Dívka s pistolí

Tenhle skoro zapomenutý film z mého mládí se mě včera náhodně připomenul na foru stylu hledám zapomenutý film. Tak na tenhle film se zapomenout úplně nedá, díky jeho konci. V jeho době se populární pathosová hláška v posledních momentech filmu lepila ironicky na mnohá zhrzená a opuštěná srdce. Sehnala jsem tento snímek v původním znění, což nebylo vůbec nešťastné. Sedící titulky také, bohužel v tak špatném překladu, že jsem mnohé domýšlela, ale zjistila, že mě to v orientaci dialogů vůbec nebrzdilo, díky již zmiňovanému původnímu znění. A vůbec to nebylo špatné, naopak: skvěle jsem se bavila a některým scénám se od srdce zasmála. Navíc mě potěšily dávno zapomenuté záběry z Anglie, londýnská demonstrace a pohled na krásné dowerské útesy. A nádhernou vskutku pouze modrobílou sicilskou vesnici. A luxusní nohy M. Vitti. (06.01.2016)

Ne nadarmo patří režisér Mario Monicelli k předním představitelům italského neorealismu. Nápaditý příběh je faktickou ilustrací vnitřní rozrůzněnosti tehdejšího EHS a současně vhodným podnětem k rozvíjení řady nápaditých humorných situací, v nichž dostává na pamětnou dožívající pozdně feudální mravnost tak trochu ještě dřevní sicilské společnosti. Z druhé strany je prolínání ženské emancipace a křehkosti geniálním nápadem, z něhož vzniká nevšední trochu humorný, trochu komediální příběh korunovaný nápaditým závěrem. Zběsilá bláznivost, do které je to všechno zabaleno, kouzlo DÍVKY jen umocňuje. Monica Vittiová je k zulíbání přesvědčivá a své odvádějí i další herci. Bylo to nečekané a obohacující setkání s vrcholem italské kinematografie hraného filmu. (14.02.2024)

Scénář tohoto filmu je neuvěřitelně dementní a nic v něm nedává smysl. Monica Vitti ve mně ještě jakž takž dokáže vykřesat nějaké náznaky sympatií k její postavě, ale jinak už jsem na tom filmu nic pozitivního nenašel - Dívka s pistolí je v podstatě srovnatelně nevtipná sračka, jako o 3 roky mladší Monicelliho Mortadela, v němž se postava energické Italky vydává pro změnu do Ameriky. (Mimochodem soudím, že pokud na tom filmu bylo kdy něco dobrého, dokonale to zabil příšerný český dabing, v němž mi bylo souzeno film zhlédnout - Eva Jiroušková dabující Monicu Vitti mi fakt trhala uši, a ten Josef Bek coby Carlo Giuffrè taky katastrofa). Myslím, že od Monicelliho už nikdy nic vidět nechci, těch pár setkání s jeho děsivou filmografií mi už asi stačilo. (27.09.2018)

"Já mám každou neděli volno. Tak si vyber, kterou neděli chceš zastřelit. Mně je to jedno." Já se tedy přiznám, že temperamentní Assunta, v okamžiku sexu chladná jako kámen, mě docela dost bavila. Horší to bylo s občasnou mrtvolou Vincenzem, ale to se tak nějak dalo čekat. Mě ovšem krásky s pistolí vždycky bavily, kontrast divoké Sicílie s chladnou Anglií byl dokonalý a nejlepší bylo ragby. Sport drsný, nicméně tady ho hráli normální chlápci a nikoli stopadesátikilová goga, se kterými bych do mlýna nešel. (07.04.2019)

"Pravý chlap to má zkusit! Ale správná ženská se musí bránit!" Italské komedie se málokdy odehrávají v reálném světě a nadsázka bývá při jejich sledování nutná. Dívka s pistolí je na tom podobně a ačkoliv na mě například můj oblíbený Stanley Baker působil lehce bezradně, Monica Vitti byla coby žhavý sicilský oheň řádící na sychravých Ostrovech skvělá. (10.11.2018)