Assassins et voleurs

VRAHOVÉ A ZLODĚJI. recenze: https://films.oeil-ecran.com/2016/02/01/assassins-et-voleurs/ (16.08.2020)

Komedie z řady filmů pro pamětníky, která vás dnes už nejspíš tolik nestrhne a výrazněji nepoznamená, pokud jste už viděli dost jiných filmů, v nichž se rovněž odehrají různé zločiny a vraždy (ano, nejenže se tu bude krást, ale dojde i na vraždu, ba možná i více vražd, tak se na to kdyžtak připravte! :o))... ačkoliv udělat z rafinovaného zloděje a vraha tak sympatickou komediální postavičku, vyprávět vše z je(jí)ho pohledu a zakončit to nečekaně „stylovým“ vyřešením ústřední zápletky, mohlo být na rok 1957 teprve něco odvážného, mírně kontroverzního a ideologicky znepokojivého i v západním bloku. Legendární rejža Sacha Guitry ve svém posledním filmu dává již znát, že francouzská kinematografie bude mít v dalších dekádách štěstí na více svérázných autorských tvůrců, kteří se podobných kontroverzí nebudou bát a budou schopni bavit, rozesmívat i provokovat čímsi nečekaným současně. Ani nevím, jak bych přijal podobně laděný film ze současnosti. V starší retro komedii jsem si takovou „bajku“ ale dost vychutnal včetně mladého Jeana Poireta, který tu svým hereckým sólem tvoří asi největší devizi (ještě spolu s účastí Serraulta a Cowla ve vedlejší a epizodní roli) a komedie s mými francouzskými miláčky mě nezklamala. Režisér Guitry se i přes pár (kratších) slabších míst předvedl mimo závěr i s originálními střihy a to nejen ve scéně, kde vnitřní monolog hlavního antihrdiny několikrát prostřídají repliky do telefonu ze strany druhé postavy v místnosti. [80%] (20.11.2023)

Průměrná francouzská komedie z padesátek   šitá na tělo Jeanu Poiretovi a Michelu   Serraultovi. Ten měl možnost poprvé ve filmu   možnost improvizovat, alespoň podle výpovědí   kolegů, protože Sacha Guitry točil svůj   poslední film již těžce nemocný, na vozíčku   a pod vlivem morfinových injekcí. Proto   chvílemi film působí těžkopádně, ale obě   budoucí hvězdy francouzského filmu to   vynahradily. (30.08.2022)