poster

Muž, který spadl na Zemi

  • anglický

    The Man Who Fell to Earth

  • slovenský

    Muž, ktorý spadol na Zem

Sci-Fi / Drama

Velká Británie, 1976, 140 min

Režie:

Nicolas Roeg

Předloha:

Walter Tevis (kniha)

Scénář:

Paul Mayersberg

Střih:

Graeme Clifford

Scénografie:

Brian Eatwell

Kostýmy:

May Routh
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Hejtmy
    *

    {616/1001} Souhlasím s tím, že David Bowie opravdu BYL mimozemšťan, ale mnohem víc mu to šlo když zpíval, než když hrál, tedy spíše když se o hrání pokoušel. Film je natočen, jak je u Roega zvykem, hodně zvláštním stylem, proto ne každému bude tempo a zpracování po chuti. Já se zejména nudil, zajímavých mi přišlo jen několik málo scén ke konci filmu. 30 %(13.9.2016)

  • gouryella
    ***

    Ac Bowie stejne jako M. Jackson ani mimozemstana hrat nemusi (kdyz tak skoro vypada), tak v tomto filmu pripomina mimozemstana hlavne svym herectvim - jako by v zivote zadny herecky vykon nevidel - je neskutecne toporny.(7.8.2002)

  • GigaPudding
    ****

    Příběh o tom jak se mírumilovný ufoun vydá na Zemi, aby pomohl své domovské planetě, ale dopadne tak, že mu vyčtou, že prý neumí hrát a jeho příběh je nuda, tak se s brekem vrátí domů a od té doby hraje jen štěky. Nevím jak moc pozorně se dívali lidé, co tohleto tvrdí, ale herecká kreace Davida Bowieho je úplně přesná pro to jakou postavu hraje bez ohledu na to jestli je to tím, že neuměl pořádně zahrát nebo tím, že to naopak zahrál schválně takhle, protože postava mimozemšťana je tu výborně odlidštěná a bez schopnosti se vcítit do lidského chování a emocí a tak se většinou chová podivně chladně nebo se pokouší předstírat lidskost. A to je jedna z těch nejlepších věcí na tomto filmu s Davidem Bowiem.(19.1.2010)

  • vypravěč
    ****

    Jako zrcadlo pozemského soužití lidských bytostí je tento Roegův film jistě „přijatelný“ (obzvláště sdílí-li divák režisérovu pesimistickou a naturalistickou představu o deformování silné individuality prostředím, do něhož je vržena), naopak scény uvádějící do mimozemského časoprostoru jsou pouhým rámem (nejen tím, že neodráží, ale i proto, že uzavírají, vymezují). Jistě, nepoznaný (snad i nepoznatelný) svět nelze odrazit, ale je možné nechat cosi nedopovězeno, otevřeno, obzvláště je-li hlavním hrdinou právě mimozemšťan (jehož každý krok dopředu doprovází ohlédnutí). Příliš mnoho slov a obrazů může hledajícího izolovat a právě zde moc prostoru pro tázání nezbylo – jistě, ve prospěch úžasně imaginativních scén, polarizujících svou vyprahlostí a žíznivostí hojnost Modré planety. Přesto mne mrzelo, že film uzavřely (jakkoliv podnětné) teze, nikoliv otázky. Snad by nakonec stačilo alespoň zproblematizovat mimozemskost návštěvníka, prosytit zachycené scény hlubší senzuálností (diferencovanou od té naší, pozemské, pětičlenné), tj. niterněji personalizovat celé to vyprávění o cestě za vodou, které skončilo u vody ohnivé. Sledovat duši a nerentgenovat, neanatomizovat tělo (a když už, pak ne tak bezprostředně, fyzicky, ale snově, na hranici vědomí).(2.2.2011)

  • darkrobyk
    *****

    Androgenní Bowie ve zneklidňujícím podobenství o tom, že ČLOVĚK, to nezní hrdě.(11.9.2015)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace