Michelangelo Buonarroti (divadelní záznam)
Komedie / Drama
Československo, 1976, 56 min
Režie:
Jan SchmidHrají:
Jana Synková, Marie DurnováObsah
-
Je zázrak, že se hodinový, zcenzurovaný záznam původně dvouhodinové inscenace vůbec zachoval. Mnoha divadelními kritiky je považován za nejobjevnější inscenaci dotyčného desetiletí – nejen herecky a režijně, ale i scénograficky. Ypsilonka, tehdy ještě liberecká, je v mnoha ohledech divadlo zásadní: pro její humor, společnou energii a radost, zvlášť důležitou v době, kdy byl každý zalezlý doma a izoloval se. Zakladatel a umělecký šéf Jan Schmid vymyslel vlastní princip kolektivní improvizace, a přesto se nebál zvát osobnosti, kterým nebylo jinde přáno. Režimní tlaky doléhaly hlavně na repertoár Ypsilonky, jenž byl netradiční a dost často zakazovaný. Michelangelo Buonarroti je tedy jedním z mála ypsilonkovských titulů té doby, které se dočkaly i když zmrzačeného zaznamenání. (oficiální text distributora)
Je zázrak, že se hodinový, zcenzurovaný záznam původně dvouhodinové inscenace vůbec zachoval. Mnoha divadelními kritiky je považován za nejobjevnější inscenaci dotyčného desetiletí – nejen herecky a režijně, ale i scénograficky. Ypsilonka, tehdy ještě liberecká, je v mnoha ohledech divadlo zásadní: pro její humor, společnou energii a radost, zvlášť důležitou v době, kdy byl každý zalezlý doma a izoloval se. Zakladatel a umělecký šéf Jan Schmid vymyslel vlastní princip kolektivní improvizace, a přesto se nebál zvát osobnosti, kterým nebylo jinde přáno. Režimní tlaky doléhaly hlavně na repertoár Ypsilonky, jenž byl netradiční a dost často zakazovaný. Michelangelo Buonarroti je tedy jedním z mála ypsilonkovských titulů té doby, které se dočkaly i když zmrzačeného zaznamenání. Komentáře uživatelů k filmu (1)
-
sportovec
Liberecké období dnes letitě pražské Ypsilonky bylo a je dobou zrodu osobité avantgardní poetiky v malé scéně zčásti v Revoluční, zčásti v Moskevské ulici v centru liberecké aglomerace. Doslova z ničeho vyšlapané a vzniklé divadlo, které se ve svých vrcholech prolínalo s kamenným "kukátkovým" divadlem Šaldovým, proniklo syntézou záměrů i náhod, které tak docela náhodami nebyly, do úrovně, která zejména v šedesátých letech jen obtížně nacházela srovnání. MICHELANGELO je jedním z nejpozoruhodnějších projevů této doby. Bonusová vystoupení pamětníků, zejména Schmidovo, sdělují takřka vše. To, co skupina "ypsilonových" herců předvádí na scéně doslova před očima diváků, je i po desetiletích událost. Sloučení didaktického, obecně dramatického, hudebního, životopisného i nadčasového přístupu do celistvé mozaiky dvouhodinového představení, které si i v torzu, nabízeném na DVD, uchovává podstatnou, jádrovou část původního autorského i divadelního přístupu, bylo víc než zdařilé: nikoliv poprvé a a nikoliv naposledy v éře Ypsilonky tu byla prolomena hranice geniálního. Tyto proměny v času a v prostoře jsou i dnes jen zřídka vídané, některé kusy (tesání vody) se poprávu staly klasické. Důvody, příčiny, podmínky i poměry a souvislosti této doby vystihuje Schmid svým stroze věcným vymezením občanské odvahy "šedé zóny" všedního dne té doby. Kdo se nebál a nebyl ani sebevrahem, ani vrtichvostem, mohl dokázat mnohé. Byť ne vždycky všecko a často přitom klopýtal o hlupáky a polovzdělance. Schmidovskou invenci i její nedobovolné limity zvolené představení jedné z profilujících her tohoto autorského divadla symbolizuje i po desetiletích takřka beze zbytku.(27.6.2008)
