Povídky z kuchyně

Festival Kamera OKO, Ostrava, Minikinokavárna, 26.9. 2015: Severská tragikomedie o přátelství mezi muži. Situace celého filmu je hustě absurdní, kdy pozorující mlčenlivý uředník v rohu kuchyně sleduje starého samorosta jak používá kuchyň. Je tam několik humorných scén, ovšem vy výsledku film vyznívá až melancholicky. (30.09.2015)

Tři hvězdičky nejsou špatné hodnocení a Kitchen Stories pro mě byly sice "malým", ale milým filmem. Vývoj událostí v Izákově domácnosti nepřekvapil, sdílet s někým jednu malou místnost a udržet si od něj absolutní distanc, to musí být nadlidský výkon i pro chladné Seveřany. Takže to, co se přihodilo Izákovi s Folkem, jsem osobně považoval za přirozené a pochopitelné vyústění vzniklé situace. Naopak mám pocit, že by mě mohla víc zajímat sonda do domácnosti někoho, kdo se s pozorovatelem nesblížil. Nebylo by to takové limo, ale koukal bych na lidi, kteří se mi nepodobají, a snad o to víc by mě k sobě připoutal jejich, z mého pohledu zvláštní příběh. (07.12.2013)

Zkuste natáčet chlapa při jeho běžné činnosti v kuchyni, tzn. "jak nevaří!" a vznikne vám z toho takový "milý, pěkný...". Ale huš, nuda to byla, ani nic nepřipálil, předvídatelné až hrůza. Budete-li mít jednoho táhnoucího se podzimního dne při pokuřování dýmky pocit, že se vám v hlavě zrodil dobrý nápad a byl by z toho úžasný film, tak tuto myšlenku, prosím, obratem zaplašte. Z jednoho slušného nápadu se kvalitní film nerodí ani v případě, kdy hodnotitele na čsfd postihne davová psychóza a domnívají se, že ano. (12.09.2014)

Ze začátku mi to přišlo jako děsná nuda, ta skončila v okamžiku, kdy se Folke usídlil u Isaka v kuchyni, to jsem se několikrát i zasmála některým vtipným situacím, do kterých je dostalo jejich poněkud absurdní a nezúčastněné spolužití, které se pak pomalu, ale jistě měnilo na přátelství dvou osamělých lidí. Když to tak vezmu, tak má film všechny atributy osmdesátiprocentního filmu a já rozhodně nemůžu tvrdit, že by se mi nelíbil, jen jsem asi čekala trochu víc. (21.10.2013)

Brilantně minimalisticky natočený snímek. Finská nadace pro výzkum kuchyňské kultury se rozhodně zmapovat pohyb a práci starých mládenců ve Švédsku a optimalizovat jejich pracovní podmínky. Jeden z dotazovatelů Folke Nielsen dostane za cíl svého pozorování starého, samotářského nemluvu. Nemůže s ním najít společnou řeč. Když se mu to povede, naváží spolu úzké přátelství v neobvyklých mezích. I když se nejedná přímo o komedie, chladný, minimalistický severský humor dokáže pořádně podráždit bránici. Něčekejte žádnou zábavu v obvyklém stylu. Žádné ftipné hlášky, ani vyumělkované skeče. Tenhle film jde mnohem dál. Umě balancuje na hraně mezi soucitem a humorem aniž by se stal patetickým. Jen víc takováchto filmů. (16.07.2003)