poster

Veselé Vánoce, pane Lawrenci

  • Velká Británie

    Merry Christmas, Mr. Lawrence

  • SK název

    Veselé Vianoce, pán Lawrence

Drama / Válečný

Japonsko / Nový Zéland / Velká Británie, 1983, 123 min

Režie:

Nagisa Ôshima

Komentáře uživatelů k filmu (32)

  • cab
    **

    Další ze zvláštních filmů v tomto týdnu. Britský zajatecký tábor za druhé světové války na Jávě a vývoj ústředních hrdinů plus snaha ukázat japonské tradice,brutalitu a disciplínu. Odhodlání položit život za vlast.To všechno už znám. Takže proto jen za 2!!! 35%.(19.8.2005)

  • Big Bear
    ***

    Na mně moc artovní (snad) záležitost vtisknutá do prostoru bambusových plotů zajateckého tábora pro spojenecké vojáky na Jávě po pádu Singapuru. Bylo tam pár silných momentů, ale celé mi to těžko drželo dohromady - nebo jsem na to zkrátka koukal ve chvíli, kdy se mi moc nechtělo myslet. Navíc Bowieho nemám rád ani jako hudebníka, ani jako člověka (už jen po vizuální stránce), takže mi tento jedinec - navíc v hlavní roli zcela nesedl. Jsou i lepší filmy o střetu kultur.(31.7.2011)

  • casioa....
    *****

    Celkom iná dráma zo zajateckého tábora... .....videné na Noci v kine, TT, 2009 :)(26.10.2009)

  • willis
    **

    Hlavní problém jsem měl s postavami. Nějak mě žádná nezaujala, natož aby ve mě vzbudila sympatie. Film je tak dost sterilní a můžu říct, že mě hodně zklamal. Kdyby to natočil nějaký evropský režisér, asi by to vypadalo jinak.(17.5.2004)

  • zdenur
    ****

    Těžko popsat ten zážitek, když člověk ani neví čím ho ten film okouzlil. Snad jen dodám.. http://www.youtube.com/watch?v=NkWjsT_SJNI(27.10.2010)

  • salalala
    ***

    Upřímně se moc nedivim, že tenhle film tu nemá moc komentů a hodnocení. On je totiž hodně zvláštní a asi nepatří k těm, který by každý vyhledával. Je to takový hybrid mezi asijským a evropským filmem a na mě to moc šťastně nezapůsobilo. Nepřijde mi tu úplně dramaturgicky zvládnutý. Na jednu stranu tu jsou výborný momenty jako například scéna nuceného harakiri korejského vězně nebo perfektní scéna u soudu hned na začátku. Na stranu druhou přijdou momenty, u kterých jsem vůbec nevěděl, proč tu jsou a co mají znamenat. Příkladem budiž němá etuda s holením a kouřením, Celliersovy flashbacky nebo to střihání pramínku vlasů. Stejně tak herci jsou dost nevyrovnaný - Bowie střídá vynikající momenty se strašným přehráváním (hlavně emotivní scény), Conti je poměrně dobrej celou dobu, Mifune taktéž a opět Sakamoto střídá perfektní chvíle se slabšíma. Chybělo mi bližší časové určení, kdy se co odehrává a větší soudržnost děje. Konec mi přišel nesmyslný a nedořešený. Celkově vzato nemůžu dát víc jak tři a na druhý zhlédnutí to moc nevidim. 60%(12.11.2011)

  • garmon
    ***

    Tři hvězdy za Bowieho a vynikající námět. Jinak jde o dost divně, záběr od záběru, natočený film – Ošima se držel „roviny M*A*S*H“ – přičemž smysl pro humor není nahrazen ani autenticitou snímání, ani čímkoliv jiným. Furyo nechce být věrným portrétem zajateckého tábora, ale není ve svém celku ani halucinací a i z rituálu má jen okamžiky. Scény jako „zajatci vycházejí z polní nemocnice“ anebo „zajatci v podvečer zpívají hymnus“ jsou doplňovány zjevnými nešikovnostmi dramaturgie, jako když v epilogu Lawrence přijde za Harou do cely smrti, přátelsky zavzpomínají na „stará dobrá léta“ (a „vánoce“) v táboře, kamera záběr seshora a Lawrence opět odchází – úplně bez invence, plní pouze funkci „co se vlastně stalo s postavami“… Navíc – oproti Bowiemu se mi projev Toma Contiho jako Lawrence fakt nelíbil – takové papučové anglo-americké nic; Alan Alda hadr. Film tím způsobem „záběr od záběru“ hodně trpí – a nudí… Proč to Ošima točil? Vypadá to jako by si někde v notýsku odškrtával povinné scény. Stín nudy leží pak i na lepších stránkách filmu – na synťákové hudbě z osmdesátek (ta to posunuje z žánru historického filmu směrem k postmoderně), na některých Bowieho extempore (kytkojed) a retrospektivách, ale především na fantastických scénách s filtry. Sám jsem to shlédnul zejména kvůli v Strach a chvění citované poslední táborové scéně a ta opravdu stojí za to! – kdyby si Ošima uvědomil, že tohle není pepř na pečínce, ale pečínka sama, mohlo to vypadat jinak.(24.8.2011)

  • Jonatthan
    **

    Konečně napotřetí jsem se dodíval na celý film a moc mě to tedy nebavilo. Vůbec mě to nevtáhlo do děje a žádná postava mě nezaujala...(25.10.2004)

  • Al44...
    ***

    Zajímavý námět, ne moc dobré provedení. Mezi herci jasně vyčnívá T.Kitano a T. Conti - scény, ve kterých se objevují jsou velmi povedené. Ostatní herci jsou kvalitativně někde jinde. Děj je značně nesouvislý a roztahaný - vůbec mi například nesedly Bowieho vzpomínky zobrazující zpětně jeho život. Celkově tedy díky této nevyrovnanosti pouze 3*.(5.3.2011)

  • Adiemus
    **

    Chápu, co tím režisér chtěl říct, ale v tomto provedení nic pro mne, lituju.(13.12.2011)

  • AnnaMae
    ****

    Zvláštní útržek ze zajateckého tábora, místy poetické (no místy - každá scéna s Davidem Bowiem), skoro rozvláčné, ale rozhodně jsem se nenudila. Film doplňuje neobvyklá hudba, která se z velké části podílí na celkovém dojmu. Ne tak, že film spoluvytváří, aniž si jí člověk všimne, ale naopak je často hodně v popředí. Film na mě působil jaksi neohraničeně, jako jakési zamyšlení, vytržené z něčeho - chci si přečíst knihu, podle které vznikl (Laurens van der Post: The seed and the sower). Zajímavost: hudbu složil Ryûichi Sakamoto, který hrál kapitána Yonoi.(12.4.2012)

  • JoudaCZ
    ***

    Znáte ten pocit úlevy, když se na plátně objeví určité postavy, jejichž herecký projev je balzámem pro oči v porovnání s křečí jiných? Tuto úlevu mi zde přinášel Tom Conti (Lawrence) a hlavně Takeshi Kitano. Naproti tomu postavy, jejichž vztah byl ústředním motivem filmu, byly ztvárněny značně nekonzistentně - David Bowie střídal slušné momenty s hrůzostrašným přehráváním, Ryuichi Sakamoto působil jako autoritativní velitel snad pokud mluvil japonsky, v anglickém projevu to byl spíš špatný komik. Velitel zajatců taky jakoby vypadl z jiného filmu... Výše popsané bohužel ovlivnilo mé vnímání filmu jako celku, ačkoli rozumově si uvědomuji, že šlo o dobrý příběh slušně zrežírovaný, krásně nasnímaný, se zajímavou, ve své době originální hudbou... V paměti mi tak zůstala (v souladu s výše popsaným) závěrečná, velmi působivá scéna Contiho a Kitana v obrácených rolích.(11.6.2010)

1 2 následující >>