Úspěšná newyorská novinářka Gwen (Sandra Bullock) pojímá život jako jeden velký, nikdy nekončící mejdan. To se drasticky změní ve chvíli, kdy v opilosti vyvolá skandál na svatbě své sestry a po zběsilé jízdě zdemoluje luxusní limuzínu. Jen zázrakem není při nehodě nikdo zraněn. Gwen je odsouzena k osmadvacetidenní odvykací kůře v léčebně pro pacienty závislé na alkoholu a drogách. Nejprve se odmítá přizpůsobit tvrdému režimu, který prosazuje dr. Comell (Steve Buscemi) a ostentativně pohrdá svými kolegy. Teprve po prvních abstinenčních příznacích a záchvatech začíná chápat, do jak obtížné situace se vlastní vinou ... (zobrazit celý text)
Bullocková sice hrát neumí, scénář taky za moc nestál, ale ten film má něco, co mi prostě nedovolí ho absolutně odsoudit. To něco je muj největší oblíbenec Steve Buscemi. Jednu hvězdičku tomu prostě kvůli němu dát nemůžu.
Zajímalo by mě, kdy konečně někdo natočí film o člověku, který se mohl, ale nestal alkoholikem, což je podle mě mnohem náročnější, než když čtyři tejdny odvyká a pak nepije (a určitě je to obdivuhodnější, než chlastat a pak se při potížích = protože to je jedinej důvod, proč alkoholici přestávají chlastat = začít odvykat). Co se týká filmu, nijak moc mě nezaujal, začátek celkem úsměvnej, člověka vždycky potěší, když někdo udělá někde nějakej brajgl. Jenže pak to jede ve vyjetých kolejích a končí to jako pohádka. To bych klidně omluvil, ale musela by to být zábava a ne nuda. Co se týká dabingu, Štěpán Šafránek by měl zalízt zpátky na Ulici, protože rty Stevea Buscemiho občas vůbec nestíhal, a to ani nemluvím o všem ostatním.
Chjo. Tak jsem shlédl další drama. To byla hrůza. Sandra Bullock se nenaučí hrát vážné role. Crash nepočítám, to je vyjímka potvrzující pravidlo. Viggo Mortensen nevýrazný až hanba a tím jediným, kdo něco hraje je Steve Buscemi. Jedna postava (a k tomu ještě vedlejší) film nezachrání. Ale udržet jej nad propastí - udrží. A i za Sandřin komický projev ty tři dám.
Každý jsme odpovědní sám za sebe, každý si zvolíme cestu, po které chceme jít. Ale co když někdo rozhodne za nás, co když nemáme na výběr? 28 dní ukazuje, jak se může projevit zájem či nezájem rodiny, alkoholismus matky na budoucnosti jejich dětí. Typicky hollywoodská podívaná však nemá tu potřebnou hloubku a zápolí z tou takzvanou vyumělkovaností. Sandra Bullock podává na své poměry celkem solidní herecký výkon, ale třeba oproti Winoně Ryder, jenž ztvárnila podobnou roli v Narušených to rozhodně není ono, jako srovnávat růži s kopretinou. Obě jsou jistě krásné, ale každá na jiné úrovni. Zcela upřímně tak své party zvládají především Azura Skye v roli mladičké narkomanky Andei a Viggo Mortensen jakožto na alkoholu a drogách závislý hráč baseballu. Scénář sám má dost slabin, hlavní je v kontrastu mezi jednotlivými postavami, od vtipálka k dítěti co si rádo ubližuje. Právě tahle ucelenost, kdy mají postavy svou vážnost je u podobných filmů z léčeben dost nutná tady naprosto chybí. A pak, chvílemi jakoby se scenáristka nemohla rozhodnout, jestli chce lehkou komedii nebo psychologicky vyzrálé drama. Přesto přezevšechno životní pravda, že hluboké krize sbližují, ukazuje i tady svou tvář. I když ne třeba tak upřímnou jako v jiných povedenějších filmech, ale pořád do očí hledící divákovi. Závěr sám o sobě už je jen sentimentálním završením toho zvláštního propletence, který vám před očima těch víc jak 100 minut vzniká. Nejsou to čisté 3 hvězdičky, spíše dvě a půl, z toho ta půlka za to, že filmu ukazuje mnou oblíbené prostředí. Psychologie je závazek no a toho tu bohužel nebylo dostáno.
Sandra Bullocková hraje hlavní roli v psycholickém dramatu z protialkoholické léčebny... a mě vstávají vlasy hrůzou. Podobné role se MUSÍ svěřovat těm co umí HRÁT, nebo aspoň hrát, NE Bullockové. Režiséra, který obsadí Buscemiho do malé role vedle hlavního Bulldocka...-nechápu... Právě za Stevea dávám jednu hvězdu, jinak bych se na tuhle patlaninu opravdu nedodíval a svrhnul ji do odpadu. 20%
