Tanošii Múmin ikka
Muumilaakson tarinoita
Moomin
Hrají:
Leena Uotila (vypravěč), Vivi-Ann Sjögren (vypravěč), Minami Takajama, Rabbe Smedlund, Sixten Lundberg, Akio Ócuka, Matti Ruohola, Johan Simberg, Ikuko Tani (více)Série(2) / Epizody(104)
-
Série 1 (1990) - 78 epizod
-
Bóken nikki (1991) - 26 epizod
Obsahy(1)
Čáry a kouzla v údolí Mumínků! Mumínci a jejich prátelé žijí spokojeně ve velkém údolí. Každý den jim přináší nové radosti, ale i starosti, a hlavně nová dobrodružství. Jejich příhody jsou plné laskavého humoru i tajemství a nebude nouze ani o napětí! (oficiální text distributora)
Recenze (86)
Kdyz jsem poprve poznal Muminky, v knizni podobe, rekl jsem si, ze temahle bilyma potvorama budu opovrhovat. A stalo se. Ale vlastnictvi ditete me prinutilo zmenit nazor. :) ()
Kouzelná věcička s barvitými příběhy s psycho-nádechem a s kouzelnou titulní melodií :-) ()
Kniha je proste nedostihnuteľnou edukatívnou pomôckou každého malého zvieratka - skauta, že Snusmumrik. So seriálom je to horšie. Inak v Rusku existuje dosť populárna kapela "Mumintroľ". Pre hodnotené na plný kotol po sledovaní s dcérou. ()
Mumínci jsou rozhodně lepší jako knížka , ta by dostala určitě pět hvězdiček. ()
Roztomilost není vše, nicméně v tomto příjemném seriálu to na výhru téměř stačilo... ()
jako malý jsem je zbožňoval (0= A dodneška si dokonale pamatuju tu dokonalou směs roztomilosti a temnoty, kdy řáda dílů byla horrorovější, než cokoliv, co jde do kina na dušičky a pro mě naprostý kult, který si do žil (teda do bulev) dám kdykoliv znova. ()
Kdykoli jsem zahlídl tato bílá stvoření, hned jsem přepínal na jiný program. Tohle mě nikdy nebavilo, divné prostředí a divné potvory s divnými příběhy. Pro mě to byla velká nuda, ale komu se to líbilo, tak mu to neberu. ()
Kdo tuhle kultovní klasiku o eskapádách jedněch ugrofinských hrošíků jako děcko nesledoval ihned po teleshoppingu s Horstem Fuchsem, jako by nebyl. Nostalgická euforie hadr! ()
svým způsobem to byla depka. A hlavně Morana. Nejděsivější dětská postava. ()
Na to, že sa kniha ku mne dostala až v pomerne neskorom veku, bol som ňou silne ovplyvnený. Táto seriálová adaptácia z počiatku 90. rokov veľmi dobre vystihuje nielen ducha predlohy, ale i jeho ťaženie z rozsiahlych fínskych mytologických a bájoslovných prameňov. Tak ako je tomu i v príbehoch Hansa Christiana Andersena či samotnej predlohe Tove Janssona, detailne prekreslené postavy nikdy nemajú len jednu stránku osobnosti a každá z nich je unikátna. Dohľad japonských animátorov je v tomto prípade, podobne ako pri transformácii množstva klasických európskych rozprávok veľkým kladom a dýcha z neho správna čarovná atmosféra. Podrobnejší rozbor už za mňa vykonal Havenohome. K vysokému hodnoteniu prispieva i moja niekdajšia záľuba vo fínskej kultúre a fakt, že som sa podieľal na divadelnej adaptácii knižnej predlohy. Malá srdcovka. 100% ()
V mých dobách okolo deseti let to byla moje pomalu největší závislost - snad mluví za vše, když se přiznám, jakou husinu jsem měl, když se v seriálu objevilo to černé nevímco na ledě, co bylo hrozně strašidelné (Groka, nebo jakže se to zpodobnění Morany jmenovalo? :D). Tehdy jsem měl aspoň 2 roky (nepřeháním!) strach jít do pokoje :) Teda... teoreticky i teď je mi z ní ještě pořád nepříjemně! ()
To jsem jediný, komu se tohle vůbec nelíbilo? Ani nevím, za co nechávám tu hvězdičku :-) ()
TV-seriál. Stará dobrá klasika mého dětství. Jako děcko jsem z toho byl odvařenej. | Průměr všech zhlédnutých epizod: 70% (3*) | ()
Ale jo. Jako malej jsem to děsně žral dnes po více jak 8 letech mě to sice dost nudilo, ale nostalgie se tak trochu poukázala. Krásné naivní příběhy jsou prolínany pohlednou animací a rozhodně zajímavými příběhy. Dávám takové silnější 2*. Přeci jen už to jde trochu mimo mě. ()
Trochu deep seroš. ()
Pokaždé, když v Albatrosu vyjde další z příběhů o mumincích, je celý náklad velmi rychle rozebrán a ani starší knížky skoro nejsou k sehnání, takže díky alespoň za tenhle seriál. ()
Mumínci sú veľmi netradičný animovaný seriál nielen pre deti, čomu zodpovedá aj jeho vlažné divácke prijatie. Je to však vskutku famózny popkultúrny počin. Prvá kniha o mumínkoch bola napísaná už v roku 1945 a existuje aj mnoho filmových spracovaní, avšak až táto fínsko-japonská verzia z roku 1990 odštartovala takzvaný moominboom (vo Fínsku dokonca existuje obdoba Disneylandu - Moomin World), ktorý široko preslávil najkladnejšiu verziu severských trolov. Seriálu sa pomerne verne darí vystihnúť atmosféru z kníh Tove Janssonovej. Najfascinujúcejšie na celom univerze Mumínkov je obrovské defilé viac či menej vyskytujúcich sa postáv, ktoré bravúrnym spôsobom personifikujú ľudské vlastnosti a úchylky. Seriál sa vymyká konvenciám tvorby pre deti práve budovaním postáv, medzi ktorými nie sú len kladní moralizujúci a príkladní hrdinovia a na druhej strane zlí hriešni záporáci, ktorí prídu nakoniec k náprave. Všetky postavy sú silné individuality, niekedy antihrdinovia a zdanliví záporáci či dokonca monštrá sú vo svojej činnosti motivovaní neovládateľnými túžbami. Zlomyseľné charaktery ako napríklad Majka alebo Stinky by boli v iných rozprávkach jasne odsúdené ako nevhodné k identifikácii, v Mumínkoch si ich však zamilujete, fandíte im a chápete ich konanie. Postavy sa delia na samotných mumínkov, zvieracie stvorenia, rozprávkové bytosti a ľudí. Ich hierarchizácia a vzájomné prepojenie by stálo za samostatnú analýzu. Žánrovo seriál prechádza ako správna všežravá popkultúra od dobrodružstva, cez lovestory, rodinnú komédiu, mysteriózny triler, sci-fi až k hororu. Nechýbajú tu postavy ako napríklad Komisár či mimozemšťania. Seriálu svedčí aj japonský štýl animácie, ktorá v kombinácii s komickými ruchmi a poetickou hudbou výborne vystihuje atmosféru čarovného údolia mumínkov. Čo môže veľa ľudí odradiť je miestami pomalé tempo, dobrodružnú rodinnú atmosféru striedajúce zádumčivé a temné nálady a množstvo introvertných, často ťažko uchopiteľných či dokonca filozofujúcich postáv, ktoré by nikto v kreslenej rozprávke neočakával. ()
Seriál mého dětství, srdeční záležitost! ()
epesní psychoatmosféra,, ()
Vzpomínám si na tenhle divný seriál, co kdysi běžel snad v Kuřátkách. Jako malý se mi to líbilo.Ale postupem času jsem zjistil, že je to klasika japonské tvorby.Nic moc. ()