Čas vlků

Plyne to odnikud nikam, ale to docela dává smysl. Co má taky matka z města se dvěma dětmi dělat. Prostě spoléhá na druhé. Vadilo mi, že nebylo řečeno v čem je přesně se světem problém. Pochopil jsem, že měli nedostatek vody, ale to je vše. Celkové živoření mi přišlo vyobrazeno dobře a události, které přerušovaly obecnou apatii byly většinou neradostné. Nejradši jsem měl dceru a jejího kámoše výrostka. Účel posledního záběru z okna vlaku mi zůstal skryt. (27.09.2014)

Myslel jsem si, že Haneke nesnáší civilizaci a pokrok. Čas vlků ale ukázal, že nesnáší jednoduše lidi... (23.01.2012)

Bratr bude bojovat s bratrem, sourozenci zničí svazky rodu, zle je na zemi, zrazují ženy, meče planou, praskají štíty, burácí bouře, vlčí je věk, nikdo nikoho nechce šetřit, až celý svět propadne zkáze. ___ Edda, Vědmina píseň, 44. (10.10.2009)

Opravdu moc pěkný film! Velmi jistě a realisticky podává vizi apokalypsy, v níž se Anna a její rodina snaží přežít a najít opět nějakou jistotu. Velmi mě potěšilo jak s filmem Michael Haneke zachází. Vypráví ho pomocí minimalistických akcí a vždy si vystačí jen s jednoduchou scénou, ne které dokáže demonstrovat velké věci. V příběhu pak pomocí určitých scén vypichuje hlavní témata této vize. Haneke zde nepoužívá hudbu a nechává své dílo žít svůj vlastní život. Některé scény jsou nezapomenutelné, stejně jako pocit, který máte když odcházíte z kina... Výborná režijní práce, která potvrzuje Hanekovo mistrovství. Ovšem tenhle film není pro každého:) Děkuji festivalu Film Sokolov, že mi dali možnost toto shlédnout, nejlepší film festivalu... (25.10.2007)

Toto bolo sklamanie pre mňa. Zúfalý film, kde každý viní každého a každý sa ku každému chrbtom otáča. Dialogy iritujú a z toho neustáleho revu mi už praskali ušné bubienky. Navyše Benny, malý krpatý zmrd, bol iba na obtiaž a konštantne mi pil krv. Zrejme to bol Hanekeho zámer, ale tento film bola jedna veľká nuda, pri ktorej ma mole žrali a svrbila prdel. Haneke by mal zostať pri tých svojich úchylných brutalitách a neprplať sa s nejakými apokalyptickými sračkami. (26.08.2009)

Nie som si istý, že postapo je ten pravý subžáner pre pána Henekeho. Minulosť mu ide, s deckami to taktiež vie. Atmosféra ale nie je až tak skľúčujúca, peniaze v rozpočte boli asi tiež značne obmedzené. A psychológiu to Haneke nedobehol. Klasické situácie, aké od žánru čakáme, každý hrá na svojom piesočku. Skrátka k postapo tu veľa nového povedané nie je. Ale potešili jednotlivosti ako aj otvorený záver, respektíve budete mať dojem, že tu žiaden začiatok, stred ani koniec nie je, rovnako ako by to bolo aj v realite. No a čas vlkov je predsa na Zemi neustále... (21.01.2020)

Zatím nejslabší Haneke, co jsem viděl. Nesympatické postavy v nezajímavém postapo světě řeší nezáživné životní strasti a do toho se občas nudně filozofuje. Nejde mi do hlavy, proč měl Haneke potřebu tohle natočit. Od tvůrce jeho formátu bych čekal, že když už se pustí do žánrového filmu tohoto ražení, tak má v rukávu něco, co jeho záměr opodstatní. Pokud měl v plánu natočit anti scifi, jak jsem někde slyšel, tak se mu to rozhodně nepovedlo. Když bych to srovnal například se Solarisem, ve kterém Tarkovskij využívá vesmírnou sci-fi k rozehrání motivů jemu vlastních, tak jde o hrubý nepoměr. Tarkovskému se povedlo vymanit se z žánrových mantinelů – i když on sám tvrdil, že nedostatečně – a vytvořil něco výjimečného. To samé se mu pak později – dokonce ještě lépe – povedlo ve Stalkerovi. O Hanekeho Čase vlků se podobná superlativa říct nedají. Najdete tu některé jemu typické prvky, ale ve své podstatě film ze žánru postapokalyptických filmů ničím nevybočuje a stal se jeho součástí jako další z mnoha obyčejný příspěvků, což je prostě v případě Hanekeho obrovsky promarněný potenciál. „Postapokalyptický film Michaela Hanekeho“ zní na papíře opravdu lahodně, ale výsledný pokrm je značně nedovařený polotovar. Viděl jsem mnohem lepší postapa od mnohem horších režisérů. Ale tak co, i mistr tesař se někdy utne a já tohle klopýtnutí mistrovi odpouštím. (04.08.2019)

Těch 5 hvězdiček z mé strany je možná slabších, přeci jen se mi Čas vlků asi ve dvou scénách trochu táhl... Na druhé straně řada dlouhých pomalých záběrů tu význam má a nabízí možnost hlouběji se do té depresivní atmosféry v krajině po neznámé, stále se stupňující zkáze, hlouběji vžít, procítit to nekonečné čekání na spásu v podobě vlaku, který možná ani nezastaví nebo se vůbec nedostaví (?)... Postapokalyptické filmy sám zase příliš v oblibě nemám, když si vzpomenu, jak se mi vůbec nelíbil ani níže zmiňovaný domácí příspěvek do subžánru Konec srpnu v hotelu Ozon, ani francouzský Malevill, a taková Planeta opic ve mě vyvolala spíše jen údiv nad tím, z jakého úsměvného bizáru své doby mohl vzniknout takový kult, ale tento film na mě díky silné atmosféře (na níž má silný podíl i promyšlená kamera) celý hodně zapůsobil a dokázal zaujmout i ve své filozofické rovině. Ačkoliv řada lidí zvykne označovat Michaela Hanekeho za režiséra krutého a nelidského (a minimálně v jedném filmu jsem už v minulosti s Hanekeho nelidskou krutostí měl značný problém i já), v tomto případě bych ho díky hodně silnému závěru vnímal takhle s obrovskou rezervou. Čas vlků se zamýšlí nad lidskou krutostí a hrozbami světa, do jisté míry už zničeného mj. člověkem, ale naštěstí vedle toho zla ukazuje i naději v podobě stále přetrvávajícího a kdesi hloubce ukrytého dobra coby jednu z možností spásy. Má v sobě řadu silných scén, ať už po obsahové nebo i vizuální stránce, z těch silně pocitových bych vedle posledního „vlakového“ záběru osobitě zmínil staticky nasnímaný, přesto působivě ztvárněný pohřeb v přírodě za doprovodu tklivého žalozpěvu a průvodu mužů s pochodněmi v dáli na kopci. [85%] (29.12.2021)

Po dvoch týždňoch, opäť Haneke, pričom už sa blížim do finále s jeho filmovými zárezmi, kde ma nečaká opäť žiadny optimizmus, ale poriadna d-e-p-k-a, alebo d-e-p-r-e-s-i-a ? ! ? Je to jedno, ktorý pojem si vyberiem, lebo aj tak som zaplavený brutálnymi psychologickými zábermi, ktoré neveštia nikdy nič dobrého, a sú tu prezentované tak, že som sám v sebe pociťoval nepredstaviteľnú, úzkostlivú, vnútornú ANTI - pohodu, ktorá po celý čas pretrvávala. Ak by sa v reáli stalo, to, čo sa stalo vo filme Michaela Hanekeho, tak všetci by sa správali presne tak, akoby sa správali, a inak by to byť ani nemohlo ? Ľudia sú odjakživa beštiálni, ukrutní a barbarskí, nádherný hyenizmus, vezmite si, čo by robili v 21. storočí, ak by došlo k masívnej apokalypse ? To je ešte podľa mňa veľmi slabá náplasť, čo mi prezentoval negatívny režisér Haneke, ktorý neznáša človeka, ľudí... (15.10.2017)

Nízkorozpočtové a rádoby psychologizující postapo od misantropa Hanekeho na mě zapůsobilo jedině tím způsobem, že mi otrávilo náladu. Až na Huppertovou (a dvě tři další výjimky) hnusní a nesympatičtí herci, naprosto nezajímavé postavy, nezáživný děj, snaha o syrovost a realističnost, a přitom zjevná intelektuálská vyumělkovanost. Každé druhé béčko v sobě skrývá mnohonásobně víc zábavy i hlubší poselství, než takovýhle banální pseudoart s bezradným scénářem. Kdysi dávno předávno v Ponrepu jsem film shledal docela zajímavým jak si matně vzpomínám, dneska už ani trochu. (20.03.2018)

Kontrast tma x světlo. To nejvýraznější prvek jaký si Haneke tentokrát zvolil. V podstatě je to opět varianta na viděné (zobrazené) a neviděné (nezobrazené). Geniálně je pak zakomponovaný a posledním záběrem k dokonalosti dovedený ústřední motiv vlaku. (26.01.2010)

PAN psycholog Haneke opět poukázal na to, že lidé jsou jen virus nutný k záhubě. (14.07.2012)

Pokud Haneke nosí dřevo do lesa, pak by to nemělo být dřevo, které v tomto lese roste. Ale není to jiné dřevo, je jen jinak nalámáno. Ostatně post-apokalyptická/katastrofická literatura už tvoří dobře prospívající lesík s několika hodně starými a mnoha mladými stromy. Haneke je šikovný režisér, ale nejvíc se mu dařilo, když čerpal z nápadů literárních soukmenovců (Handke, Rosei, Jelineková) - tam je cítit synergii. Zde mohl čerpat třeba z H.C. Artmanna: "Krokodýle, krokodýle, obejmi mé hrdlo bílé...", ale rozhodl se pro proroctví norské vědmy Völvy, věštící soumrak bohů (Ragnarök). Wagnerovo zpracování (Prsten Niebelungů) jsem viděl celé (v Lipsku), občas jsem při něm usínal, podobně jako u Henekeova filmu. Nikdy jsem však neupadl v klidný, osvěžující spánek. Ještě jedno porovnání: Konec srpna v hotelu Ozon v režii Jana Schmidta mě zaujal více (18.05.2014)

ocenenia : MFF Cannes 2003 - Nesúťažný výber ◘◘◘◘ Čo vlastne robí človeka človekom? Schopnosť nastoliť "řád" (poriadok)? spolupatričnosť? individualizmus? schopnosť sebaobety? nádej? alebo iba tá najpevnejšia vôľa prežiť bez ohľadu na okolnosti a budúcnosť? čo dáva človeku silu žiť a chcieť žiť? V čo človek verí, že napriek vedomiu vlastnej pominuteľnosti dokázal nájsť v sebe toľko vôle a podmaniť si celú Zem a stvorenstvo? Je naozaj koncept ľudských dejín hladaním slasti a vyhýbanie sa strádaniu pre čo najväčšie masy - utilitarizmus (Bentham)? alebo najvyšším kritériom je kantovská morálka? alebo predsa len má pravdu Schopenhauer, že svet je iba vôľa a predstava? podnetný film (06.10.2011)

Tak potenciál v tom docela je, pak to taky má skvělé herecké výkony, docela slušnou kameru, pár atmosférických a zajímavých scén a mile mě překvapil i závěr. Kvůli tomu všemu nechci Čas vlků úplně zatracovat, ale stejně se mi to moc nelíbilo. Haneke natočil postapokalyptickou vizi, kde se většina lidí chovají svinsky a... to je všechno. Takže jsem vlastně po celé dvě hodiny dostal to, co mi nabídne kdejaké postapo, ale žádný další přesah to nemá. Snad jen ten, že to člověk nemá nikdy vzdávat (viz. ta závěrečná scéna), což je sice hezké, ale na 2 hodiny, kdy se to ještě snaží tvářit jako bůhvíco, je to furt málo.. Dál mi dost vadí, že psychologie postav je zde na bodu mrazu, všechny jsou jen povrchně načrtnuté, o většině z nich nic moc nevíme a po celý film se o málokom vůbec něco dozvíme. Přitom by to dost pomohlo, protože takhle ten film působí poněkud mdle, chladně a ne zrovna zajímavě. I přes těch pár zajímavých scén se to skutečně spíš vleče a nudí. Špatné to není, v něčem se mi to i líbilo, ale víc jak průměrné dojmy z toho stejně nemám. Slabé 3* (14.03.2021)

Hanekemu se na tomto filmu nepovedlo Fšechno, ale tak fšechno , že víc už se to nikomu jinému nikdy nepodaří. Nemá cenu popisovat co je špatně, stačí to skouknout a dáte mi zapravdu. (22.04.2009)

Výše uvedený oficiální text distributora zní opravdu zajímavě a tak i já jsem se na Dnech evropského filmu nechal zlákat na temnou postapokalyptickou vizi, netuše ještě, že mě čekají bezmála dvě hodiny ukrutného martýria. Film se celou dobu tváří jako "filozofické podobenství o odlidštěné budoucnosti", ale ve skutečnosti není ničím jiným než prázdnou historkou o tom, jak matka s dětmi hledá útočiště před nebezpečím, které ve filmu vlastně ani není nijak definováno. Nejspíš pro diváka mělo být zajímavé, že netuší co se stalo (a pro jistotu se to ani nedozví), ale výsledek je přesně opačný. Totiž že pouze nezúčastněně pozorujeme neznámé lidi, kteří potkávají jiné lidi, baví se o ničem a nemáme jedinou šanci se s nimi ztotožnit, když absolutně nechápeme "o co jde". Ubíjející je též extrémně rozvláčné tempo, bez jakékoliv gradace nebo napětí. Vrcholem je pak závěrečná, snad 10-ti minutová scéna, kdy v jednom záběru sledujeme pohled z okna vlaku na okolní krajinu, která není vůbec ničím zajímavá, pak střih a konec. Režisérovo rozhodnutí ubít diváka nudou dovršuje absence jakékoliv hudby. Je možné, že mi hlubší smysl filmu prostě unikl, ale jisté je, že jsem nebyl sám, protože celkem slušné procento diváků během projekce odešlo a přeživší (vhodnější výraz mě nenapadá) po skončení rozhodně nešetřili ostřejšími výrazy. Od tvůrce (dle mého názoru) výborné PIANISTKY bych čekal něco zajímavějšího. Režisér se pravděpodobně v PIANISTCE rozebírané masochistické sklony tentokrát rozhodl otestovat přímo na divákovi. (09.09.2004)

7,0/10 Smutne hľadím na popis od distribútora – apokalypsa, chaos, legitimizácia násilia a vrážd? Ale kdeže! Žiadny akčný sci-fi thriller sa nekoná. Iba čo vám prezrádza(jú) pointu, ktorú by ste sa inak dovtípili asi v tretine filmu (a nebudete si preto klásť niekedy viac, niekedy menej oprávnené otázky o správaní postáv), a naviac je trochu prehnané hovoriť o „apokalypse“. Násilie a krádeže takisto nie sú ani zďaleka tolerované. O čo ale Haneke-ovi šlo? Pravdepodobne sa jedná o štúdiu ľudskej „prirodzenosti“, resp. psychológie prežitia (to je však len moja domnienka). (04.05.2008)

Michel Haneke točí žánrové náměty z jediného důvodu: Aby dokázal, že vezme-li se to za správný konec, není žánrů, je jen [Hanekeho] pravda o ubohém a pokryteckém lidství. Když se brzy v úvodu filmu jedna z postav ptá řečnicky jiné, zda ví, jaká je situace, je příznačné, že to divák neví. V jednom ze svých filmů dokonce Hanekemu nezbylo, než to konstatovat v samotném titulu [Kód neznámý]. Kulisami a záminkou k nastavování zrcadla je Času vlků neurčitá postapo-situace, postrádající propriety obdobných žánrových produktů. Místo hořících měst, výbuchů a katastrof pozorujeme postavy toulající se pochmurně pustým venkovem s opuštěnými usedlostmi, chatami a nádražími. Toto jaksi nudně a nefotogenicky pojaté memento mori je nejsilnější složkou filmu. Na šedo-zeleno-hnědém pozadí nechává Haneke diváka sledovat mdlý boj o zásoby, pitnou vodu a přístřeší v prvním plánu, o rezidua lidství a civilizace v plánu druhém; obého jest zatraceně málo. Pro obeznámeného diváka není překvapením, že jde povětšinou o příležitost dopřát masochistickému oku festivalového a klubového diváka prvotřídní svinstvo, v němž nachází vítanou příležitost pomučit se vlastním zlem. U mě to zafungovalo. To, že v závěru dojde na cosi, k čemu obvykle u Hanekeho nedochází, není překvapením všimnete-li si, že tentokrát je do jisté míry cosi naopak: Jestliže jindy sledujeme v jeho filmech přetvářku, která se unaví a odmaskuje [Láska, Utajený, Funny Games], zde jsme svědky hobbesovsky přirozeného stavu, z něhož povstávají ojedinělé pokusy o autentické dobro. Železná logika, byť v obráceném sylogismu, ale nesvědčí ani filmu s překvapením. Estetický bonus: Nabokovsky nápadné zárodky krásy Anaïs Demoustier. Chudák Haneke. (09.03.2019)

Začátek přesně takový, jaký jsem čekal. Postupně jsem se ale začínal tak trochu nudit a musím podotknout, že se filmu nepodařilo mě vtáhnout... (14.10.2007)