Oficiální verze
-
Historia oficial, La
-
Official Story, The
Drama
Argentina, 1985, 112 min
Režie:
Luis PuenzoHrají:
Héctor Alterio, Norma AleandroObsah
-
Argentina se vyrovnává se svou krvavou minulostí. Všechny krvavé události ve filmu poznáme ovšem pouze z doslechu. V jisté době byli odpůrci režimu terorizováni, někteří umučeni ve vězení a jejich děti prodání adoptivním rodičům. Učitelka, která je hlavní postavou, je také adoptivní matkou a když se dozvídá o hrůzách z dějin své země, přestane ji stačit oficiální verze a se znepokojením se začne zajímat, jak to bylo s její adoptivní dcerkou. (wader)
Argentina se vyrovnává se svou krvavou minulostí. Všechny krvavé události ve filmu poznáme ovšem pouze z doslechu. V jisté době byli odpůrci režimu terorizováni, někteří umučeni ve vězení a jejich děti prodání adoptivním rodičům. Učitelka, která je hlavní postavou, je také adoptivní matkou a když se dozvídá o hrůzách z dějin své země, přestane ji stačit oficiální verze a se znepokojením se začne zajímat, jak to bylo s její adoptivní dcerkou. Komentáře uživatelů k filmu (7)
-
Houdini
Oscar 1 : Cizojazyčný film + 1 nominace: Scénář . . . . . . . . . Zlatá Palma - výběr(13.4.2004)
-
Revanx
Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(21.2.2009)
-
YURAyura
2/10 Zralá učitelka dějepisu musí po několika letech své kariéry přehodnotit historii vlastní rodiny. Její noví žáci jí totiž ukáží, že není důležité jenom to, co vyčte v oficiálních knihách, ale musí sledovat i jiné prameny. Přes manželův nesouhlas se dává do pátrání po původu své adoptivní dcery, aby nepřímo odhalila dosud bezmyšlenkovitě ignorovanou část dějin své vlasti i lidí kolem sebe. Od začátku se celý film neskutečně táhne a sou užvaněností sice rozehrává několik nosných témat, ale téměř žádného se nedrží déle než 5 minut, aby pak zase mohl otevřít něco dalšího a položit jiné řečnické otázky ponechané bez odpovědi. Cenný bude hlavně pro ty, kteří tuto konkrétní dobu v 70.letech zažili, a proto film ocenili severoamerickou cenou, pro mladší žijící pouze v demokratické společnosti zůstává z podstatné části těžko čitelný a ve výsledku si z něj možná odnesou jenom příběh ženy zmítané vnitřním bojem rodina vs. pravda.(14.1.2009)
-
danecek24
43. Zlatý Glóbus za rok 1985 - cena (1) - *Nejlepší cizojazyčný film - Argentina(22.12.2008)
-
d-fens
ocenenia : Oscar 1986 - Najlepší zahraničný film(31.1.2012)
-
mohamedsfinger
Velmi silný a emočně vypjatý film. To, co zde musím vychválit, jsou herci a hlavně scénář, jenž je napsán opravdu bravurně a tak, že téměř každého donutí k zamyšlení nad tím, jestli je apatie a chůze s davem vždy dobrým řešením. Tvůrcům se opravdu podařilo téměř dokumentární věrností ukázat atmosféru Argentiny ve druhé polovině 70. let a přidat příběh, který svou neprvoplánovou naléhavostí dojme mnohého diváka. Více než dvacet ocenění včetně Oscara, tak dle mého, skončilo ve správných rukou.(11.5.2010)
-
Kroupa
K plnému porozumění filmu je zapotřebí znát historické pozadí, na které vrhnu světlo v zápětí. Ten, kdo ho nezná, pravděpodobně zažije ukrutnou nudu. Tento film není určen diváku obecnému, ale diváku znalému či přímo angažovanému. Nicméně je to film velice dobrý. Navzdory tomu, že se jedná o melodrama to není ždímačka na city, ani se tu neobjevuje příliš mnoho klišé. Historie - film se odehrává v přelomové době slábnoucí diktatury, kdy na povrch proniká rostoucí množství zpráv o hrůzných zločinech, jichž se vojenská junta dopustila s nástupem k moci. Vláda junty trvala jen několik let, tzn. že tyto zločiny se všechny odehrály z pohledu postav velmi nedávno. A nejen z pohledu postav, platí to i obecně - film byl natočen velmi krátce po přechodu demokracii, jedná se tedy o dílo, vyrovnávající se s nedávnou a mimořádně bolestivou minulostí, doslova tne do živého. Ačkoli je zápletka fiktivní, není to nesmysl, ale naopak se v něm nepochybně našla řada žijících lidí. Junta brutálním způsobem potlačila nejen aktivní opozici, ale všechny kritické jedince a lidi levicového smýšlení. Podobně jako o několik let dříve v Chile došlo k zatčení, únosu, věznění a mučení desítek tisíc lidí, tisíce byly zavražděny. Junta vytvořila atmosféru neustálého strachu. Vojáci zatýkali lidi bez rozdílu věku a pohlaví, nezřídka formou nočního únosu. Vězňové určení k likvidaci byli často zabiti svržením do moře z letícího letadla (viz výpověď důstojníka, který tyto lety prováděl, v knize "Flight"). SPOILER Zatýkány a mučeny (tzn. také znásilňovány) byly i těhotné ženy. Pokud se jejich děti dočkaly narození, byly jim odebrány a nabídnuty k adopci rodinám loajálním režimu KONEC SPOILERU. Matky, jejichž potomci "zmizely" (ať už to byly děti nebo dospělí), se začaly už v podmínkách diktatury organizovat ve sdružení jménem Madres de Plaza de Mayo, které ve filmu také sehraje svou roli. Jejich znakem je bílý šátek a zvyk v půl čtvrté ve čtvrtek obcházet náměstí Plaza de Mayo v Buenos Aires. Zajímavé je, že Madres v tom pokračují i dnes, čtvrt století od pádu junty, a to prostě proto, že se jejich děti nevrátily, jejich osudy nejsou prozkoumány a jejich vrazi potrestáni. Úpadek junty byl akcelerován porážkou ve válce o Falklandy, kterou provázely další mohutné represe. V době, ve které se odehrává film, již junta nemá dost sil na potlačení všech protestů, díky čemuž se mohou v novinách objevit zprávy o "zmizelých" a pořádat demonstrace, přestože jejich účastníci čelili neustálé hrozbě, že se ke "zmizelým" připojí (což se také stávalo). Jak již bylo řečeno, tento příběh je jedním z mnoha, které se v Argentině tou dobou odehrávaly. Samozřejmě je ústředním tématem filmu hledání pravdy a poté viny. Film není expresivní, násilí se v něm takřka neobjeví, stejně jako žádný voják, ale přesto se v náznacích ukáže vše podstatné, a to především převratnou atmosféru doby. Vysoce hodnotné je především zpracování viny - v roce '85 ústřední téma argentinské společnosti. Není jednoznačné, nesklouzává k černobílému rozdělování postav, neodsuzuje, ale naopak pečlivě vykresluje emoce.(5.12.2010)
