Andaluský pes
-
Chien andalou, Un
-
Andalúzsky pes
-
Andalusian Dog, An
Krátkometrážní / Experimentální / Drama / Psychologický
Francie, 1929, 16 min
Režie:
Luis BuñuelObsah
-
Při psaní scénáře si Luis Bunuel a Salvador Dali dávali záležet, aby nic ve filmu nebylo racionální. ANDALUSKÝ PES je 16 minut bizarních a surrealistických výjevů, které mohou, ale taky nemusí, něco znamenat. Ženské oko je rozříznuté vejpůl, muž za sebou táhne dva velké klavíry, na nichž jsou mrtví oslové a živí kněží, v díře v dlani se objeví množství mravenců...
Surrealismus 20. let dominoval zejména ve výtvarném umění a v literatuře, teprve tímto kratičkým snímkem, na první pohled pouhou provokativní hříčkou, vstoupil i do hájemství filmu. Příznačná je zvláštní, jakoby halucinační atmosféra, která vytěsňuje potřeby vázat vyprávění do úměrných příčinnostních vazeb. Nad groteskní stylizací však vítězí bizarnost někdy až hrůzná - počínaje úvodním záběrem s rozřezávaným okem a konče pověstnou scénou, kdy mladík chtěje se dostat ke své milence táhne dva klavíry, na nichž spočívají mrtvá dobytčata, potřísněná krví a výkaly. (oficiální text distributora) -
Nebát se, šokovat, zraňovat a otevřít všechna okna pro iracionálno. S tímhle programem vytvořili v roce 1929 Luis Buñuel a Salvador Dalí film, který zcela vyděsil dobové publikum, ale především objevil magickou schopnost filmového obrazu zhmotňovat sny, vize a touhy. (Festival krátkých filmů Praha)
Komentáře uživatelů k filmu (323)
-
Ilus
odpad!Film mě nepobavil, nešokoval, neznechutil... prostě ničím nezaujal. A jelikož to mělo být jeho jediným cílem, nemohu hodnotit jinak.(5.4.2011)
-
FandaF
Ne, nerozumím tomu ani za mák a chybí mi výklad autorů na co se to vlastně dívám, jak to mysleli atd. Za nízkým hodnocením si stojím. Ve své době to bylo asi šokující a převratné dílo. Dnes je to hromada sraček, nuda, šeď a ztráta času...(12.4.2011)
-
vtelenie
to naozaj o tomto filme sa tolko hovori? tak ja si zachovam tvar a budem to hodnotit podla skutocneho dojmu, a nie podla kritiky, aspon ze ide skor o experiment ako o film, inak by to bol odpad.(8.5.2011)
-
Vacice92
nelogické obrazy, náznak děje, absurdní pojetí času...přesně takhle by podle mě měl vypadat surrealismus na filmovém plátně a to také Andaluský pes splňuje na jedničku, jen mi tu trochu chyběla Dalího "Hořící žirafa".Tohle dílo se prostě nedá posuzovat jako film.(6.9.2011)
-
sv.augustin
Mám rád surrealismus a před nedávnem jsem psal seminárku o Salvadoru Daliím a nemohl bych hodnotit kvalitu filmů, kdybych neznal Luise Bunuela a jeho dílo(miluji Nenápadný půvab buržoazie). Když se tedy spojili tito dva( chodili společně do školy a s básníkem Federicem Garcia Lorcou tvořili zamlada nerozlučnou trojici, která se ve svém díle podporovala, Lorcu bohužel popravili za španělské občanské války). Tenhle film nejde vysvětlit, proto je tak skvělý. Ve společnosti, která vám nerozumí můžete buď vyvolávat skandály, nebo mlčet. (záleží v jakém jste rozpoložení) Geniální je scéna, kdy se muž chce dostat k ženě a musí za sebou táhnout dva klavíry plné mrtvých volů utopených ve vlastních sračkách.(Jak chcete volům ve vlastních sračkách vysvětlit své motivy a své vnítřní a srdeční pnutí?A jejich mtrvé volí oči vás sledují na každém kroku, protože je táhnete za sebou a svými dotazy vám hrají na nervy, jako kdyby byli v klavíru?)Tento motiv se opakuje i s kněžími. Musíte se dívat hodně hluboko a hodně do šíře.(29.1.2012)
-
dr.horrible
Neviem síce presne,o čo vlastne pánom Dalimu a Bunuelovi šlo(hlavne ten úvod),ale rozhodne je to podané veľmi sugestívnou formou,ktorá zaujme hned´ na začiatku a už sa len stupňuje,a to sa väčšine krátkych filmov nedarí ani dnes.A tie mravce boli proste dokonalé(8.2.2012)
-
easaque
trojhvězdičkové hodnocení dávám jen kvůli tomu, že jde o kultovní dílo v době svého vzniku a snažil se šokovat a zpodobnit iracionální věci na plátně. Z dnešního pohledu je to jen spletenec výjevů, které sice stále vzbuzující emoce, ale smysl vzpoury se už vytratil, protože podobné scény můžeme vidět denně a občas mají i příběh.(12.2.2012)
-
Moni33
Musím se omluvit géniům ( a možná i trochu bláznům :)) jako byl Salvador Dalí a Luis Buňuel, ale já surrealismu nikdy nepřijdu na chuť, takže pro mě takový film nemá žádný význam, pro mě to je jen 'nesmysl', kde ženě řežou oko a scény mi absolutně nedávají smysl...:)(14.2.2012)
-
Aranel
Je téměř neuvěřitelné, že v osmdesát let starém filmu se najde tolik věcí, jež dovedou současnému, cynickému a otrlému divákovi pořádně zahoupat pajšlem. Úvodní proslavená scéna ještě stále působí relativně umělecky, zvlášť v černobílém podání, ale mokvavá díra v dlani plná mravenců už je ohavně živočišná. Markýrované výrazy tváří, zrychlené tempo němého filmu a naněkolikrát rozehrávané potyčky mezi partnery navozují falešnou představu, že nepůjde o nic zvláštního - dokud se nevynoří osel, klavíry a další mravenci Stojí za to nechat se na šestnáct minut vtáhnout do filmu, který ze všeho nejspíše vyvolá pocit, že nerozumíte vůbec ničemu a ten pocit si užít. Nemám nejmenší pochyby, že všichni zúčastnění se u natáčení nevyzpytatelné hříčky museli náramně bavit.(28.2.2008)
-
corax8
Ten jeden z prvních záběrů s břitvou projíždějící oko je jeden z nejsilnějších, které jsem viděl. Ječtě teď mne mrazí, když si na to vzpomenu. Pak začne nesourodý chaos, který jsem se ani nesnažil pochopit. Prostě se střídají nesourodé více nebo méně úchylné záběry.(15.2.2009)
-
hostivít
Surrealistický bonbonek od mistrů Dalího a Buňuela. O rozřízlém oku, broucích lezoucích z ruky nebo tažení dvou klavírů se mi zatím nezdálo, ale film mě donutil k zamyšlení se nad tím, o čem se nám vlastně zdá a jaký to má smysl. Geniální filmík.(14.2.2010)
-
brasek
Geniálne a pritom zvrátené, luxusné a pritom bez hlbšieho vnímania reality... takto nejako by mali vyzerať psychologické a umelecké filmy.(1.6.2010)
-
klichem
Fakt nechapem ludi, ktorí to tu ohodnotia za 5* a napisu, ze to presahuje ich chápanie. Bohuzial taký je surealizmus, bud ho milujete alebo nenávidíte. Ak ho milujete budete musiet pochopit co chce vlastne autor povedat! Ja som bohuzial z toho druheho sudku (a ako vidim zrejme aj 90% z vas ostatnych len si to nechcete pripustit). Pre mna stacila ta uvodna cast. Za to aspon 1* viac si to urcite nezasluzi. Takto zbytocne zabytych 16 minut mojho zivota!(16.3.2011)
-
RubensBagr
I na těch šestnáct minut je to moc dlouhé. Mimochodem, směju se, když v tom někdo hledá "setřesení okovů měšťácké svázanosti."(23.4.2011)
-
potapka02
Filmový surrealismus je pro mě asi moc silný kafe. Z oněch tří Bunuelů, které jsem zatím viděl, tenhle byl nejslabší.(6.5.2011)
-
KubkoSVK
Somarina. Ako vidím, všetci sa tu rozplývajú nad tým "krásnym surrealizmom". Pardon, ale takú kravinu viem natočiť aj ja. Toto je hlúposť a nie umenie. Čo je dobré na tom, že ten film nedáva zmysel? Pre mňa nič, jedna hviezda za to, že odpad podľa mňa nie je seriózne hodnotenie a dávam ho len v zvláštnych prípadoch. Aj keď tento tiež k "zvláštnemu prípadu" nemal ďaleko.(9.7.2011)
-
h.madlenka
odpad!Důvody, proč bych Andaluskému psovi měla dát něco jiného než odpad: Je to staré. Je to surrealistické. Hraje tam Salvádor Dalí. Film, který byl vytvořený na základě snů bez jakéhokoliv řádu ani nemusíte vidět, abyste věděli, že nebude stát za nic.(16.10.2011)
-
Dampfer
Po delším uvažování měním z odpadu na jednu hvězdičku, protože ačkoli mi film kladného nic nedal a hnusil se mi, postrádal jakýkoliv smysl, dějovost, postavy a byl pouze o házení nesmyslných obrazů na plátno, musím uznat, že natočit snímek bez naprostého smyslu je kousek, který si nějaké to vyšší hodnocení zaslouží a navíc pro milovníky různých,jak já říkám, "alternativních" umění to je určitě delikátní jednohubka.(28.10.2011)
-
plostenka
První film, kterému se povedlo, že opravdu nemá žádnou myšlenku a téměř nulový děj - tato věc ho vyzdvihuje z bažin na úžasných 79%, na které by určitě nedosáhnul, nebýt první svého druhu. Tento film jsem nepochopil a asi ani nepochopím, ale přesto si ho vážím, protože muselo dát velkou práci ho vymyslet a realizovat.(27.11.2011)
-
johny.lenny
U tohoto krátkého filmu se mi ani po opakovaném zhlédnutí nepodařilo rozklíčovat jeho symboliku, asi půjde jen o automatizované scény skládané za sebou, tak jak autory postupně napadaly. Klasická scéna rozřezávaného oka se mnou pokaždé trhne a mnohdy si na ni vzpomenu, když mi někdo mává před obličejem s listy papíru. Poté co muž odstrkávaný ženou z ničeho nic popadne lana a táhne klavír s voly tak se musím usmát a představím si, jak skutečně obtěžující musí být takové postelové loudění. Někdy se tímto filmem „ladím“ na sledovací vlnu. Zbaví mě to myšlenek na aktuální dění a připne k obrazovce. Těžko tento film popsat v pár větách, jde o seskládání nespojených scén. Ale už jen kvuli rozřízlému oku, ho všem doporučuji.(9.1.2012)
