Třetí muž

Ak máte radi genius loci starých európskych metropol, odporúčam tento film. Čaro povojnovej Viedne tu má totiž dve poschodia. Dajú sa vidieť jej ulice, ale aj podzemie. Zápletku potom sprevádza mnoho otázok, čo je pre Film-Noir príznačné, tentokrát však nebudú prevažne mieriť k spletitým vzťahom a motiváciám postáv, ale k filozofickému hľadisku ich konania. V skratke - zase raz sa niekto hrá na boha. Kvôli zisku. Ak teda hľadáte prikrášlenú realitu, neštudujte mestské stoky. Pretože keď niečo raz smrdí, asi to nebude po prerýpaní rozvoniavať ako fialky. Čím ale určite nechcem naznačiť, že zážitok z Tretieho muža vo vás nemôže kvitnúť, naopak. Čo sa týka hercov, Joseph Cotten môže byť akokoľvek uhladený a robustný chlap, no Orson Welles ho svojou charizmou zatieni po pár sekundách na scéne. Na čo sa jednoznačne oplatí čakať. Mám také tušenie, že som s tunajšími postavami nerátal svedkov naposledy. Videné v rámci Season Challenge Tour (týždeň s filmom noir 40. a 50. rokov). (17.10.2015)

Vídeň. Město císařů a králů, oper, hotelů a nesplněných přání. Pohaslá hvězda kdysi mocného impéria zadupaná prachem a krví první i druhé války hledá znovu cestu k nebesům. Marně. V rozvalinách městských čtvrtí proplouvají noc co noc zbloudilé stíny postav, hledajíc naději v místech, kde slunce nevychází. Vysoké pouliční lampy nám dávají zprávu o tiché prázdnotě prastarých bulvárů. Těch pustých ulic s dlažebními kostkami kdysi kypících životem s proudy honosných kočárů. Opuštěný Riesenrad v Pratru se pomalu hrdě otáčí v běhu času při hudbě citary. Smutně čeká na své návštěvníky. Nikde žádné děti. Den co den vylézají potemnělé prapory lidských stínů ze sklepů a sutin domovních dvorků plni strachu, že se ve světle nového světa rozplynou. Z poklopů kanalizačních vpustí vystupují z městské stoky do ulic kartony předražených cigaret a ředěné dávky penicilinu. Snad jako příslib lepší budoucnosti a nového začátku. Vždyť morálka je slabostí rozumu, tak proč si hrát na lidství. Člověk musí sám sebe tisíckrát zabít, aby mohl znovu žít. Ještě je brzy opustit skrýše a vystoupit ze stínu. Pustit ven toho naivního zranitelného člověka, žijícího a bláhově milujícího. (20.11.2016)

Jeden z mála čistě noir filmů, který jsem viděl a překvapivě se výborně bavil. Film pracuje s jednoduchou zápletkou, kdy muž hledá v cizím městě svého přítele, který podle všech zemřel při nehodě, avšak pravda je úplně jinde. Film vyniká výbornou atmosférou, kterou podporuje bezchybná kamera snímající temné kouty Vídně ve vší kráse a samozřejmě nemohu opomenout znamenité herce. A Wellesův nástup opravdu nemá chybu. (14.06.2009)

Tak tohle je kolosální záhada. Jestli jsem si nepustil úplně jiný film, tak si nedokáži vysvětlit, proč má Třetí muž celkové hodnocení dalece přesahující jeho skutečné objektivní kvality. Příběh bez hlavy a paty, tupě udržující napětí tím, že stále dokola posloucháme dialogy ohledně jedné "záhadné" události. Ve své době možná úspěšný díky účasti Orsona Wellese, který vyfasoval opravdu "záhadnou" postavu, a také zásluhou natáčení na území rozpadající se Vídně, jejíž úzké uličky byly pro příběh plný záhad jako stvořené. Dnes by však film těžce zapadl, bez ohledu na to, že noir už je dávno jaksi za zenitem. Tři hvězdy dávám výhradně za posledních patnáct minut, a také z obdivu k režisérovi, který s těmi průhlednými záhadami dokázal celkem obratně pracovat skoro 70 minut. Na mě to ale bylo až moc záhad na jeden film. :-) 60% (22.07.2014)

Ani po sedmi zhlédnutích a třiceti normostranách, které jsem o něm popsal, mne Třetí muž nepřestává bavit a ač byl zpočátku jenom objektem podrobovaným bezemoční analýze, začínám jej nyní mít také rád. Podezření, že by mohlo jít o něco jako příznaky stockholmského syndromu, se snažím ignorovat. :-) 95% Zajímavé komentáře: genetique, sportovec, glamgirl (15.01.2010)