Šedá zóna

Velmi naturalisticky a syrovy snimek ovsem bez ducha a jakekoliv koncepce a psychologie. Tento velky namet skryva jeste vetsi potencial, ktery zustal nenaplnen. Ty psychologické procesy, ktere postavy musely prozivat jsem z filmu necitil, a tak mi bylo vcelku jedno, ze se jim jejich plan nepovedl, nebo ze je na travniku zastrelili. Bral jsem to jen jakysi smutny fakt a to se da rict asi o celem filmu. (15.12.2009)

Veľmi zaujímavý počin, ktorý si zaslúži plný počet už len za to, že sa našiel niekto, kto sa nebál spracovať jeden z najkontroverznejších "blackoutov" ľudskej histórie. Neveril som, že by som sa mohol stretnúť so sonderkommandami mimo dokumentárneho formátu. Film dokáže priblížiť atmosféru 40. rokov minulého storočia veľmi tvrdým až surovým spôsobom, čo však nie je na škodu, naopak. Film by som odporučil ako učebnú pomôcku, aby nedochádzalo v budúcnosti k počatiu a následne narodeniu podobných....ako biskup Richard Williamson. (28.11.2008)

Hodně drsný film z koncetráku, kde se vraždí, plynuje, spaluje atd. Atmosféra velmi tíživá díky šedivému kamerovému filtru, ale bohužel filmu chybí lepší příběh i lépe zvolení herci. Je to škoda, Šedá zóna mohl být hodně silný filmový zážitek, ale jediné co dokáže, je vyvolat depku, rozhodně se ale nevryje pod kůži a kvůli absenci děje se i celkem snadno zapomene. 70% (04.08.2015)

Snímek Šedá zóna až do poloviny jen neuměle inscenuje hrůzy vyhlazovacích táborů a zapomíná, že by vás měl především mezi postavy nějak dostat a dovolit vám je pochopit. Na obrazovce se sice objevuje skupina členů podobného úklidového komanda, ale nikdo z nich není natolik zajímavý, aby zaujal. Zamlklý a neprůrazný doktor, který asistuje samotnému Mengelemu, je možná až příliš zamlklý a neprůrazný, takže jedinou zajímavou postavou zůstává alkoholický nácek v podání Harvyeho Keitela. Do šedé barvy stylizovaný film ale mnohem víc než dokumentární snímek (o což se zřejmě pokouší) připomíná statický televizní pokus o rekonstrukci událostí (které se údajně staly), ale chybí mu síla, která by jej hnala kupředu, donutila vás prožít příběh s jeho hrdiny a skutečně pocítit beznaděj, která v podobných zařízeních panovala. Já jsem se cítil skoro až provinile, když jsem sice sledoval jednu děsivou situaci za druhou, ale docela obyčejně jsem se nudil. Díkybohu velkou část filmového zážitku zachrání poslední půlhodina, v níž hrdinové najdou v plynové komoře živou dívku, která je svou přítomností konečně vyburcuje k nějaké činnosti, film chytne druhý dech a je na těch pár okamžiků takový, jaký mohl být celý. Prostor dostává i několik skutečně silných scén a najednou ani tolik nevadí, že rozhodnutí tvůrců nedat do svého filmu žádný hudební doprovod jej vlastně připravilo o obrovskou část jeho potenciální působivosti. Jenže... Jenže když už si pomyslíte, že teda druhou půli filmu vezmete i na milost, vytasí se tvůrci s posledním esem. Naprosto vážně míněným monologem právě pálené mrtvoly mi vyrazili dech natolik, že jsem si jej musel pustit pětkrát, abych se přestal smát. A to není pro film o koncentráku zrovna dobrá vizitka. (15.11.2005)

Tak o tomhle filmu jsem vůbec nic nevěděl, absolutně jsem netušil, co mám čekat. No a to co jsem viděl jsem opravdu nečekal. Je to teda uplně normálně natočený, normální herci, atd, ale to prostředí, kde se to odehrává! Fakt člověk nechce věřit vlastním očím, že tohle se jen před nějakech šedesáti lety dělo nedaleko odtud! Je to fakt hrůza, čeho jsme schopní! (18.05.2006)