• kinej
    ****

    Tyhle anglické sitcomy bývají vážně našlápnutý. Black books to potvrzuje. Jsou zde skvěle napsáné a vykreslené postavy. Bernard, alkoholický gay instelektuál, nemá prostě chybu, je naprosto božsky ztvárněn. Ostatní postavy už tak vymáklé nejsou, ne že by snad byla nouze o srandu, ale nejsou tak terfné a adresné jako Bernard. IT Crowd je o něco vydařenější.(31.3.2008)

  • Hellboy
    ****

    Tenhle seriál je naprosto výtečnej a všem ho jedině doporučuji! Okamžitě po zhlédnutí prvního dílu jsem samozřejmě dostal chuť otevřít si krámek s knihama, začít šíleně kouřit a chlastat víno a pak otamtaď vyhánět zákazníky koštětem:) Pravda ale je, že úroveň dílů kolísá a Fran tam být vůbec nemusela..(16.10.2007)

  • J*A*S*M
    *****

    Beru zpět poměrně kritický komentář, který jsem tu měl doposavad. Nedávno jsem si Black Books zopakoval a je to jednoduše geniální sitcom. 10/10(31.1.2009)

  • Eddard
    *****

    Hodně zábavný bricom z pera jednoho z největších resuscitátorů britského televizního humoru, Grahama Linehana. Stejně jako v jeho pozdějším dílku IT Crowd sází na chemii tří hlavních postav, jenž se poněkud vymykají našim představám o normálních lidských bytostech. Fran je psychicky labilní, silně zakomplexovaná majitelka obchodu se záhadnými věcmi, Manny je vousatý, vlasatý, silně zakomplexovaný, submisivní a hlavně zdeptaný, cca čtyřicetiletý chlapík, který se ke své smůle jednoho ne moc pěkného dne nachomýtne k Bernardu Blackovi a začne pracovat v jeho knihkupectví. A konečně, Bernard Black je trochu šiblý, hodně zakomlexovaný, cholerický Ir, věkem něco kolem třicítky. Těžko byste hledali větší trosku nebo nenapravitelnějšího ochlastu, zkrátka geniální postavička. Update, 2014: Před sedmi lety jsem hodnotil čtyřmi, což se mi zpětně, s vědomím toho, kolikrát jsem od té doby viděl všechny díly a jak se u seriálu dodnes směju, jeví jako neuvěřitelná rozmazlenost a sprostota. 90%(14.3.2007)

  • Isherwood
    *****

    Humor, který se netýká přímo chodu knihkupectví je výborný (byť má i své slabší momenty), ale gagy, které směřují k tomu, jak se Bernard chová k zákazníkům jsou excelentní perly nekonečných rozměrů, které mám chuť si pustit vmžiku ještě pětkrát po sobě, abych je doopravdy vstřebal. Proč? Protože, v knihkupectví jsem pracoval rok a tohle je pro mě jedno nekonečné déja vu, ve kterém sám sebe vidím až nebezpečně často. Ne, že bych za pultem popíjel víno a tahal cigarety, ale vážně jsem několikrát zoufale prosil, aby někdo zamčel dveře a dovnitř už nikdo nelezl. O nápisech ‚Nic pro zabíječe času‘ se ani netřeba zmiňovat… přesto po první sérii (zatím) jenom 4 a ½. Edit: A nakonec na nich zůstanu. Bavilo to skvěle, ale i když se to dotýká mě tak blízkého tématu, hned tak brzy se k tomu nevrátím... asi.(1.1.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace