Andaluský pes
-
Chien andalou, Un
-
Andalúzsky pes
-
Andalusian Dog, An
Krátkometrážní / Experimentální / Drama / Psychologický
Francie, 1929, 16 min
Režie:
Luis BuñuelObsah
-
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců...
Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. (oficiální text distributora) -
Nebát se, šokovat, zraňovat a otevřít všechna okna pro iracionálno. S tímhle programem vytvořili v roce 1929 Luis Buñuel a Salvador Dalí film, který zcela vyděsil dobové publikum, ale především objevil magickou schopnost filmového obrazu zhmotňovat sny, vize a touhy. (Festival krátkých filmů Praha)
Komentáře uživatelů k filmu (323)
-
Cival
Působivá surrealistická klasika, která přesahuje moje chápání. Nevím co říct víc - vypadá to jako náhodné setkání deštníku a šicího stroje na operačním stole:-)(30.5.2003)
-
Douglas
Jednoznačná klasika surrealismu, rozříznuté oko a mravenci v dlani, mňamky :)(6.6.2002)
-
Galadriel
Surrealismus měl podle mě zůstat hezky na malířském plátně a ne se cpát do filmu, to, co funguje perfektně v jednom médiu nemusí fungovat v jiném. Nemám nejmenší tušení, co tím chtěl básník říct... Nejspíš nic a to je ten problém. Na Dalího obrazy se moc ráda podívám a líbí se mi, Dalího filmový počin hodnotím tak vysoko zejména za odvahu a snivost. Tenhle šílený zhmotněný sen je sledem naprosto nesouvisejících scének a zřejmě má v divákovi "jen" navozovat různé pocity - zhnusení, strach, extázi, ... (což se mu i povedlo). Nicméně není to můj šálek kávy, jednoduše nepochopím, PROČ být za každou cenu iracionální, co to komu přinese, jak to koho obohatí?(10.12.2009)
-
Matty
Po druhém zhlédnutí: Padající zeď velká krabice malá krabice další krabice zelený motýl přelétá z lampy na lampu hoří mu nožičky zapalují svíce doutnající plameny svátek posvátný zasvětit oběd snídaně večeře marast břečka a zas a znovu bílý paprsek žluté auto červené písmo dva a dva jsou čtyři ještě jednou dva a dva jsou pět a osm bez devíti je dvanáct nonsens hloupost zbrklost trapas smích a mír s tuleni varani vřískají petržel klíčí jaro je tu zatáhněte záclony blíží se tvrdý náraz opak opakování recese výkvět sníh atd. atp. a vůbec. Tenhle film to z vás dostane. 90% Po prvním zhlédnutí: Nedokážu popsat, co jsem právě viděl. Viděl jsem břitvu důvěrně se seznamující s lidským okem, viděl jsem useknutou lidskou ruku, viděl jsem rozkládající se oslí mršinu, ale co jsem vlastně viděl? Nebyl to jenom sen? Měl bych to vůbec vědět, není to jenom věc autorů? Znakem surrealistických děl je, že si je můžete vykládat stovkou různých způsobů a stokrát se netrefíte. Je to tak správně? To vám nikdo nedokáže říct, což podle mě správné je. Jednoznačné odpovědi do umění nepatří. Ale opravdu je Andaluský pes uměním, nebo jenom lacinou senzací, která měla v době svého vzniku přitáhnout do kin masy diváku (což skutečně přitáhla, jen se už nikde nepíše, jak následně hromadně prchali ze sálů a zvraceli na dlažbu)? Vždyť údajně vzniknul složením několika výjevů šílených/geniálních myslí Buňuela a Dalího, kteří pravděpodobně nesledovali žádný konkrétní záměr. Vizuální podoba filmu je pozoruhodná jednak tím, co vidíme a pak tím, jak je to nasnímáno a následně seřazeno za sebe. Střihy a prolínačky dotvořují dojem filmové básně, poetického, i když zvolenými „verši“ místy příliš násilného díla. Role Andaluského psa v historii kinematografie je diskutabilní – obešli bychom se bez podobného filmu či nikoliv? Podle mě ano, tím vás však v žádném případě nechci odrazovat od vlastní interpretace viděného, naopak, odněkud si jej stáhněte a zkuste, co to s vámi udělá. 60% Zajímavé komentáře: Eodeon, ad, Madadajo(9.2.2007)
-
Renton
Scénář: Luis Buñuel, Salvador Dalí .. Proříznuté oko, mouchy, useknutá ruka, prsa, a další dějové zmatky. Prostě nesourodý surrealistický chaos bez nějakého sdělení, jen snažný být iracionální a to nemám rád, protože mi to nic nedává.(7.10.2007)
-
Faye
Nemám ráda ostré předměty blízko očí, obzvlášť břitvy ne. Mrak přes měsíc-břitva přes oko.Hm stejně mně nezbývá než dát ****(30.12.2004)
-
Pohrobek
Až tak neuchopitelný tenhle snímek není, surrealistické postupy, zavrhující přímé logické vazby, nemohou zakrýt protestní, protikonvenční notu. Anarchie, svoboda, setřesení okovů měšťácké svázanosti, prostor pro svébytné vyjádření vlastního přesvědčení. Dalího vliv je zcela nepřehlédnutelný, filmová řeč Luise Buñuela je tu tak až na druhém místě, nejen na svoji dobu se ale v každém případě jedná o cosi zcela výjimečného.(25.10.2006)
-
AngelAngie
Surrealismus ve své nejúžasnější filmové podobě.(15.7.2008)
-
Radek99
Esence surrealismu. Formálně dokonalá - kupříkladu geniální střihový přechod ze záběru, kdy břitva přejíždí přes otevřené dívčí oko na záběr podlouhlého mraku zastiňující svítící měsíc (důkaz toho, že Luis Buñuel byl skvělý filmař již v době vzniku jeho debutu). Významově mnohovrstevná - v intencích zásad surrealistického manifestu potlačena entita racionality. Kompozice snímku funguje jako volný tok zcela iracionálních výjevů plných znepokojivých významů, jakýchsi náboženských vidění, bizarních halucinací, sexuálních a násilných mene tekel, předeher groteskní Apokalypsy. Mohou nám mravenci vylézající ze stigmatu v dlani říci cosi konkrétního? Mohou být symbolem zmaru, stejně jako symbolem protestu, umělecké a názorové svobody nesvázané ničím, tím méně konvencemi doby a umění... Celý snímek je záměrně poetizován, jde svého druhu o jakousi filmovou báseň, kde proud automatického textu nahrazuje proud automatických obrazů. Volné pásmo proudu nevědomí... Luis Buñuel spojil své tvůrčí síly s jiným velikánem surrealismu Salvadorem Dalím a vznikl film, který se zapsal do kolektivního podvědomí jako znepokojivý horečnatý výraz přeceňování osvícenské adorace racionality...(7.10.2007)
-
Karlos80
Už ten pofidérní a naprosto šílený úvod kdy L. Buňuel, na balkónu pozoruje nebe s úplňkem, současně si brousí břitvu a do toho všechny ty moc divné zvuky to naprosté tajemno a nepředvídatelnost. Místo měsíce se ale náhle objeví oko mladé ženy které rozřízne břitva vejpůl-náhle měsíc zakryje mrak a oko vyteče.! Jedna z nejnápadnějších a nejvíce šokujicích scén filmového surrealismu a vubec filmu takového. Nicménně i další scény stojí za připomenutí : Všechny ty pruhované kravaty, pruhy na krabičce, knihy které se proměňují ve zbraně, cesta z Pařížského bytu která vede přímo na mořskou pláž, spojení nespojitélného a naprosto nezapadajicího do sebe, muž tahajicí za sebou dva velké klavíry na nichž jsou dva krvavý a zdechlí osli a dva živý kneží, uříznutá dlaň která běhá po podlaze atd. Tento ranný, experimentální a silně avantgardní snímek navždy zůstane v mém srdci jako ten vůbec první, nejzařilejší a hlavně v rámci mezí ještě koukatelný! Kdo neviděl vřele doporučuji toto je ranný surrealismus společně s filmy jako "Dopolední strašidlo" od H. Richtera či Clairovou Mezihrou. Svým způsobem navazuje surrealismus na hnutí dadaistů které se rovněž tak pokoušelo demaskovat zkostnatělou společnost. Nicménně i výrazové prostředky obou směrů jsou do určité míry stejné a obdobné. Svou škodlivostí ,osobitou estetikou, šokováním, otřesením a překročením tzv. dobrých mravů má být zviditelněno omezení, kterému je jedinec podroben zažitými společenskými normami.(10.6.2006)
-
Jossie
Bunuelovy filmy mě fascinují naprosto všechny a Andaluského psa mám nejraději.(20.4.2005)
-
novoten
Série zajímavých podobenství, ve kterých nemusí být špatné se babrat, ale jako samostatný film zcela nepoužitelné.(12.4.2007)
-
EdaS
Andaluský pes je zfilmovaná noční můra. Má rafinovanou stavbu, opakující se motivy a momenty, kdy by se člověk nejraději probudil. Pěkné.(30.4.2007)
-
igi B.
Ano prosím... Uvědomte si prosím, že ten film(šť)ek je 80 (slovy osmdesát) let starý! . . . O(d)duševnělé komentáře zase jednou rád přenechám >odborníkům< teoreticky (;-) na slovo vzatým. Pár surrealistů (současných) znám. Lépe je s nimi ovšem chlastat, než teoretizovat o tom, jak to vlastně ti surrealisti mysl-í-eli... - - - - - (Poprvé viděno v dobách pradávných v brněnském FK, komentář zde mezi chytrými /špetka/ i rádobymudrlantskými bláboly nebo pindy do počtu /většina/ jako bezvýznamě realisticky /do počtu/ mnohý - 28.12.2009... Haf!)(6.12.2005)
-
O*R*I*N
Surrealismus jak poleno. Představte si jeden šokující záběr za druhým. Rozříznuté oko, pošlí osli na mužem tažených klavírech, mravenci vylézající z ruky. Scény nemají záměrně žádnou souvislost. Je to sen nebo realita? Říkám přece, představte si...:o) [FILM, KTERÝ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](13.3.2007)
-
brit84
Film trochu k zamyšlení, s dokonalou hudbou a ve své době jistě naprosto šokující a průlomový.(13.12.2009)
-
Psema
Král bizarnosti, který jde - bohužel - úplně mimo mě. Rozříznuté oko ovšem zvedá žaludek stále.(28.11.2009)
-
kitano
Zaujimave, kam az siahaju korene "weird cinema". Film posobivy svojim obsahom, ale velke caro spociva aj v tom, co vsetko si dovolil "predviest" vzhladom na rok svojho vzniku. Po druhom zhliadnuti sa vyjadrim obsiahlejsie. (8,5/10)(31.3.2008)
-
berg.12
Lynch nebyl první...(23.3.2006)
-
Le_Chuck
Surealizmus mi nikdy nič nehovoril a jednoducho som za šialenými obrazmi nevidel nič iné ako úsilie šokovať, čo sa filmu darí ešte aj dnes. Určite zaujímavé, ale nevidím dôvod pre opakovanú projekciu.(28.5.2006)
