Il pistolero dell'Ave Maria

Po téměř třech letech jsem si to zopakoval a je to ještě lepší, než jsem si to pamatoval. Námět je výborný (oni Aischylos ani Euripides nebyli žádný béčka, že), scénář dobře zpracovaný a převedený do westernových kulis. Ani na chvilku jsem se nenudil, jak už jsem psal výše, krátká stopáž a svižné tempo dělají svoje. Baldi se nikde nezdržuje a všemu je věnovaný prostor tak akorát. Taky je dobře po tý spoustě béček vidět film, jehož tvůrci měli adekvátní rozpočet a tak je výprava bohatá a kompars početný. Kameramanovi se pak daří dělat z toho všeho krásný, téměř až umělecký obrázky. Hudba je výborná, a divím se, že Roberto Pregadio nedělal hudbu k víc westernům (nebyl to jenom tenhle film, ale moc jich nebylo). Jenom k některým hercům mám výhrady. Leonardu Mannovi, Albertu De Mendozovi a občas ani Lucianě Paluzzi jsem jejich výkony moc nevěřil. Mann, ač trochu vypadá jako vyoraná myš, je celkem uvěřitelný v drsné poloze, ale s emotivnějšími scénami už je to horší. S De Mendozou mám problémy takřka všude, nevadil mi snad jenom v Nešikovných rukou, ale ty už si moc nepamatuju (a pak v Pošetilosti mocných, kde skoro není). Jinak mi připadá jako herec jednoho výrazu ve tváři. Zato Pietro Martellanza a Pilar Velazquez byli skvělí. Z vedlejších rolí bych zmínil bez vousů snad ještě odpornějšího Piera Lulliho snad ve svojí nejlepší záporácký úloze, co jsem ho viděl, a Luciana Rossiho v poněkud překvapivé roli slabošského, ale oddaného obchodníka. Celkově si myslím, že to je jeden z nejlepších spaghetti vůbec, bohužel dost opomíjený a nedoceněný. (26.02.2011)

Atypický spaghetti western s důrazem na vztah mezi postavami. Příběh je variací na řeckou legendu o Orestovi (Sebastian), který pomstí vraždu svého otce s pomocí přítele z dětství Rafaela a sestry Izabely. Začátek vypadá velmi slibně, ale pak se z toho vyklube spíše divadelní drama s mnoha dialogy než akční western. Ke kladům patří dobrá vizuální stránka, dobře zvolené exteriéry, barevnost (jistá malebnost) a výrazné typy postav, hezké ženské tváře. Na rozdíl od Tessariho Ringa (který si též půjčuje antický námět) je to však jen průměr, z něhož vybočuje pouze výborná hudba. Poznámka: nechápu, proč se tento film v originále jmenuje Il Pistolero dell'Ave Maria... (03.03.2011)

Baldi protentokráte příjemně překvapil. Ani to, že vlastně nejde moc o western, se mu nedá vytknout. Postavy se skutečným charakterem a city L. Mann, P. Martell a P. Velásquez jako přátelé pronásledovaní osudem a toužící po pomstě ve velice melancholické tragédii. Leonard tak trochu připomíná Chucka Molla (vypadá, jako by byl mimo prostě v každé roli) a budí dojem, zda tak trochu neztratil paměť, kterou mu však i s nepříjemnými podrobnostmi minulosti připomene nově příchozí, dávný kamarád Rafael a posléze sestra Isabelle. Proti nim král de Mendoza, chladnokrevný vrah a sadista mající společně s jejich matkou podíl na smrti otce a (jak by si jistě přál) i jejich samotných, v jakémžto snažení se mu dostává plné podpory od extrémně odporného Piera Lulliho. Chuckovy jako obvykle složité rodinné poměry se beze zbytku vyřeší, stejně jako osobní vztahy mezi zúčastněnými - apokalyptický závěr je patrně jednou z nejumělečtějších podívaných, co znám, famózní hudební doprovod neméně a homérovští Leonard Mann a Pietro Martellanza dokázali, že za to skutečně stojí a mají na zatraceně dramatický výkon. (03.02.2013)

Řecká tragédie zpracovaná jako western, trpě předsudkem, říkal jsem si, ó Die to bude blbost. A u Afroditina klínu vůbec nebyla ! Obvyklé vedro špageťáckých westernů na mne žhnulo z obrazovky jako z Héfaistovy výhně, kolty se tu nosily proklatě nízko stejně jako bederní roušky v Dionýsově průvodu, kulky svištěly rychleji než Apollónovy šípy a děvy byly stejně lepé jako Hébé. Spaghetti western se asi stane mou vášní. Pistolník Ave Marii ( když Sebastianovi zabili otce, tak zvony právě vyzváněly Ave Maria) je tradičními špagetami s netradiční příchutí a právě ta Orestovská nuance spolu s orgastickou kvaziMorriconeho hudbou dělá z tohohle filmu téměř pětkovou záležitost a to i přes toho jako Sisyfův kámen vykuleného Leonarda Manna v hlavní roli. (17.11.2013)

Forgotten Pistolero přínáší nádhernou hudbu (později byla použita např. v reklamách, jiných filmech apod.), skvělé lokace, dobrý příběh a několik skoro až srdceryvných scén. Trochu se mi nelíbily rychlé zoomy, které se sem zrovna nehodily. No, kameran dostal asi novou kameru se zoomem :) Někomu může vadit i jistý telenovelní nádech, který mi chvilku trvalo překousnout. (29.12.2011)