Když velitelé koncentračního tábora Osvětim sestavili speciální komando z židovských vězňů, slíbili jeho členům několik měsíců života navíc za spolupráci při bestiálním vyhlazování ostatních Židů. Členům komanda se podařilo zorganizovat ozbrojenou vzpouru, jedinou, ke které v tomto vyhlazovacím táboře došlo. Na samém jejím začátku objevila skupina čtrnáctiletou dívku, která zázrakem přežila hromadnou popravu v plynové komoře. A tak záchrana jediného lidského života ohrozila akci, která mohla zachránit tisíce jiných (oficiální text distributora)
"Spalovači mrtvol", kteří se této práce ujímají ve snaze zpříjemnit si životní podmínky a v naději na prodloužení života, ale zároveň mají i svědomí, a přestože si alibisticky opakují, že kdyby to nedělali oni, dělali by to jiní, se pokusí o vzpouru. Neotřelé téma, ze kterého se dalo hodně vytěžit, ale nevytěžilo. I když má film silné okamžiky (vzpomínka jednoho z věznů, který do pece musel nastrkat postupně celou svou rodinu .... Dívka, která přežije plyn a pro "spalovače" se stane jakýmsi symbolem a zároveň ohrožením), má i velmi špatný "židovský" kompars - žádné slzy, zoufalé pohledy, únava po transportu, jen apatické znuděné výrazy. Slibovaný Steve Buscemi se objevil na pár minut, Harvey Kaitel byl slabý jak čajíček, ale kdo mě překvapil hodně příjemně byl David Arquette. Na každý pád snahu točit filmy na tato témata jen vítám.
Snímek Šedá zóna až do poloviny jen neuměle inscenuje hrůzy vyhlazovacích táborů a zapomíná, že by vás měl především mezi postavy nějak dostat a dovolit vám je pochopit. Na obrazovce se sice objevuje skupina členů podobného úklidového komanda, ale nikdo z nich není natolik zajímavý, aby zaujal. Zamlklý a neprůrazný doktor, který asistuje samotnému Mengelemu, je možná až příliš zamlklý a neprůrazný, takže jedinou zajímavou postavou zůstává alkoholický nácek v podání Harvyeho Keitela. Do šedé barvy stylizovaný film ale mnohem víc než dokumentární snímek (o což se zřejmě pokouší) připomíná statický televizní pokus o rekonstrukci událostí (které se údajně staly), ale chybí mu síla, která by jej hnala kupředu, donutila vás prožít příběh s jeho hrdiny a skutečně pocítit beznaděj, která v podobných zařízeních panovala. Já jsem se cítil skoro až provinile, když jsem sice sledoval jednu děsivou situaci za druhou, ale docela obyčejně jsem se nudil. Díkybohu velkou část filmového zážitku zachrání poslední půlhodina, v níž hrdinové najdou v plynové komoře živou dívku, která je svou přítomností konečně vyburcuje k nějaké činnosti, film chytne druhý dech a je na těch pár okamžiků takový, jaký mohl být celý. Prostor dostává i několik skutečně silných scén a najednou ani tolik nevadí, že rozhodnutí tvůrců nedat do svého filmu žádný hudební doprovod jej vlastně připravilo o obrovskou část jeho potenciální působivosti. Jenže... Jenže když už si pomyslíte, že teda druhou půli filmu vezmete i na milost, vytasí se tvůrci s posledním esem. Naprosto vážně míněným monologem právě pálené mrtvoly mi vyrazili dech natolik, že jsem si jej musel pustit pětkrát, abych se přestal smát. A to není pro film o koncentráku zrovna dobrá vizitka.
Hodně nízký rozpočet obvykle zaručuje komorní podívanou, nikoliv i kvalitní film. Příliš „nepoznamenané“ šaty, žádné „špinavé“ kamerové filtry, Němci, Poláci i Maďaři perfektně ovládající angličtinu – jsou to sice detaily, ale u historického filmu mimořádně rušivé detaily. Podstatnějším handicapem je však znatelná dějová nesoudružnost. Prvních dvacet minut jenom tušíme nějaký tajný plán, ale stejně jako nacisté jsme zcela neznalí podrobností. Když se cíl snahy hlavních hrdinů zdá být jasný, objeví se polomrtvá dívka a to zdánlivě důležité ustoupí do pozadí. Podobný zmatek v koncentračních táborech možná panoval, ale divácky je to velmi odrazující. Otravně bohužel působí i neustála snaha o navodění nanejvýš depresivní atmosféry – je příliš okatá a zbytečně pomáhá pohřbít velmi poutavé téma, resp. celý film. 70% Zajímavé komentáře: Douglas, moonlight
Na téma příliš málo depresivní a atmosféra slabounká. Rozhodně, ale nejde o špatný film, spíše naopak jsem očekával trochu něco jiného. Snímek o koncentračním táboře a několika osobách, které se rozhodnou raději obětovat své životy, aby "aspoň na pár dní, přestaly z vysokého komína létat spálené kusy kůže". Pár silnějších okamžiků nedokáže utlumit slabý příběh.
Málokdy je válečný film depresivní. Depresivní je totiž slovo, nad kterým vojáci nestihnou přemýšlet. Jenže když se film odehrává v koncentračním táboře, je vše okamžitě naopak a ještě hůř než se dá čekat. V Šedé zóně, která se víceméně odehrává dle částečných skutečných událostí není nic radostného. Na koncentračních táborech nemůže být nic radostného. Například v Hartově válce se vojáci snaží trochu s nadsázkou uvolnit napětí. V tomto filmu to nelze. Vše je totiž tak depresivní, že se to s ním táhne od začátku až do konce. Zde nenaleznete nic pozitivního, protože se snaží co nejblíže zpodobnit atmosféru koncentračního táboru, jako se pokoušel málokterý film. Na to jaký měl nízký rozpočet se mu to podařilo. Sice to není bůhví jaký zázrak. Ale na zpodobnění něčeho, co tenkrát překvapilo nejednoho Spojence, je toto všechno naprosto postačující. --- Člověk se může sám zabít. Je to jeho jediná volba.
„Horím rýchlo. Prvá polovica môjho tela sa mení na dym. Stúpam z komína s dymom ostatných. Potom v popole zostanú ležať kosti a oni ich pozametajú a odvezú do rieky. A nakoniec sa vo vzduchu vznášajú len čiastočky nášho prachu. Ten prach je šedý.“ Nie je to druhý SCHINDLEROV ZOZNAM, ale napriek tomu odviedol herec (MINORITY REPORT) a režisér (KANSAS) Tim Blake Nelson kus poctivej historickej roboty. Okrem kvalitného scenára, ktorý je pôsobivý už z princípu, akiste pomáha desivá výprava a silné herecké výkony (Steve Buscemi, Harvey Keitel) aj od ľudí, do ktorých by ste to nepovedali (David Arquette).
║Rozpočet $5miliónov║Tržby USA $517,872║Tržby Celosvetovo $678,146║
Prišlo mi to spravené moc plocho, vôbec ma to nedokázalo nejak moc upútať svojím prevedením.
/25%/
Tak tohle me celkem zklamalo, velice silne tema a pritom takova nuda. Ve filmu se skoro nic nedeje, bud nekdo s nekym neco resi (navic spousta dialogu na nic nenavazuje a nebo nikam dej neposouva) nebo vidime nejakou drsnou scenu a navic film nema zacatek ani poradnej konec. Vse zacne vrzenim do filmu, kdy jsem netusil kdo je kdo a co se deje a konci to tim, ze se vlasne nic moc nestalo a spaluje se dal. Je to hodne depresivni to jo a nektery sceny jsou fakt hodne drsny, ale je to proste nudny. Herci jsou v pohode, skoda ze Buscemi nedostal vic prostoru, protoze byl dobrej, Keitel byl skvelej a prijemne prekvapil Arquette. Nude taky pomohla absence hudby, z tech 100 minut co film ma hraje hudba tak 10 minut a jinak jsou jen slyset dunive zvuky a vykriky, pusobive to je, ale vseho moc skodi. Kulisy jsou hodne levne, takze to cele pusobi trosku dokumentarnim dojmem. Proste film na zajimave tema, ale po obsahove strance naprosto prazdny.
Jelikož má sestra miluje válečné filmy, jsem občas nucen se dívat s ní. Film Šedá zóna se mi docela líbil, ale je to jeden z těch filmů, ze kterého si za týden nebudu nic pamatovat!
Film s naprosto drsnými a nemilosrdnými scénami i s občas trochu nestíhající atmosférou. Dost mi vadilo to, že i přes ty víc než naturalistické scény se autorům prostě nedaří navodit dostatečně depresivní a tíživou atmosféru, která by tomuhle filmu rozhodně slušela. Kulka do týla sice vypadá drsně, ale pokud se u toho vězni válí na zářivé zelené louce, půlka efektu je rázem pryč. Jako výrazné plus mi ale přišla velká autentičnost a to především u stvárnění Brezinky. Pokud jste sledovali na ČT dokument "Konečné řešení", určitě jste si všimli, že je opravdu dokonalé. No a hodně mi taky nesedl Harvey Keitel jako nacistický oficír. Ale i tak ****.
Dějově nekompaktní vyprávění a atmosféra, která má být skličující a depresivní, ale není!! A to se dostáváme do samotného centra děsivých událostí. Dialogy ani nové, nečekané situace děj nikam neposouvají, i herci vypadají tak trochu znuděně (Buscemi navíc trestuhodně jen na okamžik, naštěstí překvapivě obsazený Arquette je nadprůměrný). Holt, jedna velká škoda nevyužitých možností jednoho bolestného tématu.
"Poté vzpouře zbyla polovina pecí a teď nás k nim vezou společně. Hořím rychle. První část mého těla stoupá v hustém dýmu, který se mísí s dýmem ostatních. Pak v popelu zůstanou ležet kosti a oni je smetou a odvezou do řeky."
Brrr...asi ten nejdepresivnější film, jaký jsem kdy viděl, nejen na téma holocaust. žádný hodný němec, žádný hrdina, který by přežil, takhle měl vypadat schindlerův seznam, možná by těch pravicových extrémistů bylo o pár míň. hlas holčičky, která popisuje, jak její tělo začíná hořet a popel se vznáší místností, asi uslyším ze spaní ještě dlouho. škoda, že tenhle film neměl žádnou reklamu a asi upadne v zapomnění.
