Pavarotti zpívá Verdiho Requiem

Nejsem odborník na operu, jen jsem byl zvědav na mladého Pavarottiho. Sice zpívá sóla, ale moc jich nemá, vypadá bez fousů podivně, ale dá se poznat. Osobně nezaujalo, ale asi slušná nahrávka. (16.09.2017)

Trefnejší názov by bol “Karajan diriguje Pavarottiho“. Výborné prevedenie, avšak moje obľúbené Dies irae pod Abbadovou taktovkou zostáva neprekonané. (21.06.2020)

V titulcích pořadu uvedeno: český název Rekviem; originální název Messa da Requiem von Giuseppe Verdi. (22.04.2020)

G. Verdi „Requiem“, premiéra díla proběhla 22. 5. 1874 u příležitosti úmrtí italského básníka Alessandra Manzoniho. Skladatel složil části Requiem již dříve. *** Měl v úmyslu uctít jiného italského skladatele G. Rossiniho. Jenomže proběhl spor s organizačním výborem a Verdiho štěkačka s dirigentem Angelem Marianim. Verdi Marianiho obvinil z nedostatku nadšení. Marianiho to moc nepotěšilo a pánové se nakonec poštěkali úplně. Marianiho konce byly ale potom velmi ošklivé. Nemyslím si, že by si takový dojezd na agresivní formu rakoviny někdo zasloužil. *** Tato kompozice, ač má duchovní charakter, se stala jedním ze základů koncertního repertoáru.*** Je to opera? Někdo říká, že je to jedna z nejlepších Verdiho oper. Party jsou psané pro operní pěvce, ale opera to vlastně není. Co to tedy je? Je to jedna z nejúžasnějších skladeb, které kdy kdo napsal.*** Mimochodem, pasáž „Dies irae“ aspiruje na největší rambajz, který kdy kdo složil. Dají se tím úspěšně vyrážet okna. To vás spolehlivě zvedne ze židle, konec světa nastal, obloha se otevřela a jezdci apokalypsy vyjeli. Hudba tomu odpovídá. Produkce se předhánějí, kdo bude mít větší sbor a kdo bude třískat do většího bubnu. Ale o tom to není, hlavní jsou 4 sólisté, se kterými to leží a padá: soprán, mezzosoprán, tenor, bas (nebo basbaryton).*** Jak to u Verdiho bývá, má hlavní part soprán. Část „Libera me“ je jedním z nejnáročnějších sopránových partů. Sólistka musí disponovat dramatickou kvalitou hlasu a zároveň musí být „anděl“. Cože to melu? Poslechněte si to, pak pochopíte, co říkám.  Zpátky k tématu. Dynamika případné nahrávky musí být stažená, jinak by se vám při některých pasážích rozletěla hlava. Třískání do toho šíleného bubnu jen tak něco nezvládne a nahrávky bývají zkreslené a to i některé docela nové. ***Mám vzpomínku, když jsem to slyšel prvně, byl to přenos z Chrámu Sv. Víta. O roku opravdu nemám šajn. Mezzo part zpívala Jelena Obrazcovová. Když měl být záběr na Jelenu, režie do toho střihla záběr na Prahu. Jelena měla údajně na krku masívní kříž s Kristem. Komančům to přišlo nepřijatelné. Ten režijní záměr s prostřihy na město byl ale nepochopitelný. Přitom byla Jelena komunistka až na půdu. *** Ale nyní k tomu filmu. Hlavní hvězdou tohoto filmu je, vzdor výhradám, Herbert von Karajan. film byl natočen před prázdnou La Scalou údajně na jeden zátah. Sólisté: Leontyne Price, Luciano Pavarotti, Nicolai Ghiaurov a Fiorenza Cossotto. Film má jednu slabinu a to je narcizmus HvK. Já chci vidět sólisty a ne narcistního dirigenta. Znám nahrávky, které se tomu vyrovnají, ale tenhle film je prostě vrchol. Vstup Leontyne Price a její „Libera me“, to se jen tak nevidí, ani neslyší. La Price nikdy na královnu krásy moc aspirovat nemohla. Tady je navíc taková „podstatná“. Ale jí se to strašně líbí, takovou práci očima jsem nikdy neviděl. Kdo si to pustí, pochopí, jak jsem to myslel s tím andělem. Určitě si to na YT najděte. (17.03.2024)

Božské hlasy s Karajanom.Pavarotti k nespoznaniu.V 1967 mal 32 rokov.Nádhera.Verdi. (10.01.2023)