Ve vodách průměru až podprůměru a v hlubinách mdlého zájmu až zapomnění se na databázích anime vznáší několik nenápadných drahokamů. „Jak je nalézt? Jak se k nim dobrat?“ říkáte si jistě bezradně. Není však třeba propadat beznaději - je tu pro vás yenník, objevitel skrytých pokladů! A jeden z nich vám právě přináší. Zhruba rok po uvedení Putování za sentimentem stvořilo studio Sunrise seriál, který se onou adaptací simulátoru randění očividně inspiroval: Volání serafínovo vypráví příběhy jedenácti dívek, které žijí v roce 2010 ve městě Neo-Acropolis, každé z nich je věnována jedna epizoda (s výjimkou té poslední), pár dílů má zápletku podobnou „předchůdci“, a dokonce i názvy epizod jej svým stylem připomínají. Podoba je tedy na první pohled zřejmá, zároveň ovšem jen povrchní (až mám dojem, že šlo ze strany tvůrců o žert). Podstatnější (a chvályhodný) je jiný shodný rys - obsahová a formální různorodost jednotlivých epizod, která zde zachází ještě déle. Rozdílnost hrdinek je samozřejmostí, především však seriál střídá žánry (zdejší výčet není kompletní; ano, i Cowboy Bebop je od Sunrise) a formu vyprávění – v některém dílu je narušena chronologie děje, další se prolíná s jiným médiem atd. Formální hrátky vyzdvihují i příběhy, jež by při prostém odvyprávění působily banálně, většina je však opravdu dobrá. Skvělý zážitek. 9/10(8.2.2011)