Podivuhodné příběhy

Názov je veľmi výstižný, fakt sú to podivné príbehy, kde hlavná postava je vždy dosť mignutá. No ako-tak ma dokázala zaujať len tá druhá poviedka s Delonom, prvá s Fondovou je nuda a tretia Felliniho je taká typická Felliniovská, že som mal chuť to vypnúť po pár minútach a neviem, čo táto tretia má spoločné s Poeom, za jeho čias sa asi ešte na Ferrari nejazdilo. (23.12.2022)

"S čím kdo zachází..." 1. povídka (2 hvězdičky). Lásky jedné hraběcí plavovlásky. Na větrné hůrce urozenost rozmrzelá, v bavlnce výsostné zhýčkaná, láskou marnivou oslovená, jež se stala /z/rádcem i prokletím. Na věrném havraním oři s dechem střízlivým cválá krasojezdkyně nestoudnosti do náruče dobrovolné, jazyky ohně pohlcené. Mravy nectnostné, city zhrzené, výčitky neklidné, noční můry neblahé, na druhý břeh řeky Styx převezené. Divoké, éterické, romanticky /ne/poddajné. 2. povídka (5 hvězdiček). Uhrančivý zářez "zatmění" milovníka aktu posedlosti a zlověstné pýchy Alaina Delona v černé a bílé a hra jeho očí. Ruská ruleta se svým druhým já. Blízké setkání se svědomím hatícím plány tváře bez svatozáře. Svůdně svrchované, osudově hýřivé, hitchcockovsky prorocké. 3. povídka (3 hvězdičky). Sinavý "hazardér" Terence Stamp na červeném koberci manýr klamu líčidel kumštýřů stříbrného plátna, sladký život v branži bohémské, pohrdání butikem filmového showbyznysu zatoulaného do záhybů lynchovských. Toby Dammit sešlápl plyn v žihadle nablýskaném, opilý tempem rychlostním, vzdor duše roztrhané vstříc dálkám se smykem až na onen svět. Mihotavé, laškovně hypnotické, bizarně dekadentní, vizuálně alegorické. "Šálek kávy" s pokušiteli seancí temnoty, marnotratníků lidské neovladatelnosti, poklesků a neřestí. Věřte, nevěřte. (07.07.2014)

Dva ultimátní sexsymboly šedesátek a sedmdesátek v jednom filmu. Tomu se přeci nedá říct ne, že? Jenže když se na to mrkneme postupně, dostaneme Jane Fondu, která je taková kost, že ji jako herečku (alespoň v tomhle filmu) prostě nemůžete brát vážně, nudnou Bardotku s turbanoidním černým účesem, Terrence Stampa jakožto už po deseti minutách nudící předobraz Keatonova Beetlejuice a jediné, co za něco stojí je charisma a projev Alaina Delona a Felliniho nadhled. Poe mě nikdy moc nebral, ale ani jsem proti němu nic neměl. Stejně na tom jsou i Podivuhodné příběhy, z nichž každý má něco do sebe, ale žádný nestojí za zapamatování. (29.12.2014)

Jen velmi těžce se dá hodnotit film jako celek, když každá z povídek má úplně jinou úroveň. "Metzengerstein" - 50% : Roger Vadim je tentokrát ne v obležení božské BB (která je součástí hned další povídky), ale stejně blonďaté a stejně sexy Jane Fondy. Přestože Vadim má své dobré filmy, tady byl scénář plytký, provedení nudné, kostýmy laciné a můžeme proto pouze obdivovat půvaby zmíněné JF. I v další povídce "William Wilson" - 72% - můžeme obdivovat krásnou ženu, tentokrát výjimečně neblonďatou BB, které stačí pouhých dvanáct minut, aby nás oslnila svým dekoltem, ale i hereckým výkonem, stejně tak jako zde skvělý a charismatický Alain Delon - povídka už má lepší gradaci, ovšem pořád je prvoplánová. Na celé čáře vyhrává pak poslední povídka "Toby Dammit" - 80%, které se ujal režisérský mistr Fellini. Na rozdíl od předchozích povídek, zde nezáří žádné známé herecké eso, ovšem svébytné Felliniho zpracování dodává divákovi pocit, že vidí něco, co mu je ušito na míru, rozvíjí představivost, fantazii, a zároveň metaforicky strhává masku pokrytecké společnosti v záři filmových kamer. Příběh anglického herce na italském udílení filmových cen dává Fellinimu širokou paletu barev, kde se může vyřádit.. Jen mě napadá, že je škoda, že dnes už se nejlepší z nejlepších nedokážou spojit a vytvořit společný film sestávající z jednotlivých povídek, plných subjektivních představ a vizí. (26.06.2015)

Pozoruhodný film, výtvarný klenot. Viděl jsem ve francouzštině, kterou ovládám chatrně, a přesto jsem byl uhranut a očarován. Největším překvapením je první povídka, natočená Rogerem Vadimem, kterého opravdu nelze považovat za velkého režiséra. Nečekal jsem od ní nic, a dočkal se krásného zážitku. Samozřejmě je film nevyrovnaný po mnoha stránkách, ale podle mého názoru si s géniem moderní literatury E. A. Poem málokterý snímek poradil kdy líp. (17.04.2008)