Obsah
-
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse.
Příběh se odehrává u dvora vévody z Wurttemburgu v době, kdy ambiciózní židovský obchodník Oppenheimer díky úplatkům obsazuje post finančního poradce. Postavení Židů ve společnosti je špatné, do některých měst nemají vůbec povolen vstup, a tak Joseph Süß Oppenheimer chce využít svého vlivu u vévody a nařízení nechat zrušit. S přibývajícími úspěchy jsou jeho plány postupně stále smělejší...
Je paradoxem, že spisovatel Lion Feuchtwanger patřil ve své době mezi nejznámější antifašisty a po 30. lednu 1933 musel před Hitlerem emigrovat do Francie. (dopitak)
Kontroverzní film podle románu Liona Feuchtwangera (1925) vyrobený na zakázku říšského ministra propagandy Josepha Goebbelse.Komentáře uživatelů k filmu (24)
-
AngelAngie
Děkuji uživateli dopitak za vyčerpávající komentář.(13.10.2008)
-
NinadeL
Propaganda nedobrá, ale film dobrý, takže plichta a nazdar. Navíc Ferdinand Marian a Kristina Söderbaum byli skutečně dobří herci.(2.4.2009)
-
Ajantis
odpad!Kdyby Chaplin namísto Diktátora natočil tohle, měl by veškeré mé uznání: stěží si dokáži představit film, který by nacistické metody zesměšnil důkladněji (ovšem nelze chtít po soudobé propagandě americké, aby disponovala takovým nadhledem). S trochou znalostí historie se Žid Süss mění chvílemi v totálně absurdní podívanou; zejména závěrečná porada soudců je vypointována doslova smrtícím způsobem, až jsem si říkal, jestli anglické titulky nenapsali nějací vtipálci "jen tak". :-) K hodnocení je tohle dílo avšak snad ještě nevděčnější než tématicky spřízněný Věčný Žid, protože přece jen jde o "klasický" film (a svou řemeslnou a hereckou stránkou ne úplně tragický).(14.4.2009)
-
bassator
Toto beru jen jako nacistickou propagandu nikoliv jako film, protože s věrohodným filmem to zrnka společného nemá... - 19. 5. 2012 - 20%(19.5.2012)
-
Flego
Viem si predstaviť sfanatizované davy nemeckých divákov, ktorí opúšťali kinosály so zaťatými zubami a myšlienkou, že všetkých židov treba vykántriť. Veit Harlan sa opäť vyznamenal a v duchu etnickej nenávisti splodil na objednávku fašistického Nemecka svoj azda najznámejší "klenot". Historický román Liona Feuchtwangera z roku 1925 bol do značnej miery upravený a prispôsobený dobe. V tomto bol Harlan geniálny, dokázal manipulovať charaktermi postáv tak dokonale, aby mala čistá germánska rasa vždy právo dovolať sa spravodlivosti alebo zaslúženej pomsty. Ak v Zlatom meste útočil na Čechov, v tomto príbehu si vzal na paškál najúhlavnejších nepriateľov - Židov. Film je pre mňa po technickej stránke sklamaním, je však dôležité ho vidieť, aby si každý uvedomil, že nenávisť k rasám sa dá zneužiť pri akomkoľvek nevinnom námete.(12.7.2011)
-
Exkvizitor
Dívat se na Žida Süße je podivuhodně perverzní zážitek. Při jeho sledování si člověk vzpomene na Orwellovy "dvě minuty hněvu" z románu 1984, tedy na onen každodenní ceremoniál v zemi Oceánia, kdy obyvatelé jsou přinuceni sledovat film, který zobrazuje (imaginární) nepřátele státu, jak páchají zločinné, podvratné skutky - což u diváků zmíněného filmu vede k záchvatům slepé zuřivosti a nepříčetné touze domnělé, avšak nedosažitelné (protože neexistující) nepřátele rozdrtit. Z popisů chování dobového publika několika kin po návštěvě Harlanova Žida Süße (který údajně vidělo přes 20 milionů lidí) je zjevné, že i tento snímek splnil svůj účel: Odvrátil na chvíli pozornost obyvatelstva od skutečných a drásavých problémů válečných časů (a jejich původců) a vytvořil dojem, že za veškerým neštěstím stojí jakási tajemná, nesrozumitelná, zlá síla - židovské spiknutí. Pocit perverze spojený se sledováním tohoto filmu v dnešních dnech spočívá v jeho kompletní převrácenosti vůči aktuálním panujícím standardům politických hodnot - aniž by byly kompletně převráceny standardy scénaristicko-dramaturgické. Žid Süß totiž vypráví perfektně stereotypní příběh známý z mnoha současných mainstreamových produkcí: Dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni ostatní počestní občané musí čelit nástrahám perfidního padoucha, který se neštítí ani největší odpornosti. Drobná obměna vůči současným klišé spočívá v tom, že dva krásní zamilovaní mladí lidé a všichni počestní občané jsou spolek zuřivých rasistů, a vítězství pravdy a lásky nad lží a nenávistí je spojeno s (naznačenou) fyzickou likvidací všech židovských obyvatel města. Tedy přesně v duchu citátu z díla šiřitele reformované křesťanské lásky Martina Luthera, který ve filmu také zazní: "Věz, ty bohabojný křesťane, že hned po Ďáblovi nemáš horšího nepřítele, než je pravý žid. V nejlepším případě by měl člověk zapálit jejich školy a synagogy..."(17.2.2010)
-
dopitak
Ach jo, kdy si konečně drazí kolegové uvědomíte, že tady provádíme reflexi filmů (odtud název Česko-Slovenská filmová databáze) a nikoliv reflexi (jinak ovšem v tomto případě jistě ušlechtilých) politických názorů. Německý film Žid Süß se jmenuje jako román německého spisovatele Liona Feuchtwangera, v obou vystupují postavy totožných či podobných jmen, ale film Žid Süß není román Žid Süß! Po tolika letech života v totalitním Československu, kdy bílé bylo černé a černé bílé (stačí si dnes pustit Televizní noviny po 25 letech a poslechnout si zprávy o dokonalých hospodářských opatřeních Sovětského svazu a naopak ekonomické mizérii Západu), bych čekal přeci jen o špetku víc soudnosti.____ Můj postoj ke kontroverznímu filmu však nic nemění na faktu, že Žid Süß byl "spíchnut pořádně horkou jehlou", což je vidět hlavně na jeho střihu. Některé záběry tak působí spíše jako sestříhané dějství z divadla, kontinuita vázne nebo chybí zcela.___Zajímalo by mě, kdo z hodnotících tento film dokoukal až do konce, kdo z něj viděl aspoň kousek?____Račte si též povšimnout nápadné podobnosti deviantních prvků v chování vévody Karla Alexandera (Heinrich George) a císaře Rudolfa II. (Jan Werich) z filmů Císařův pekař – Pekařův císař. Neinspiroval se tady tak trochu někdo....?(22.11.2008)
-
gjjm
odpad!I kdyby to nebyla tupá fašistická propaganda, byl by to nesmírně nudný pokus o laciný historický film. Kniha je skvělá, ale s filmem nemá opravdu nic společného. Pro mně jeden z nejhorších filmů všech dob - tupé myšlenky, tupé, laciné, nepřesvědčivé zpracování, tupé všechno.(24.5.2009)
-
Nihlathak
odpad!Feuchtwangera mám rád, tohle je na zvracení!(8.7.2008)
-
Opsha
Těžké, přetěžké, takový film hodnotit. Ideová stránka je opravdu nechutná a dost prvoplánová - na druhou stranu, film je to natočený opravdu dobře a evidentně ne za malý peníz. Když si ho porovnám po technické stránce s českými konverzačkami té doby, natáčenými výhradně v ateliérech, ve velkých celcích a maximálně s pěti herci v záběru, Žid Suss vychází jako film, který (samozřejmě bez idiotské ideologie) by bez problémů mohl fungovat i v barvě. Detaily, davové scény, pěkné exteriéry - tímhle film docela předběhl svou dobu. Ani herci nejsou vůbec špatní, pokud nepočítáme "romantického rasistu", panákoidního Fabera. Každopádně, Žid Suss je film lživý, překrucující dějiny, ale řemeslně rozhodně nadprůměrný. P.S. Dost zajímavá je postava rabbiho, který Sussovi vyčítá, že v zájmu mamonu přestal být židem a která odmítá knížeti lhát. Divím se, že panu Goebbelsovi nevadila.(26.8.2010)
-
Přemek
odpad!Za zvrácený zcela obrácený výklad Feuchtwangerova skvělého románu.(20.6.2008)
-
kebom
Po rôznych peripetiách sa mi film podarilo zohnať a zhliadnúť (mimochodom vyšiel - neviem akým spôsobom - na DVD v USA v roku 2008). Samozrejme mi neprináleží hodnotiť politické aspekty a obdobie vzniku, i keď prepojenie či priamo účel propagandy štátneho zamerania Nemecka na začiatku vojny je viac než jasný. Po technickej stránke je vidieť, že vznikol narýchlo a v niektorých momentoch je toaž príliš citeľné. Predstaviteľ žida Sussa (Ferdinand Marian, v údajoch o titule chýba, spáchal samovraždu v roku 1946) je však úžasný a ozaj som mal z neho zimomriavky na chrbte. Predstaviteľka Dorothey je zase úchvatne krásna... Celkovo by som film zaradil k priemerným snímkam so silnými i slabými momentmi. Filmy z toho obdobia a hlavne historické sa mi zdajú dosť klišovité. Tento je v tomto výnimka... Som presvedčený, že účel protižidovskej propagandy v tej dobe spĺňal dokonale (korupcia, pokles morálky, podvody, vojnové štvanie pripisovanie jednej skupine obyvateľstva) a kedže je v súčasnosti na čiernej listine, nie je vylúčené, že podobné účinky by mal aj dnes.(18.11.2007)
-
bolan
Když nebudu hodnotit ideologickou stránku filmu, (která je snad jasná každému kdo do tohoto filmu jde), pak musím říct, že mě příjemně překvapil a uplně si dovedu představit toho Goebbelse jak se po premiéře culil a tleskal, div mu neupadli pazoury.(2.3.2011)
-
Chajimwitz
Propaganda sem,propaganda tam,co mi je po ní.Film sám o sobě je nemastnej-neslanej a ti,co mu dávaj odpad z politických důvodů,ať se jdou bodnout,neboť sami dávaj plný počty daleko perverznějším bolševickým agitkám.(21.12.2011)
-
pouler
odpad!Nacistická sračk* ... propaganda... jestli má Rudá záře nad Kladne méně, je to omyl... Jsou to stejné demagogické žvásty... Díky bohu za tu svobodu, že tohle můžeme psát :-)(3.4.2011)
-
neviâthiel
Všechno už tady řekli Exkvizitor a dopitak. Já jen dodám, že je to celé hloupoučké, uřvané, nepřesvědčivé, klišoidní až hrůza, naprosto schematické a předvídatelné a navíc příběh postrádá kontinuitu a místy si protiřečí. Dovedu si představit, že se na základně tohoto filmu radikalizovali občasné nacistického Německa a antisemitští paranoici, ale normální střízlivě uvažujícího člověk většinu filmu odzívá a na konci zakroutí hlavou nad tím, jaká je to hloupost. A možná ho ještě napadne, že Ferdinand Marian a Kristina Söderbaum jsou skvělí herci - jedinou slušnou neuřvanou scénu ostatně odehráli v duetu.(14.7.2011)
-
Haide
Nehodnotím ideologii, ale film, který, i když vynecháme vše okolo, je naprosto nudný a tak nějak nakouskovaný. Jediné, co zaujalo byla absurdita. Bohužel vše bylo podřízeno pouze propagandistickým cílům a kinematografie to opět odnesla nejvíce...(1.5.2012)
-
jack_scott
Na svou dobu natočené celkem luxusně, na druhou stranu jako propagandistický film nic extra a kromě stereotypu židů nic nepřináší. Obávam se, že ani v roce 1940, čili 7 let po tom co se stal Hitler kancléřem - už pro diváky ani nic nového nepřinášel. Román neznám, takže věřim že je lepší. Na druhou stranu jako historický film by to nebylo nejhorší, antisemitismus nebyl v osmnáctém století nijak slabý, naopak...Takže by se tomu dalo i věřit. Dnes by zas natočili politicky korektní sračku kdy jsou ti zlí ti běžní chudí lidé...Čert vem propagandistické filmy. ** a 35%.(26.5.2012)
-
JohnTheOne
A kdyby neumřeli (árijský páreček), žili by spolu šťastně až dodnes... Nebudu hodnotit nacistická zvěrstva ani propagandistickou funkci filmu. (Na druhé straně je z dnešního pohledu zajímavé vidět film, který je otevřeně rasistický, a kde židi jsou ti zlí.) I když se odprostím od této zátěže, kterou si film do dnešní doby přinesl, přesto nemůžu hodnotit moc kladně. Není to úplně špatný film, především posledních 20 minut je zajímavých, ale jinak celkem nuda bez kapky invence.(25.1.2011)
-
petrik11
Nebudem hodnotiť film, pre jeho idey a propagandu. Takých filmov čo čosi propaguje je veľa. Herecky je však zvládnutý veľmi dobre (až na novomanžela Fábera), slušné na svoju dobu sú ako exteriéry tak i interiéry. Keby to nebolo o židoch, kľudne sa tam nájdu i naši súčasníci. Pre peniaze a moc i cez mŕtvoly.(17.11.2011)
