Čekání na světlo
-
Waiting for the Light
-
Čakanie na svetlo
Komedie
USA, 1990, 94 min
Režie:
Christopher MongerObsah
-
Příběh varietní kouzelnice Zeny Doyleové, jež učí svého synovce Eddieho a neteř Emily různým trikům, kterými pak ve škole velmi často způsobují chaos. Když matka obou dětí, která je vychovává sama bez otce, zdědí restauraci, přestěhuje se s Eddiem, Emily i s neposednou tetou do provinčního městečka na severním pobřeží. Nastává konec s legráckami... (oficiální text distributora)
Příběh varietní kouzelnice Zeny Doyleové, jež učí svého synovce Eddieho a neteř Emily různým trikům, kterými pak ve škole velmi často způsobují chaos. Když matka obou dětí, která je vychovává sama bez otce, zdědí restauraci, přestěhuje se s Eddiem, Emily i s neposednou tetou do provinčního městečka na severním pobřeží. Nastává konec s legráckami... Komentáře uživatelů k filmu (5)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $808,690║Tržby Celosvetovo $-║(4.5.2010)
-
Mr.Apache
Waiting for the Light je příkladem výborného předání nepřenosné zkušenosti. Stejně jako Stephen King dokáže ve svém díle ("To", "Tělo") na mnoha místech navodit náladu doby svého mládí, a s ní i pocit, že jste byli u toho, když z tranzistoráků zněly první rokenrolové hity, tento snímek evokuje atmosféru období tzv. kubánské krize roku 1962 natolik věrně, až divák málem uvěří, že jde o jeho vlastní vzpomínku, zastřenou milosrdným závojem nostalgie. Toto se ovšem týká spíš starších ročníků, vyrůstajících v atmosféře studené války, a samozřejmě to neplatí pro pamětníky. Věřím ale, že i dvacátníci, kteří mají nějaké povědomí o těchto událostech, na tom můžou být po zhlédnutí tohoto filmu velmi podobně. Scény, v nichž se lidé v restauraci dívají na televizi, kde běží záběry na lodě, plující ke kubánskému pobřeží; debaty o blížící se 3.světové válce; muž, který si na zahradě kope atomový bunkr - to všechno přispívá k pocitu jakýchsi nevlastních vzpomínek. Je to možné hlavně díky jednomu triku : tyto dějinné události se totiž odehrávají až jakoby v druhém plánu, na pozadí jednoho dětského prázdninového dobrodružství. A protože nějaké ty prázdniny na venkově asi zažil každý, vytváří se tu prostor k podvědomému prolnutí vlastních vzpomínek s těmi získanými (dokumentární filmy, novinové články, hodiny dějepisu). Navzdory neustále přítomnému strachu, který si divák silně uvědomuje (i když z historie dobře ví, jak to všechno dopadne), zde paradoxně po celou dobu dominuje jednoznačný, prosluněný pozitivismus. Takovou koncentraci dobra za přítomnosti hrůzy jsem si - co se týče filmů - uvědomoval snad už jedině v Poltergeistovi. Čekání na světlo samozřejmě není žádný horror, i když nějaké styčné body s tímto žánrem by se jistě našly. Je to milý, možná až sladký (doufám však, že ne přeslazený) rodinný film, ze kterého si odnesete těžko definovatelný pocit štěstí a slunné pohody, k níž mimo jiné přispívají i dobové šlágry, které zde zazní. A k tomu získáte možná i jednu podivnou vzpomínku, která (pokud nejste již zmíněnými pamětníky) není vaše.(24.8.2007)
-
masw
Naprosto výborný film, který se ze začátku tváří jako komedie(a dost povedená), ale strhne se v půlce v emoční příběh. Film výborně vystihuje danou dobu a já blbec jsem si ho teď nechtěně smazal. Teď musím zase čekat, až ho budou opakovat. Kruci.(3.1.2009)
-
Bouřňák
Velmi velmi velmi příjemný a oddechový filmeček pro nenáročně strávený čas, třeba i v posteli.(3.1.2009)
-
FireFox
Velmi příjemně strávené sobotní dopoledne. Něčekala jsem nic a dostalo se mi mnoho pozitivních emocí. Zvlášť Shirley MacLaine a její kouzelnice Zena je opravdu výborná a už jen kvůli ní stojí film za pozornost.(17.10.2009)
