新座頭市物語 笠間の血祭り
Zatoichi's Conspiracy
Zatoichi at the Blood Fest
Režie:
Kimijoši JasudaHudba:
Akira IfukubeRecenze (8)
Pokud nepočítám spíše vysoce speciální díl z roku 1989, byl tento díl mým posledním setkáním s excelentním japonským hrdinou Ichim. Naposledy jsem mohl sledovat jeho příběhy, morálku a její uplatňování, a samozřejmě umění boje s mečem, které zde má jednu z nejlepších choreografií ze všech dílů ... Ichi se vrací po 20ti letech do svého rodiště. Klasicky zjišťuje, že zde není vše úplně v pořádku. Zazobaní zlořádové vymáhají od vesničanů nekřesťanské daně, nutí dívky k prostituci a věnují se hazardu. Jakmile v polovině filmu Ichi zjistí, jak se věci mají, na rozdíl od nekterých předchozích dílů moc neváhá a vydává se rovnou jednat. Je přece jen "doma", ve svém domáckém prostředí a dává to jasně najevo. Vyhrožuje nepřátelům, několikrát varuje, zesměšňuje a šikanuje ... A když si na konci filmu šmejdi stejně nedají říct a připraví na něj past, rozseká opět dobrou stovku na cucky. Finální řežba je naprosto dokonalá, Katsu je s mečem a celkově tak strašně rychlý, že to je k neuvěření. Občas uletí nějaká ta ruka a noha, Ichi stojí na hromadě nepřátel a durchem durch do nich zabodává meč, na čež divák sleduje klasický japonský gejzír krve stříkající metry do vzduchu. V jedné scéně složí na jednu otočku mečem 6 nepřátel a jedinného hodně schopného samuraje sejme na šest tahů mečem-výpadů ... Dokonalé, geniální, nekompromisní, rychlý tah na branku, "zatoichiovské" ... Se slzou v oku se loučím s touto sérií. Škoda, že dílů bylo jen 23, snesl bych jich klidně 100 ... "ZATOICHI FOREVER ..." ()
Tento skoroposlední film se Zatoichim, se opět podařil. Disponuje totiž jedním z nejsilnějších příběhů celé série. Ichi se poprvé za celou sérii vrací do své domoviny, aby ji nalezl v zkorumpovaném morálním rozkladu. Tentokráte bere své poslání ještě osobněji a Shintaro Katsu zde tak předvádí ještě o chlup propracovanější a vrstevnatější postavu než obvykle. Zážitek mi mírně kazila chvílemi nepřehledně nasnímaná řež v závěru, čímž nemyslím ani tak rychlý sled někdy „hluchých“ záběrů, ale spíš že není úplně zřejmé kdy Ichi jakého záporáka sundá, ale budiž. Rozhodně jeden z více vrcholů série. ()
Dvacátý pátý film ze série o Zatoichim. Zatoichi se po 23 letech vrací do svého rodného města Kasama, chce také navštívit svoji tetu Oshige, ale dozvídá se od Omiyo, že je již pět let mrtvá. Omiyo je dívka, kterou teta po jeho odchodu také vychovávala. Setkává se s dávným přítelem z dětství, ale Shinbei se hodně povahově změnil a stal s z něho bohatý zkorumpovaný člověk. Shinbei za farmáře zaplatí peníze a tím si je zaváže a využije to ve svůj prospěch a má spadeno na těžbu v místním lomu. Zatoichi nenechá toto bezpráví páchané na jeho krajanech bez povšimnutí, zdá se, že slovní varováni a vykázání nestačilo a schyluje se k souboji. ()
Od roku 1962 do roku 1973 natočil Šintaró Kacu 25 samostatných filmov o slepom masérovi Zatoichim, vynikajúcom majstrovi v bojovom umení. Celá séria sa niesla v obdivuhodne vysokej kvalite, keď prím hrali jednoduché zápletky a hlavne prepracované choreografie súbojov. Tento predposledný príbeh privádza Zatoichiho spať do rodnej dediny, odkiaľ sa pred rokmi vydal na strastiplnú púť, a musí sa postaviť špekulantovi, ktorý terorizuje občanov. Snímok je viac osobný, melancholický, ale prídu si na svoje aj vyznavači jednoduchosti. Tu je predchádzajúca časť a posledná časť natočená po rokoch. ()
Říkal jsem si, že navzdory názvu je tento Zatoichi nějak málo krvavý (oproti předchozím sedmdesátkovým dílům), o minutu později někomu odletěla ruka a blood fest začal. Další solidní díl. Ty dva předchozí mě bavily o něco víc, ale atmosféru to mělo pěknou. ()
Ještě před tím, než se Shintaro Katsu vydal s postavou Zatoichiho do televize, kde natočil seriál o celkem 100 dílech, natočil 25. pokračování, které jeho postavu dostalo do rodného města. Ale ani tam na něj nečeká klid, ani tam nejsou věci v pořádku. A tak je na slepém šermíři, aby tento pořádek zjednal. Silný, emotivní, ale hlavně děsivě akční příběh, který vás bude bavit až do konce. Tady už se krví nešetřilo. ()
Po zraněních na rukou z předchozího filmu ani stopy, jako by se na něj mělo spíše zapomenout. Je pravda, že narozdíl od ostatních komentujících mě Katsuův režijní debut Zatoichi in Desperation zklamal a kvůli snaze o artové vedení kamery, které už tak pomalý děj činí ještě nestravitelnějším, jej považuji za vůbec nejslabší v celé sérii. Zato tenhle poslední (film z roku 1989 nepočítám a vlastně už ho ani nepotřebuji vidět) znamená ultimativní vyvrcholení. Jen škoda, že Ichi neoplatil arcipadouchovi stejnou mincí, když se tento ve finále naříkavě dovolával jejich společného zážitku z dětství. ()
Také známé jako Zatoichi's Conspiracy. Původně poslední film se Zatoichim je více než důstojné zakončení série. Tři velcí neřádi, jeden boss-fight se samurajem, a spousta podržtašek hlavních zloduchů přirpavených naběhnout na ostří Zatoichiho čepele. ()