Syn
-
Fils, Le
-
Syn
-
Son, The
Drama
Belgie / Francie, 2002, 103 min
Režie:
Luc Dardenne, Jean-Pierre DardenneHrají:
Olivier GourmetObsah
-
Tridsiatnik Olivier, ktorý pracuje ako majster v stolárskom učňovskom stredisku, žije sám. Jeho manželstvo s Magali sa rozpadlo, zrejme aj v dôsledku toho, že pred piatimi rokmi stratili jediné dieťa. Jedného dňa príde do dielne šestnásťročný Francis, ktorý práve vyšiel z väzenia pre mladistvých a uchádza sa v dielni o prácu. Olivier v ňom spozná vraha svojho malého syna, ale chlapcovi nič nepovie. Takmer proti svojej vôli je zaujatý Francisovou šikovnosťou a chuťou naučiť sa remeslu, ako i jeho uzavretosťou a mlčanlivosťou. Okamih pravdy príde v deň, keď Olivier vezme Francisa na prechádzku do lesa a vyjaví mu, kým je... Nositelia Zlatej palmy z Cannes z roku 1999 – známa belgická filmárska dvojica – bratia Dardenneovci, si tentoraz za ústrednú postavu filmu zvolili muža, ale zostali verní svojmu spôsobu snímania hekticky pohyblivou kamerou, zachytávajúcou predovšetkým jednotlivé detaily tela. Na tohtoročnom MFF Cannes získal Olivier Gourmet Cenu za najlepší mužský herecký výkon. (oficiální text distributora)
Tridsiatnik Olivier, ktorý pracuje ako majster v stolárskom učňovskom stredisku, žije sám. Jeho manželstvo s Magali sa rozpadlo, zrejme aj v dôsledku toho, že pred piatimi rokmi stratili jediné dieťa.
Jedného dňa príde do dielne šestnásťročný Francis, ktorý práve vyšiel z väzenia pre mladistvých a uchádza sa v dielni o prácu. Olivier v ňom spozná vraha svojho malého syna, ale chlapcovi nič nepovie. Takmer proti svojej vôli je zaujatý Francisovou šikovnosťou a chuťou naučiť sa remeslu, ako i jeho uzavretosťou a mlčanlivosťou. Okamih pravdy príde v deň, keď Olivier vezme Francisa na prechádzku do lesa a vyjaví mu, kým je...
Nositelia Zlatej palmy z Cannes z roku 1999 – známa belgická filmárska dvojica – bratia Dardenneovci, si tentoraz za ústrednú postavu filmu zvolili muža, ale zostali verní svojmu spôsobu snímania hekticky pohyblivou kamerou, zachytávajúcou predovšetkým jednotlivé detaily tela. Na tohtoročnom MFF Cannes získal Olivier Gourmet Cenu za najlepší mužský herecký výkon. Komentáře uživatelů k filmu (20)
-
Houdini
Zlatá Palma - výběr(17.9.2006)
-
Radek99
Zvláště smutný film o zvláště smutných věcech... Třicátník (který vypadal jak můj otec šedesátník) je zajatcem své introvertce a pohnuté životní události, smrti svého syna. Z ní ho má vyvést (chtělo by se napsat osudové?) setkání s jeho vrahem - ovšem život tomu chce jinak... Ručně snímaná kamera, pozvolná dynamika, absence filmové hudby, realistické cítění, psychologický drobnohled...tak trochu manifest Dogma 95, ale ve francouzském podání... Pěkný, pomalý, psychologický film. Podobné filmy: Dítě, Umění plakat, Revanche(13.10.2008)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $70,262║Tržby Celosvetovo $1,060,000║(14.3.2010)
-
Eodeon
velmi pomalá expozice, jakou jsem po Slibu ostatně předpokládal, postupně odhaluje prostý příběh vnitřně napjatý k neúměrnosti. film komponovaný takřka výhradně v detailech, snímaný ruční kamerou, znemožňující kýženou orientaci v prostoru, rozpoznávání ulic, budov, místností.. s téměř eroticky příjemnou dominancí násilím soustřeďuje divákovu pozornost na hlavní postavu jako středobod filmu v celém jeho měřítku. jsem nucen vstoupit do jeho nitra, jsem nucen sledovat vnějšek právě odtud, jsem potěšen touto intimní blízkostí, jakou film dokáže zprostředkovat pouze zřídkakdy. ruční kamera bezděčně šmátrající po tělech postav jako nedočkavý lidský zrak – můj zrak, těkající z přirozené nutnosti po nesouvisejících objektech. nepředvídatelné, přesto očekávatelné! důvodem je dokonalá vyváženost. balanc a soulad souvislé formy s niternými pocity, distribuovanými hercem, jehož prostřednictvím, nejen skrze identifikaci, ale radiací tématu v celém poli filmové formy se dostávají i k nám, divákům. pochopení! přirozený způsob nastavování napětí jeho kondenzací a osvobozením – jako kdybyby snad ani nesešlo na tom, v jakých momentech, jako kdyby se takové emanace citu vzpíraly jakékoliv předpovědi, a proto jsou opodstatněné v jakémkoliv momentě, na čem jediném záleží je, aby vůbec nastaly. uvolnění napětí uspokojuje tužby po dramatizaci a odpovídá nevyzpytatelnosti a neutěšitelnosti duševního stavu. nádhera. film nepotřebuje dramatičnosti! drama je mu samotnému vlastní. napětí. neuhasitelný zájem vzbuzený u diváka. přichází i odchází v jisté míře závislosti také na rytmu. a něco mi říká, že pokud se film jeví jako tvůrci pouze iniciovaný a do plného rozkvětu vzrostlý vlastními silami podle přirozenosti přírodního živlu, jde o něco příbuzného genialitě.(18.1.2011)
-
LiVentura
Realistický vztah otce a syna v dnešní nešťastné době...(13.10.2008)
-
Slarque
Podobně otravný režijní styl jako později u Dítěte: kamera neustále nalepená na hlavním hrdinovi, dlouhé záběry bez střihu, to celé bez hudby. Po půlhodině jsem začal chápat, co se tam děje, po další půlhodině to začalo být zajímavé. Nakonec jsem si zvykl na styl i příběh, ale víc podobných filmů už bych nemusel.(2.1.2009)
-
Aidan
Hyperrealistické a velmi nudné a jistě by se to dalo celé odvyprávět za třetinový čas. A přesto to je dobrý film, humánní a pravdivý... a pokud se chcete naučit základům truhlářství nebo odpouštění, pak i poučný.(28.2.2008)
-
lena60
Snímek pomalý, běžící takřka uspávacím tempem. Koukáte a máte dojem, že se vlastně vůbec nic neděje. A přesto se nenecháte ukolébat k spánku a jste zvědaví, jak se vyvine vztah mezi truhlářským mistrem Olivierem a mladým učněm Francisem, jenž se právě vrátil z vězení, kde si odpykával trest za zabití Olivierova syna. Jeden z nich od počátku ví, s kým má tu čest. Druhý se to má teprve dozvědět...(29.10.2008)
-
Skip
Zpočátku mě dost otravovala kamera pobíhající za hlavním hrdinou, který vypadal vyloženě úchylně. Pak jsem si ale zvykl a najednou došlo k odhalení, které dalo filmu dost houstnoucí atmosféru. Samé náznaky, co by se mohlo stát (např. provaz hozený do kufru auta). Pořád si říkáte, že to neudělá, ale je tu přítomné to "co kdyby jo". Olivier Gourmet to odehrál docela dobře. Jenže proč je ten film tak nedokončený? A proč si Dardennové tak libují v tom, že pravda je najednou tak prostě vypuštěna z úst, když je dotyčný/á otočen/a zády? Nepotřebuju se dívat na film, abych si pak měl domyslet, co bude dál, což byl nejspíš záměr tvůců. Ale tuhle hru já moc rád nehraju.(30.12.2008)
-
jondzavid
Dosť nezáživný, ale aj veľmi zaujímavý film miláčikov poroty v Cannes bratov Dardennovcov. Ručná kamera je základným plusom i mínusom - videl som množstvo filmov nakrútených handkou, ale žiaden nepôsobil tak klaustrofobicky ako tento - na jednej strane to dosť prekáža pri sledovaní, na druhej sa zase vďaka tomu dostáva divák hlbšie pod kožu hlavnej postave. Vynikajúci je herecký výkon Oliviera Gourmeta v hlavnej úlohe (samozrejme ako inak ocenený v Cannes) a aj réžia stojí zato, čo si uvedomujem, ale až po zhliadnutí filmu, rovnako ako to, že za zdanlivo jednoduchým príbehom v roztrasenej optike sa skrýva veľmi pôsobivá psychologická štúdia.(24.5.2005)
-
kobejn
Bezchybné, v tom smyslu, že v tom nic nepůsobí jako vyspekulovaný, "jen" zachycení jedné "obyčejné" životní epizody, přitom ale maximálně působivě podáno, mimořádně civilně, přesvědčivě, autenticky...a ve výsledku "dramaticky". Mohlo by se zdát, že ten nevzrušivý, monotónní způsob snímání nevzbudí větší emoce, u mě to bylo, a věřím, že to tak bylo míněný, přesně naopak, v tom navenek obyčejnym filmu bylo emocí až až, akorát bez toho, aby nám je vnucovali režiséři a herci, ale abychom je cítili naprosto "normálně", jako by šlo něco naprosto všedního. Takže typická "dardenovština", vydestilovanej styl na padrť, a prostě dobrý.(22.4.2012)
-
anniehall
Už druhý film od bratří Dardennových, který mnou zacloumal. Asi jsem prazvláštní pavouk, když to všechno, co zdejším uživatelům v hodnocení vadí - já spatřuji jako pozitiva filmu. Absence hudby, která jen podtrhuje sugestivní atmosféru filmu, už k Dardennovým jaksi patří. Realismus až na kost, psychologická drobnokresba, navenek skryté emoce a zvláštně zneklidňující snímání kamery je souznění s tématem filmu a všechny tyto složky mu plně slouží - přesně tak, jak jsou použity. Nemluvě o skvělých výkonech obou hlavních protagonistů, najmě pána Gourmeta, kterého jsem ve Slibu bral jako slizkého bezpáteřňáka. Herecký výkon, který je opravdu hodný ocenění. Ačkoliv je film zneklidňující, skličující a má chvílemi až nepříjemně dusivou atmosféru a je natočen tak, že ani v nejmenším nevydírá a nesnaží se tlačit na diváka, aby pustil nějakou tu slzu, přesto je hned v několika momentech dojemný. To už je podruhé, co jste mě dostali, pánové! Film o vině a trestu a především o odpuštění. Odpuštění - jako jedinné možnosti zapomenout a jít dál.(21.10.2008)
-
wipeout
Veľmi ťažko popísať toto komorné dielko plné vône dreva a navonok chladných ľudí, v ktorých vrú vo vnútri emócie. Keďže tu vôbec nenájdeme nijaké bočné dejové línie, zostáva dostatok, až nie priveľa, času na veľmi pomalú psychologizáciu hlavných troch postáv: rozvedených manželov a učňa (bývalého maloletého trestanca). Najmä forma vyrozprávania tohto vzťahu je minimálne diskutabilná, pretože ide o čisto naturalistické prevedenie bez hudby a zbytočného množstva dialógov. Kamera pláva spolu s hercami a celý film je zostrihaný do len naozaj najmenšieho množstva oddelených scén. Herci sú ako aj výzorom, tónom hlasu i svojím prejavom v duchu filmu niekedy až extrémne "ľudskí". To všetko robí z tohto filmu nevyhnutne klubovú záležitosť, pretože na väčšinového diváka pôsobí ospalo a staticky. Podľa mňa napriek všetkým prednostiam by trochu svižnejšia forma naozaj neuškodila. 3,5*(25.3.2007)
-
charge
Ultrarealistický příběh s jednoduchým dějem, ale zato se skvělou atmosférou, který se musí brát z úplně jiného pohledu, než-li veškerá světová filmová produkce. Pak lze teprve poznat kouzlo dobře odvedené práce bratří Dardenneových, která je znatelná u většiny jejich známých snímků. Zajimavé také je, že skoro u všech je studené a vlhké počasí.(14.10.2008)
-
hans500
Filmu vévodí skvělý scénář, herecké výkony, ruční kamera a velmi velmi pomalé tempo.(27.5.2009)
-
dANo
Dardenneovci dávajú svojim filmovým príbehom taký zvlaštny nádych a v tomto filme o vzťahu otca a syna je to postavené na skvelých hereckých výkonoch oboch hlavných postáv a silnom príbehu, ktorý aj napriek náročnej forme stvárnenia vtiahne diváka dosť hlboko do duše hlavných postáv.(12.9.2006)
-
Šípek
Je mi líto, přes veškeré herecké a režijní snažení i úspornost výrazových prostředků nemohu jít tentokrát s hodnocením výše. Může za to právě ona roztřesená kamera sledující neustále dění zpoza ramen mistra truhláře. Ta na mě působila natolik rušivě, že mi unikaly chvílemi nejen titulky, ale i některé dějové souvislosti. Nicméně celkový velmi dobrý dojem z tvorby bratří Dardenneovců zůstává a již teď se těším na jejich následující Dítě.(13.10.2008)
-
Tanner
Moje třetí setkání s těmito dvěma tvůrci a opět jsem z toho tak nějak na rozpacích. Vizuální stránka mi také přišla rušivá, na druhou stranu taková sugestivní.. to a absence hudby vytvářejí dosti skličující (bohužel občas nudný) dojem. Co se mi líbilo, byl fakt, že se film soustředil na jeden hlavní motiv a nesnažil se zároveň o nějakou výraznou sociální kritiku, která mi u Lorny ani u Slibu moc nesedla. Skutečně výborný výkon předvedl Olivier Gourmet. Jeho podání navenek nepřístupného chlapíka, který po velkém vnitřním boji dospěl k tomu, že odpuštění je jediná možnost, jak zlo sprovodit ze světa a nežít v jeho zajetí, bylo vskutku přesvědčivé. Ačkoliv i tento počin režisérů na mě působil podobně, tentokrát dám, zdejšímu nízkému hodnocení navzdory, o hvězdu víc.(13.10.2008)
-
R.Drson
Typický festivalový film, který však v běžné produkci neobstojí. Mě osobně tyto pokusy o hluboce psychologické filmy nic neříkají a působí na mě dost samoúčelně (pohled kamery do obličeje bez jakéhokoliv výrazu značící vnitřní boj). Pokus o zachycení reality podle mě není v tom, že kamera sleduje skoro polovinu filmu zátylek hlavní postavy a divák musí tušit, že se něco děje, ačkoli hlavní postava jen prochází sem a tam učňovskou dílnou. Různé náznaky toho, co by se mohlo stát možná někomu dodávají napětí, ale ve skutečnosti nejsou ničím mimořádným, protože se vyskytují i v běžné produkci, kde jsou pro upoutání diváka podbarveny hudbou, která jasně určí zda se jedná o důležitý moment. Porotci na festivalu tleskají, náročný divák tleská, protože tleská porota, a běžný divák se probouzí.(26.5.2009)
-
alef
Bohdan Sláma by možná chtěl ve svých usnažených křesťanských podobenstvích (Štěstí, Učitel) dosáhnout něčeho tak krásného a rafinovaně jednoduchého....(5.3.2009)
