Pád Třetí říše

Človeku priam zastáva rozum nad absurdnou mentalitou Hitlerovho správania. A to nie len čo sa týka otázky rasizmu. Ani klinika s najťažšími duševnými poruchami a demenciami sa nevyrovná svojimi pacientmi skupine ľudí okolo Vodcu. A ani ten najzatrpknutejší rasový odporca by snáď svoje správanie nevyhrotil do takých činov. Film ale na moje prekvapenie takmer úplne túto líniu vojny vynecháva. Zameriava sa na posledné dni nacistického ťaženia. A ťaží z dokonalého výkonu Bruna Ganza, ktorý mi do svojej role pasoval viac ako Carlyle. Sprva film dejovo pokrivkáva, no mrazivá druhá polovica, kde takmer každý z fanatizmu spácha samovraždu je nepredýchateľná. 85%. (12.05.2007)

Jediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... (21.01.2006)

Stále jsem se na tenhle film nechtěl podívat, protože mi přišla dementní představa Hitlera jako nějakého hodného strýčka. Naštěstí to tvůrci s tím lidumilstvým nepřehnali a i jinak je "Pád Třetí říše" až nečekaně dobrý film. I přes tu dlouhou stopáž jsem se nenudil. Alexandra Maria Lara, které už si všímám delší dobu zahrála opět dobře. (07.02.2006)

(1001) "Co všechno je potřeba vědět o Adolfu Eichmannovi: Oči: průměrné - Vlasy: průměrné - Váha: průměrná - Výška: průměrná - Zvláštní rysy: žádné - Počet prstů na rukou: deset - Počet prstů na nohou: deset - Inteligence: Průměrná / Co jste čekali? Drápy? Nadměrně velké řezáky? Zelené sliny? Jasné příznaky šílenství?" -Leonard Cohen, Květiny pro Hitlera (13.08.2017)

Bylo zajímavé sledovat Hitlerovy šílené myšlenkové pochody ("Ve válce jako je tato nejsou žádní civilisté."..."Např.Opice.. ty které nepatří do jejich tlupy vyženou a usmrtí.To co platí pro opice musí přece platit i pro lidi.") a to jak Hitler odkládá svoji sebejistou masku a odhaluje paranoidní a nevyrovnanou osobnost, přičemž se film věnuje i blízkým "Vůdce". Po delší době jsem se podívala na utrpení války z jiného pohledu než-li z pohledu Židů a mám rozpačité dojmy. Chvílemi jsem se ztrácela v tom kdo je kdo, jak už tu někdo zmínil-psychologie postav nulová a navíc délka filmu, ta byla utrpením zase pro mě:) Za mě slabší 4* (17.07.2012)