poster

Krkonošské pohádky (TV seriál)

  • anglický

    Fairy-tale at Krkonose Mountains

Pohádka

Československo, 1974 - 1984, 3 h 20 min (Minutáž: 20x10 min)

Předloha:

Marie Kubátová (kniha)

Scénář:

Božena Šimková

Hudba:

Vadim Petrov

Zvuk:

Jiří Hora

Scénografie:

Oldřich Okáč

Masky:

Jiří Šimon
(další profese)
  • Segrestor
    *****

    Seriál si odlehčenou formou bere na paškál strasti podnikaní v podkrkonoší na sklonku osmnáctého století. Dobová fraška poukazuje na rozrůstající vliv socialismu přicházejícího ze západní Evropy. Ten je patrný zejména ve vzpurném chování zaměstnanců zahraničního investora Trauten Berga. Jeho zaměstnanci (zde pokojská Anna, správce Jakub a hajný, jehož jméno není uvedeno) nemají tolik ideologického zastání, nemají opěrné berly v odborech a v zmíněném učení, v myšlence socialismu, pokouší se tedy alespoň o drobné sabotáže. Kolektivizace je teprve netušenou metou, ačkoliv divák znalý dějin již ví, že to k ní pomalu a jistě směřuje. Zcela výmluvná je například pasáž, kdy svým poškozováním majetku zaměstnavatele v rámci třídního boje donutí jmenovaného k převedení části toho majetku, v tomto případě vejminek, kde budou Anče s Kubou po svatbě (kterou jim bezbranný zaměstnavatel Trauten Berg musí zaplatit do posledního krejcaru) bydlet. Dehonestace kapitalismu je zde patrná už jen pouhým vylíčením podnikatele Trauten Berga jako despotického šovinistického skrblíka, který přehnaně kalkuluje se svými investicemi. Seriálu dominuje tzv. Krakonoš. Zde se vlastně tvůrci už ani nesnažili o nějakou tu personifikaci, jen nám rovnou naservírovali postavu samotného Bedřicha Engelse. Jen s pojetím první i druhé internacionály dělají doslova cavyky a představují ji formou pohádkových metafor. Tu Engels alias Krakonoš přičaruje mlhu, tu krupobití apod. Již klasikové marxismu-leninismu věděli, že budování socialismu bude radostné, ale že to bude taková komická groteska, to nikdo netušil. Ale nyní můžeme společně s tvůrci říct, že ne, že tady se povedlo a bylo to velmi zábavné. Humor shledávám především v tom, že všechny socialistické tendence soudruha Krakonoše končí nikoliv rozvrácením ekonomických aktivit a zájmů investora, nýbrž jen v ztížení výkonu přidělené práce investorových zaměstnanců. Lapidárně řečeno: Vždycky jím tím vymýšlením pičovin jen přidělal práci. -A pak, že je pohádka fikce, ty vole.(4.1.2014)

  • cheyene
    *****

    Himlhergotdonrvetr krucajs element! To je aspoň večerníček! I po letech se na něj s chutí podívám a vždy se pobavím, zasměju hláškám, které ze sebe (nejen) Trautenberk sype (To byl Krakonoš, prašivka! / To já zase znám někoho, kdo má moc malej seník na moc velký louky! / A vydej mu málo z bohatství svýho...že tys to popletla! Nebylo tam vydej mu všechno?! atd.), uklidním se nádhernými kulisami a zpracováním samotným, zabroukám si melodie, jež epizody doprovázejí, a v neposlední řadě se zamyslím nad pravidelnými závěrečnými moudry (Lepší vlastní polínko než ukradený špalek. / Inu to je tak, kdo chce moc, nemívá nic! a další), kterými by se mnoho lidí v dnešním světě mělo řídit.(12.10.2010)

  • Davies182
    ****

    Česká soda je lepší :-D, aneb klasické večerníčky o zlém (a pěkně nesympatickém, pan herec jej zahrál bravurně) Trautenberkovi a hřmotném "otci přírody" Krakonošovi... Super hudba.(24.7.2009)

  • Gilmour93
    *****

    „Já se neptám čí je to, ale co je to!“ Jak nadčasové.. Kulisy překračující vousatý vládce Krkonoš s konfidentskou sojkou po boku vs. obézní sudetský mocipán šikanující své, až na odbojnou Anče ušláplé, služebnictvo. Nehledejme skryté smysly, vždyť je to pro děti..(31.10.2008)

  • LiVentura
    *****

    Milé, hezké a melodické....klasika.(29.8.2008)

  • - Každá ze série z let 1974, 1980 a 1984 má trochu jinou úvodní znělku. Jsou také rozdílné rychlosti - tempo. V původní verzi z roku 1974 má znělka téměř minutu. V sérii z roku 1980 má jen přibližně 45 vteřin, je zrychlená a z roku 1984 zase chybí na konci ženské vokály. (free.riders)

  • - Krkonošské pohádky jsou jediným hraným večerníčkem. (Stocki)

  • - Natáčení probíhalo kvůli vytíženosti herců v divadle především v noci. Ilja Prachař si nosíval jídlo v kastrůlku přímo z domova, zatímco František Peterka, který dojížděl z Liberce, si stačil koupit jen několik rohlíků a sekanou. (Stocki)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace