Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Katastrofický film britského režiséra Ronalda Neameho. Námětem je ohrožení života na Zemi v podobě obrovského meteoritu pojmenovaným Orpheus, který se za sedm dní srazí se Zemí. Jediným východiskem jak zachránit svět před jistou katastrofou je spolupráce dvou velmocí, Spojených států a Sovětského svazu, jejichž přední vědci musí společně najít způsob jak odklonit dráhu blížícího se meteoritu. Začíná závod s časem. (contrastic)

(více)

Recenze (31)

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Film předznamenávající perestrojku, o níž si dnešní Rusko může nechat jen zdát. A zničení Dvojčat ještě před 11. zářím jakoby bylo temnou předzvěstí budoucnosti. Konverzační část má napětí, kdy se jednotlivé postavy musí dohodnout na společném postupu, což není vůbec jednoduché. Z hlediska speciálních efektů není film vůbec špatný, i když o dva roky starší Star Wars a ve stejném roce natočený Vetřelec je mají mnohonásobně dokonalejší. Efektní jsou i dopady menších meteoritů na Zemi a bahenní lázeň si museli herci užít naplno. Pro současného diváka zmlsaného počítačovými efekty tenhle kousek nejspíš nebude, ale pro mne zvláštní kouzlo má. A upřímně jeden až do konce neví, jestli se celá akce vydaří. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Dějově ohromně jednoduchý film s chvályhodným poselstvím. Řítí-li se na Zemi kus asteroidu, musí prostě jít Studená válka stranou, velmoci pěkně přiznají, že planetu obíhají desítky jaderných hlavic, a po nějakém tom přemlouvání je všechny namíří na ten přibližující se balvan. V době vzniku muselo jít o velmi příjemný, osvěžující optimismus. Pokud jde o trikovou stránku Meteoru... No... Ano, v několika momentech nepůsobí zrovna draze (třeba úvodní titulky jsou neskutečné béčko)... Ale! Scény, jako je ta s mohutnou lavinou nebo evakuací Hongkongu, na který se žene obrovská přílivová vlna, jsou naopak zvládnuté na jedničku a mají stále co říct. A to nemluvím o tom, co se později stane New Yorku... Tři a půl hvězdy si dovolím zaokrouhlit nahoru za scénu příchodu Seana Conneryho do NASA, která velice nápadně připomíná jakoukoliv scénu příchodu agenta 007 do kanceláře slečny Monneypenny, za prezidenta Henryho Fondu a za sympatického sovětského odborníka doktora Dubova. ()

Reklama

bobstock 

všechny recenze uživatele

Zkusíme ten meteor sestřelit a z jednoho padajícího tělesa jich bude kolik? V dnešní době roztomile úsměvný katastrofický film o nadpozemské síle, která i studenou válku zastaví, navíc charismatický Connery vše vyřeší díváním se přes rameno počítačovým mágům a ve volné chvíli ještě stihne balit sovětskou tlumočnici. Tomu říkám PÁN! :) 50% ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

K Zemi míří asteroid Orpheus, masa kamení a železa téměř tak velká jako slavná metla dinosaurů, proslulý asteroid Chicxulub - jehož jméno pochopitelně dokážu bez chyby napsat i vyslovit. Režisér Ronald Neame byl zkušený řemeslník zvládající komedie, muzikály, dramata i dobrodružné filmy. Protože měl za sebou extrémně úspěšné Dobrodružství Poseidonu, dávalo smysl svěřit mu katastrofické sci-fi Meteor. Na papíře to všechno znělo krásně, ale v praxi to moc nefungovalo. Film je prakticky bez napětí a bez atmosféry, což je problém téměř vždy, ale u takového tématu je to vyložená tragédie. Protože ani efekty nebyly zrovna špičkové, film se horko těžko vyšplhal na průměr. ()

Han22 

všechny recenze uživatele

Stokrát omletý příběh o asteoidu asi v nejstarší podobě, v jaké jsem ho viděl. Pod taktovkou zkušeného Neame (Poseidon) se sešla skvadra hvězdných herců (ale většina za zenitem) v čele s Connerym a také USA a SSSR, aby společně čelili asteroidu. Funguje to tak napůl, protože přes skvělé obsazení a politické pozadí se to celkem vleče, vesmírné scény jsou průměrné, některé efekty příšerné a dílčí katastrofy trvají jen chvíli včetně finálního pochodu tunely. Koukat se na to dalo, ale je to zkrátka klasický 70´s katastrofák bez jakékoliv většího vzrušení. ()

Galerie (133)

Zajímavosti (15)

  • Rozpočet byl 16 milionů USD, na promítání se ale vybralo pouze 8,4 milionu USD. (sator)
  • Film byl inspirován zprávou „Project Icarus“ z roku 1967 z Massachusetts Institute of Technology. (sator)

Reklama

Reklama