bavil, takže mi bylo trochu líto, že těch chvil nebylo víc. Po velmi dlouhé době jsem se dočkal českého filmu, od něhož jsem nic nečekal a který mě překvapil dialogy, u nichž jsem se mohl zasmát. Je fajn, že si ze sebe umí Sandra Nováková udělat srandu a že Sylvu při spolupráci na scénáři nikterak nešetřila. Bavil mě i podpapučový přitakávač s občasnými úlety v podání Jakuba Prachaře, bavila mě i Jitka Čvančarová, s jejímž příchodem se trojpokoják změnil ve 2+1, bavil mě i otec v osobě Ondřeje Pavelky a překvapilo mě, jak celá tato sestava upozadila Hynka Čermáka. Chca, nechca, musel jsem jít do tří pěticípých, protože jsem se mohl u dialogů zasmát a protože i mně se líbilo sledovat, jak Sylva přemýšlí. / "Jak se mě zastal, to je personál, ne jako ty." / "To jsou šachy maty, tohlencto." / Poučení: Dvakrát měř, jednou prodávej. ()
Tak trochu schizofrenní záležitost. Vůbec nevím, jestli jsem právě měl tu čest se zdařilou sociální satirou, a nebo lacině ukřičenou komedií na jedno použití. Bohužel se spíš, než k dalším Vlastníkům (r. 2019), musím přiklonit k normalizačnímu Zítra to roztočíme, drahoušku! (r. 1976). Co jsem si však stoprocentně jistý, že mi klasicky nesedl Jakub Prachař (u mne naprosto běžná věc) a vlastně ani jeho filmová polovička, které si roly napsala na své na svůj věk udržované tělo. Čecháčkovské figurky přetahující se o majetek stále ještě nezemřelého příbuzného….asi všichni víme své. Největší škodou je, že rodinné soupeření je po celou stopáž filmu stereotypní a samotný děj se nikam neposouvá a ani nijak negraduje. Škoda, protože do čtyř stěn uvězněné „čekání na Evu“ není úplně hloupé, jenom není dotažené do maxima. ()
Reklama