Režie:
Zdeněk ZelenkaScénář:
Zdeněk ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHrají:
Viktor Preiss, Lukáš Vaculík, Ondřej Vetchý, Oldřich Vízner, Petr Kostka, Miloš Kopecký, Josef Somr, Mahulena Bočanová, Boris Rösner, Kateřina Brožová, Jiřina Jirásková, Eduard Cupák, Filip Renč (více)Obsahy(1)
Povídka spisovatele Marka Twaina „Žije, nebo je mrtev?“ inspirovala scenáristu a režiséra Zdeňka Zelenku k napsání celovečerní komedie ze světa uměleckých snobů, kteří hodnotu umění poměřují pouze penězi. Příběh čtyř francouzských, chudých malířů, kteří neustále přemýšlejí, jak se uměním uživit, se začíná rozvíjet po výroku jejich pana domácího: „Ještě jsem neviděl živého malíře, aby byl bohatý! To byste museli nejdříve skápnout, aby za to vaše skvrniště barevný někdo kloudně zaplatil!“ A protože malíři jsou mladí a podnikaví, začíná neuvěřitelná historka, ve své podstatě komická i tragická zároveň, ve které nezbývá, než rozšířit domnělou slávu jednoho z mladých malířů po celé Francii a pak ho prohlásit za mrtvého, aby jeho obrazy stouply v ceně. (Česká televize)
(více)Recenze (25)
Kvalitní autor, kvalitní zpracování. Geniální nápad - tedy, spíše logický :-) Takovou směs hořké ironie, pravdivosti i mrazení v zádech nad tím, jak mocně je to všechno skutečné, už jsem v jakémkoliv filmu dlouho neviděl... ()
Jak se člověk stane slavným? Jak se stane malíř slavným? Kdo z vás nezná slavného Mourniera? Jak se stane film slavným? Proč bych měl pokračovat dál. Geniální námět výjimečného "pisálka od Mississippi" o lidské chytrosti, pokrytectví i hlouposti. Námět pocházející snad až od Andersena, z jeho Císařových nových šatů, je zbaven pohádkové příměsi, ale jak v Twainovi, tak i v této Zelenkově interpretaci, je pojímán stále se zdravou dávkou nadsázky i lidského humoru. ()
Mrtvý umělec - dobrý umělec. Aspoň ve výtvarném umění, závislém na zájmu snobů, tato rovnice platí. Kdysi si toho všimnul Mark Twain a napsal na to téma krátkou povídku. Té si zase všiml Zdeněk Zelenka a napsal na její motivy dlouhou, ale povedenou komedii. Osobně si myslím, že to téma vyždímal do poslední kapky legrace: Skupinka neúspěšných malířů si vymyslí jistého mistra Moniera, údajně ceněného v zámoří, a toho nechá zemřít. Mezi francouzskými snoby dojde k tomu, co bych na počest filmu Roztomilý člověk nazval "syndrom Maxe Brauna": nikdo nechce přiznat, že Mistra nezná... První Zelenkova velká komedie dopadla náramně dobře a jediné, co ji dělí od absolutního hodnocení, je nesourodé obsazení, kde se vedle sebe pohybují pozdější Zelenkovi věrní (Preiss, Somr, Fišer aj.) i úplné omyly (Vaculík, Renč...) 80% ()
Možná šlo přitvrdit a některé věci domyslet trochu víc a hlouběji (a obsadit někoho jiného, než úděsně přehrávajícího Renče, jehož přepjaté herectví vedle umírněného Cupákova o to víc "vyniká") a občas to krapet hapruje, ale celkově je to - na Zelenku, kterého beru jen jako řemeslníka bez fantazie a osobitosti - překvapivě zajímavě podané, dobře zahrané, se spoustou slavných herců v malých i cameo rolích, kde jednu hvězdu ale dostává famózní Kopecký, který jako první prohlédne celou hru, ale rozhodne se ji hrát. Líbí se mi i ten neurčitým nejasný konec - nestalo se, stalo? A pak samozřejmě kritika snobství, kdy skutečně se za svého života žádný malíř neproslavil, až po své smrti, kdy z toho nic neměl. Twainovy povídky mi obecně svou ironií a sarkasmem často přijdou jako inteligentnější Hašek a tepou přesně do té povrchnosti a pokrytectví kolem nás. Do tohoto TV filmu (s docela slušnou výpravou) se to povedlo přenést. ()
Zdeněk Zelenka si dobře vybral námět, výborně jej zpracoval a skvěle obsadil. ()
Skvělá povídka v trochu utahaném a ošuntělém provedení. ()
Čtyři živořící malíři spekulují, jak by mohli prodávat své obrazy a vydělat si tak konečně nějakej peníz. Jeden z nich má geniální nápad. Jak se stane malíř slavným? Přece jedině až po své smrti. Tragikomická předloha Marka Twaina v režii Zdeňka Zelenky. Nejtragičtější na tom všem je, že ta skutečnost je odjakživa přesně taková. ()
Zajímavé téma, přetavené v televizní komedii. Unikátní je na ní herecké obsazení. Oravdu nechápu, jak se mohlo tolik hereckých hvězd vměstnat do jednoho filmu, byť mnohdy měli opravdu pidiroličku. Jinak mnohé situace a dialogy byly vtipné. Práce se lží je stále aktuální téma. ()
Celkem zábavná televizní povídka, která ve chvíli, kdy má vrcholit, skončí. Ten závěr pokazil pěknou podívanou a závěr mě tak doslova naštval. Takže nejdu na víc než 60 %. ()
Mrtvej malíř dobrej malíř ;-) ()
Tragédií je, že i přes obsazení, které je z 99% geniální (to jedno chybějící procento do stovky je K. Brožová), vznikla inscenace, která je pro mě nemastná, neslaná, podobně jako Monniérovy obrazy. ()
Mark Twain, mistr humoru a satiry a Zdeněk Zelenka, který motivovaný jednou z jeho skvělých povídek vytvořil překvapivě mistrné dílo. Chceš být slavný? Musíš nejdřív umřít. Nejdřív úsměvné, pak hořké a nakonec tak pravdivé, až to člověka děsí. ()
NEuvěřitelně uvěřitelné. ()
Hm, same dialogy v interieroch.. asi nemam zmysel pre tieto 5-korunove capinky.. 1* za snahu. ()
"Ještě jsem neviděl živýho malíře, aby byl bohatej!" Skvělý příběh, ale zpracování poněkud průměrné. ()
Československý televizní komediální film natočený podle předlohy M. Twaina zabývající se nápadem čtyř francouzských chudých malířů, jak zbohatnout. Myšlenka tohoto výborně obsazeného filmu spočívala ve fiktivním proslavení jména jednoho z podnikavců a v okamžiku, kdy je zmanipulovanou veřejností uznáván jako přední francouzský umělec, ohlásit jeho úmrtí a jeho obrazy poté prodávat za zvýšenou cenu. Čtveřici podvodníků, kteří tahali za nos nejvzdělanější francouzské umělecké kritiky a kunsthistoriky, tvořil V. Preiss, O. Vetchý, L. Vaculík a O. Vízner, jehož filmové jméno Paul Monnier se mělo tímto způsobem proslavit. Pan Vaculík se kromě této podvodné činnosti věnoval především divokým milostným hrátkám s dcerou jednoho z hlavních francouzských kunsthistoriků K. Brožovou, které se bohužel pro něho v závěru ukázaly pouze jako krátkodobé. Mezi nejzábavnější scény pokládám ty, v nichž museli učení znalci umění J. Somr a především P. Kostka předstírat, jak moc oceňují dílo zmíněného Monniera, o němž nikdy nemohli slyšet. Při bližším zkoumání tohoto jména, jež jsem považoval za vymyšlené, jsem zjistil, že malíř původem ze Švýcarska s tímto jménem skutečně žil v letech 1907-1982. V menších rolích se objevilo mnoho známých skvělých herců, připomenu snad pana M. Kopeckého, kritika, jenž jako jediný prohléhl tuto taškařici s vymyšleným malířem, dále J. Jiráskovou coby majitelku salónu, v němž se pořádaly vernisáže, M. Bočanovou, B. Rösnera, J. Císlera či O. Vlacha. V závěru, po kýženém úspěchu, tedy prodeji neznámých obrazů za obrovské sumy dochází ke sváru podvodníků a rozpadu jejich skupiny. Samotný příběh je uveden a zakončen dialogem mezi zestárlým malířem E. Cupákem a synem P. Monniera F. Renčem, jenž však pokládám za zbytečný a nepřinášející požadovaný efekt. Hodnocení opravdu skvěle obsazeného komediální filmu od Z. Zelenky však poněkud kazí jeho naprostá nerealističnost a nedůvěryhodnost. ()
Slušně natočený TV film. Ačkoli malířství není můj koníček a moc se o něj nezajímám, je zde pěkně podáno, jak mu všichni rozumí. Hlavně postava Lacomba. Já jsem se bavil, a to je známka toho, že jde o velmi dobré dílo. ()
Mark Twain dokázal naprosto geniálně zobrazit svět umění, konkrétně malířství a umělce i odborníky, v celé jejich nahotě nevědomosti. Pokud někdo z vás někdy byl na vernisáži obrazů, nebo snad četl kritiku nějakého obrazu, musel si jistě připadat jako Alenka v říši divů. Člověk slyší plno nezopakovatelných výrazů, kterým možná nerozumí ani sám jejich autor. Každý se tváří zasvěceně a kývá, že rozumí. Nikdo se neodváží říct, že nikoli. Stejné je to i s jednotlivými malbami. Ať je na plátně sebevětší flek, většina pozvaných vám odkýve, že naprosto chápe, co tím autor chtěl říct a ti odvážnější dokonce vysloví své odborné komentáře. A právě tento typ hlouposti si vzal na paškál Twain. Přestože zmíněný malíř nikdy nežil, stačí jedna historka, aby se všichni báli přiznat barvu. A tudíž to, že neznají žádného malíře toho jména a dokonce ani jeho malby. Ve světě bez internetu a sociálních sítí to ještě šlo. Jenže stejně, jak hloupí jsou všichni, kdož uctívají fiktivního umělce, se hloupostí vyznačují i autoři tohoto výmyslu. Jednoho zničí, aby si další užívali. A právě to sami poznají. V těchto dvou motivech je to velmi zajímavý námět. Televizní zpracování, i přes nesporné kvality herců, mě zase tolik nezaujalo. Drtivá většima filmu se točí v ateliérech a je to víc drama než komedie. ()
85% ()
Príjemná inscenácia so zaujímavým námetom, ako sa stať slávnym maliarom počas života. Život francúzskej umeleckej bohémy a tak. Herecké prevedenie nie je zlé, ale žiaľ dopláca na lacné prevedenie. ()