Incontro

Bravo! I druhý Schivazappa ode mne získává plný počet hvězd! "Femina ridens", přesto že jde o zcela odlišný film, zůstal nepřekonán, nechybělo ale tolik. Komentář může obsahovat _SPOILERy_ "Incontro" je přenádherný melodramatický - milostný příběh o lásce mladého Sandra ke zralejší okouzlující dámě Claudii, vdané ale bezdětné ženě, která tráví většinu svého času sama, protože její manžel na ní nemá vůbec čas, on je velmi pracovně vytížený (stále na pracovních cestách), a mimochodem ke všemu je i strašně nepraktický. Ukončí ona tento cizoložný vztah s příjezdem svého muže a vrátí se k němu a nebo odejde navždy se svým mladším milencem, který ji toho v tuto chvíli nabízí víc? O samotném filmu je na celém webu tak žalostně málo informací, fotek, recenzí, atd, že to není až hezké. Je to ale dáno tím, že tento film je stále považován za obrovskou raritu (na IMDb doposud jen 8 hodnocení a žádný komentář!). V televizi to asi také moc často nedávají. "Incontro" do této doby, vyšlo jen na VHS před dlouhými roky a to jen v originál znění, člověk tedy jinou možnost jak se k tomuto filmu dostat a shlédnout jej alespoň v tý italštině, bohužel nemá. Je to škoda, říkám to pořád, ty největší filmové klenoty jsou divákovi stále skryté, mnohé z nich doposud nikdy a nikde je nevydaly a ani se podle mě moc neobjevují v televizi. Je to skutečně k nasrání, moc bych si přál mít titulky alespoň ty anglické, protože některé dialogy by mě hodně zajímaly (viz třeba vzkaz nahraný na magnetofonovou pásku). Soudě dle některých dialogů, si myslím že nějaký potencionální balič by něco z toho všeho, mohl brát i jako návod (inspiraci) k tomu, jak sbalit starší nebo dokonce zadanou ženskou! Film resp. příběh, ale není naneštěstí vůbec těžké pochopit. Je to tak jednoduché, jde snad o nejednodušší příběh který lze jen zfilmovat, je to téma na které ve světě filmu bylo natočeno snad tisíce filmů, příběh o lásce vdané ženy a mladšího kluka. Více asi netřeba dodávat. Jen dodám že toto téma v těchto letech nejen v Itálii bylo hodně populární. A zde, navíc za doprovodu špičkových herců a filmových spolupracovníků, nemohl prostě vzniknout špatný nebo neúspěšný film. Úžasné, krásné, jednoduché, podmanivé, dojemné, onen dlouhotrvající milostný poměr (románek jak chcete): ve kterém nechyběla vášeň a cit, strach, naděje, pravda, pochopení-nepochopení, smutek a zoufalství. Během filmu se nedostavují žádné velké komplikace, vše se točí prakticky kolem 2-3 postav, vnitřní vývoj charakterů je tu také pěkně ztvárněn (stejně tak jako jejich psychické utrpení, které je skutečně hmatatelné a srozumitelné), jak se zdá vše směřuje až do tragického konce, který je patrně nevyhnutelný, jinak ale velmi důvěryhodně natočený. Nakonec i ta slza ukápne a ukápnout musí i tomu největšímu cynikovi a tvrďákovi v jedné osobě. Je sice celé trochu předvídatelné, ale tentokrát to není vůbec na škodu, a já osobně v tom nespatřuji žádný problém či vadu. V paměti vám z tohoto filmu (nejspíš už natrvalo), utkví opravdu hodně, mě osobně, hlavně celé to postupné dobývání Claudie a pomaloučké zamilovávání se do sebe, ona se zdráhala a jen tak snadno se nenechala, dělala takové ty typické ženské drahoty (ignorování a přehlížení - to se mi na ní líbilo), kdy si hrála na starší a zkušenou, jakoby rozumnější, dále to bylo první milování, společně ztrávený víkend a blbnutí, ale i časté vztahové pře a z nich vyplývající rozchody a opětovné dávání se dohromady (stylem, asi jako, já bez tebe nemůžu být, to se nedá vydržet) a samozřejmě silné a velmi dojemné finále, hodně důležitá pro film co se významu týče, byla i sekvence ve které Sandro požádá o cigaretu manžela Claudie a pohled z očí do očí mezi oběma muži, ten druhý jmenovaný v tu chvíli ještě vůbec netuší že se dívá do očí klukovi, který mu píchá jeho ženu! Až úplně ve finále si uvědomí o koho že to ve skutečnosti šlo (jedna šikovná retrospektivní scéna, které předcházela oné cigaretové), ale to už bylo příliš pozdě na nějaké sebezpytování či sebelítost. Zabránit tomu nemohl. V této sekvenci se střetávají dva úplně odlišné světy, na jedné straně stojí mladý muž, který v té chvíli trpí jako blázen pro lásku (kdo tím neprošel tak neví o čem je řeč a nemůže soudit) a na té druhé člověk, který má v uvozovkách nějakou svou jistotu, nicméně z pohledu prvního muže jde o velkou překážku, která mu stojí v cestě k uskutečnění jeho snu, mladý milenec by ho nejradši zabil jak strašně moc žárlí, zároveň se sám sebe uvnitř ptá, co ona jen na tomto muži vidí. Tak jak jsem si už předtím po několika filmech zamiloval původem brazilskou herečku Florindu Bolkan, tak tady po tomto filmu, už svůj názor na ní, patrně nikdy nezměním, opravdu jen lituji toho že jsem nežil ve stejné době kdy tato herečka byla na samém vrcholu své umělecké kariéry (69-72), nepohyboval se ve stejný branži, protože bych se asi fakt neudržel, ona byla nejen krásná, ale hlavně úžasná, přesně ten tip ženský který by si každý chlap vážil, ctil a zbožňoval, tip ženský do které se zamilujete na první pohled a které byste snesly modré z nebe. Mrzela by mě asi jen její nerozhodnost, jen skutečně málo chybělo k tomu, aby vše skočilo řádným happyendem, tak jak to známe z Hollywoodských filmů. Tou dobou už ostřílení herečka Bolkan ("Benátský anonym") je tady hluboká a intenzivní tak jako nikdy předtím o fyzické kráse ani nemluvím. Pro neapolského herce a zpěváka Ranieriho, to byla další zatěžkávací zkouška, jak obstojí vedle daleko větší hvězdy a pak jak si dokáže počínat v čistě pro něj neznámých vodách, po roli v historickém dramatu "Metello", kde hrál syna anarchisty, tomu bylo zcela určitě. Hudební doprovod (který vyšel samostatně jako soundtrack a který je snad známější jak celý film dohromady), to bylo další mistrovské dílo skladatele Morriconeho, asi tak jako v případě "Benátského anonymu", mimochodem podobně orientovaném filmu. Je to nádherně snivý a podmanivý, to violoncello skutečně nemá chybu.Tady je malá ochutnávka http://www.youtube.com/watch?v=240n8bbuvW4. Moc příjemný lákavý a vzrušující retro film, který mohu všem bez rozdílu doporučit. (12.08.2013) (méně) (více)