Glissando

Adaptovat prověřenou literární látku bývalo za Ceausescova režimu snazší než vyslovovat se k aktuální realitě přímo. Daneliuc se inspiroval novelou Cezara Petresca Omul din vis (Muž ze sna) a vytvořil secesně dekadentní, horečnatou, barokně rozbujelou snovou epopej, do níž vložil nemálo imaginace a veškeré své zhnusení. Natočil první díl své trilogie o hrůze a násilí; dalšími částmi triptychu jsou Jakob a A 11-a poruncă (Jedenácté přikázání).
Agónie doby se odráží v úpadku jedince a naopak. Dav je manipulován projevy z amplionů, zločiny se dějí potají, často se musí tleskat nebo stát v pozoru. Z plátna čpí všudypřítomná vlhkost, dekadentní odér parfémů, nasládlý dech budoárů. Ohyzdnému světu, připomínajícímu Dantovo peklo, dominuje úzkost, skrývaná za vnější eleganci klobouků, kravat a společenských her, zatímco méně přizpůsobivým jedincům je určen rubáš nebo nahota. Přeludnost univerza, biologická determinace lidského bytí, vzpomínky z dětství, freudovské motivy, suicidní pokušení, provinění vůči ženám a jejich fatální přitažlivost vytváří mentální labyrint, ve kterém se snadno ztratí jak hrdina, tak méně soustředěný divák.
„Jestliže ,glissando' znamená ,klouzavě', pak náleží nejen do sféry životního stylu hrdiny, ale i do sféry proměnlivosti poloh rukopisů, v nichž - aniž by to uškodilo totální originalitě filmu - si Čechov (v zastoupení Michalkova) podává ruce s Fellinim a Bergmanem s odvolávkami na španělskou symboliku ,saurovských' jeptišek," napsala v recenzi Eva Hrozková (Film a doba 12/1986). Jiní kritici přirovnávali rafinovaný styl díla poněkud marnotratně k Viscontimu, Antonionimu, Tarkovskému či pozdnímu Abuladzemu. Oprávněně můžeme mluvit o blízkosti expresionismu.
Původně trvalo Glissando 195 minut. Do kin bylo uvolněno v září 1984 ve zkrácené verzi poté, co režisér na protest proti jeho zákazu vystoupil z komunistické strany. O rok později byl snímek uveden v soutěži benátského festivalu, ale vinou údajných zákulisních intrik nedostal cenu. Prémiemi ACIN (Asociaţia Cineaştilor) byli ocenění herec Ştefan Iordache, zvukový mistr Anuşavan Salamanian, autorka scénografie Magdalena Mărăşescuová, návrhářka kostýmů Cătălina Iacobová a kameraman Călin Ghibu. - Jaromír Blažejovský (Letní filmová škola)