Život a osud Černé knihy

Židovští intelektuálové chtěli ještě v průběhu války zalarmovat svět, a proto sbírali svědectví o vyvražďování Židů na území Sovětského svazu. Tyto hrůzné informace shromáždili v knize, jejíž autory stihnul po válce tragický osud... Počátkem léta roku 1941 žili Moskvané ještě daleko od hřmění války, která plenila Evropu. Všichni věřili tomu, že pakt o neútočení uzavřený před dvěma lety mezi německou a sovětskou vládou, ochrání Sovětský svaz před napadením. Ale přece jen existoval člověk, který cítil, že sovětskému lidu hrozí vážné nebezpečí. Slavný ruský spisovatel Ilja Erenburg totiž strávil delší čas v různých evropských zemích, mimo Sovětský svaz. Tento dandy a svůdný muž působil jako stálý dopisovatel sovětského tisku v Paříži a těšil se důvěře sovětské moci. Stalin o něm prohlásil, že je to jediný sovětský občan, schopný v cizině vysvětlit, co je Sovětský svaz. Ilja Erenburg si díky mnoha pobytům v Berlíně uvědomil skutečný rozsah hitlerovské hrozby. V té době žilo v Sovětském svazu téměř pět milionů Židů. (Česká televize)