Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Bohumila ZelenkováKamera:
Adolf NavaraHudba:
Ladislav SimonHrají:
Jana Štěpánková, Josef Somr, Milena Dvorská, Vladimír Menšík, Josef Bek, Vlasta Chramostová, Jarmila Smejkalová, Svatopluk Beneš, Lída Roubíková, Eva SvobodováObsahy(1)
Hlavně taktně! Komedie o zištném i nezištném přátelství… Čtyři „přátelské“ páry se scházejí a druží. Projdou nečekanou zkouškou, když si jeden z nich nutně potřebuje vypůjčit dvacet tisíc korun na výhodnou koupi chaty. Honza (V. Menšík), který mu peníze spontánně nabídne, se ve společnosti kalkulujících a podezíravých kamarádů stane objektem podezření, zatímco ostatní se vymlouvají, nebo se dokonce snaží chatu kamarádovi vyfouknout… (Česká televize)
(více)Recenze (65)
Trefná komedie o člověku konzumním v době, kdy vzrůstající spotřeba byla motivována především péčí o sociální postavení rodiny. Žádný kožich, chata, Yugoslávie nejsou žádoucí sami o sobě, všude se uplatňují tlaky prestiže a společenského uznání, statusu a společenské integrace. Komunismus nekomunismus. ()
(Další vzpomínka na svobodné časy, kdy se ještě smělo kouřit.) U žádného jiného filmu jsem nebyl tak úspěšný v předpovědích následujícího kroku. Ale vždycky jen jeden krok. Pointa není tak důležitá jako ta strohá náhlost konce filmu, jen vteřina pohledu Štěpánkové s kartami. Všechny byty jednotlivých párů jsou adekvátní svým obyvatelům, nebo alespoň přesně ilustrují rozdíly mezi nimi. Jediným úletem jsou strašlivé tapety u Beneše se Smejkalovou, ale vlastně i to má svou výpovědní hodnotu. Jinak se to pěkně povedlo. Krásně je v bytě Dvorské s Menšíkem. Aby ne. Všimli jste si těch dveří? V takových bytech ve vnitřní Praze stále ještě žijí lidé a krásní lidé. Ale už ne na dlouho. Právě scény v bytě působí dojmem, že Menšík je nejnevhodnějším hercem pro tuto roli a zřejmě jen proto je tato postava krásná. Nemohla by být, kdyby ji hrál vhodný typ. O kráse Dvorské nemluvě. Totiž mluvě, ve vaně trošku ukáže kozy. Somr je ukáže naplno. Menšík je herec, který teprve musí být objevován, skrytý za Menšíkem. Nad mravním obsahem filmu se dá rozjímat nejen jako o celospolečenské satiře, v jednotlivých momentech banální a přehrávané, nicméně v jejich skloubení velmi vtipné, trefné, subtilní a prohlédající, ale též si všimnout geometrcké konstalace z hlediska páru Somr-Štěpánková. (Dál SPOJLERY.) To jsou vlastní subjekty celé mravohry, o jejich rozhodování jde. Jim sousedními vrcholy čtverce, či spíše kosočtverce (bez dvojsmyslu prosím), jsou oba páry falešných přátel, z nichž jeden na žádost půjčky reaguje pokusem vyfouknout jim kýženou koupi, druhý pak bezostyšnou lichvou. Dobově mělo svůj význam, že každý z obou těchto párů je schválně jinak profilován, a to jako exponenti bývalého a současného společenského zřízení - ostatně příslušný rozdíl je obecně srozumitelný ještě dnes (pro ilustraci úplně stačí jmenovat představitele mužských poloviček obou párů: Svatopluk Beneš - Josef Bek). Na čtvrtý pár, v němž se Jeník (Menšík) projeví jako jediný opravdový přítel, zbývá protilehlý vrchol kosočtverce, což je geometricky ilustrativní: Po obvodu se nám zobrazuje absurdní závěr celého procesu, kdy je Menšík vytěsněn a vlastně vyobcován z této malé společnosti až za oba falešné páry, jichž se subjektní dvojice Somr-Štěpánková přidrží, přestože chtějí buď z ní kořistit, nebo ukořistit objekt jejího zájmu pro sebe. Zároveň se však na kosočtverci zobrazuje, že mezi subjektním párem a exkomunikovaným párem Menšík-Dvořáková vede přímá cesta středem. Této přímé cesty ale není subjektní pár schopen. Nabídka nezištné pomoci musí být včleněna do řádu věcí, tedy do přediva ekonomické směny a konkurenčního boje o prestiž. ()
Takovýhle přátele, který se před sebou potřebují natřásat, vychloubat se a trumfovat, já jsem dávno opustil. A jen blbec si tyhle vztahy dokáže pěstovat. Ve filmu jako vždy excelují Somr s Menšíkem, dámy jim zdatně sekundují, Bek s Benešem jako obvykle předvádějí nezajímavé nic. Docela mě pobavilo, že v roce 69 stála chata (potažmo byt) 20k a zájezd do Egypta 11k. ()
Dobrá studie lidských povah. Užíval jsem si báječné slizkosti pana Beneše, neskutečně nechutně odpudivého pana Beka, Menšík dokázal z málo krvetvorné role vytesat živoucí figuru, dokonce jsem díky jeho ztvárnění uvěřil, že někde existuje takový kamarád, který fakt je kamarádem s velkým K. Nesympatizoval jsem ale s ústřední dvojicí Somr a Štěpánková, samozřejmě precizně zahrané, ale jejich smýšlení mě iritovalo. Dostanou dvacet papírů a hrají si na důležité, prostě fér půjčka od fér chlapa jim je málo, mají námitky, ovšem na absolutní lichvu přistoupí téměř okamžitě a neprohlédnou jejího autora neboli kamaráda hajzla. Ne, to nebylo věrohodně pojato. Dále neocením slabé technické zpracování. Léta tv filmu nepřidala na technické kráse, takže je to vizuálně stařičké a ošuntělé a zvuk byl kolikrát hodně v háji. Režisér Dudek se vydal zajímavým směrem, v němž až tak v budoucnu nepokračoval. Určitě zajímavý počin, který se k lidské falši staví neotřelým i málo vídaným způsobem, tedy v rámci doby vzniku, která zrovna takovým počinům nebyla příliš nakloněna. 6/10 ()
Zžíravý obraz maloměšťáckého pokrytectví na příkladu osmi duší různou rychlostí se pohybujících po cestě od kamarádství, které zde představuje dosud nezkažený, nezištný jazzman Honza (skvěle zahraný Vladimírem Menšíkem), ke zlé soupeřivosti, jež zvolna pohlcuje všechny (obraz procesu této vnitřní zkázy včetně kritické sebereflexe je skvěle ukázán na postavě Františka, kterého přesvědčivě ztvárnil Josef Somr). Celkový obraz je přirozeně frustrující: vše je – až k nedýchatelnu – sešito lží, předstíráním a nenávistí. Život je jinde. ()
Reklama