poster

Rozpaky kuchaře Svatopluka (TV seriál)

Komedie

Československo, 1984, 13x70 min

  • honajz
    ***

    Sice se na to vždy znovu rád podívám, ale přece jen je až moc okaté, jak hodně ideologicky to soudruzi chtěli vést. Škoda toho, protože některé charaktery jsou pak zbytečné jednorozměrné a ploché a zápletky holt takové socialistické. Bez Pepy Dvořáka by však seriál měl poloviční šmrnc, a hrát Kuřátka třeba Bartoška nebo Hanzlík, byla by to nuda. Na druhou stranu je fajn se podívat, jak tehdy vypadala gastronomie a porovnat s dneškem.(11.3.2013)

  • Coleator
    **

    Seriál jako takový nic moc (spíš nic než moc), ale hlasování diváků z něj dělá něco výjimečného... Docela se divím, že dnes nevznikne něco podobného - v dnešní době by to bylo navíc o dost jednodušší... :)(10.2.2013)

  • Dr.film
    *

    Svatopluk je bídné dílo zejména svým konceptem. Tvůrčí tým, v čele s Františkem Filipem, lišácky servírují divákům latentní propagandu „laskavé normalizace“. Pokud postava dojde do fáze neřešitelné situace, obraz zastavuje a následný střih do studia nabídne pohled, kde diváci drží škatule s tlačítky ANO/NE . Tato zdánlivá divácká spoluúčast má evokovat pocit svobodného rozhodnutí. Paradoxem celého konceptu je právě výše zmiňovaná volba, která vlastně neexistuje, jelikož děj samotný je již předem definována a ačkoliv se tvůrci snažili na strategii „volby“ seriál postavit a vzbudit pocit svobodného rozhodnutí, nic to nemění na faktu, že celý tým vyprodukoval pouze další normalizační propagandu. Svobodné rozhodnutí totiž ve skutečnosti nebylo možné.(15.3.2013)

  • Kryton
    **

    Bohužel dnes to nemá své kouzlo.(21.9.2008)

  • Segrestor
    odpad!

    Ten pořad je špatný stejně jako žrádlo za socíku. O co jde? V hledišti sedí zasloužilí hrdinové práce, soudruzi a soudružky, tlustí i vychrtlí, nacpaní v oblecích, aby jim zase tolik ta sláma z kapes nečouhala, všichni se zkaženým chrupem, a každý si drží kartičku, aby národ viděl, z jakého chlívku je vyhrabali. Sešli se tak soudruzi Josef Klátil - jezdí s Bobrem, Marie Hulínová - pěstební dělnice, Jan Zasunul - pokrývač dělnic z STS Chvojkovice/Brod (zřejmě slušnej oddíl), Blanka Panenská - průzkum trhu, Milan Podržel - ošetřovatel dobytka, Ota Mléčný - ostřikovač, Josef Chytil - důstojník PS, Jiřina Dudáková - dojička, a další a další jelimáni národa, páteř československého pěstebnictví, onen pracující lid, nositelé řádů, aby s připitomělými úsměvy, neskrývající radost, že jsou v televizi a že vidí naživo šaškujícího Pepu Dvořáka, losovali, kudy se bude vyvíjet příběh kuchaře Sváti Kuřátka. Ani jeden z těch moulů ovšem netuší, že to je stejně už dopředu předtočené, takže jejich volba je jen další habaďůrou na naivního prosťáčka u televizního přijímače. Jako všechno za socíku. Jistě, že to svého času vyvolalo rozruch a mezi diváky a televizí, nástrojem moci, vzniklo velké pouto, které mělo vydržet na věky, napříč všemi režimy. A co příběh? Sám o sobě taky stojí za vyližpepudvořáka. Sledujeme jen uměle dramatizované události tehdejšího velenudného života angažovaných kuchařů a vůbec života v hotelech různých kategorií. Vlastně je cílem ukázat, že i blbej kuchař je přeci jen taky člověk. Prostě se pořad veze v trendu, kdy si komunisté vzali za cíl, že každý seriál bude o nějakém povolání. Jednou to jsou celníci, jednou železničáři, jednou ouřadové ze severu, jednou kavaléristi z JZD, jednou nějací jiní pičoidi, tak letos to budou kuchaři. Tak, a měli jsme to - legendární seriál o Sváťovi. Dnes se jeví jako cudný homouš a agilní debil, kterého by v práci každý nesnášel. Na druhou stranu, jednou v budoucnosti se ještě na to nostalgicky znovu podívám a řeknu si: "jo, jo, gastrofekál za socíku, to byla ještě bžunda" a půjdu na kolonoskopii.(25.3.2014)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace