Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (788)
Chceme-li naplnit pojem umělecký dokument a hledáme-li vhodný příklad, PÁD TŘETÍ ŘÍŠE bude vždy určitě patřit mezi to nejlepší v naší nabídce. Mikrokosmos bunkru v zahradě říšského kancléřství, podzemní kasemata v zatahující se síti Rudé armády, laboratoř duší nejen těch dole, ale i těch na povrchu, nezadržitelný zánik ideologie, která nikdy neměla vejít ve skutečnost. Pozdní Thyssenovo prozření, vyjádřené výstižnou větou "Měli jsme za to, že máme před sebou bohy; bohužel se však ukázalo, žde jde pouze o polokretény" naznačuje rozporuplnou obojakost pozice většiny dobového německého veřejného mínění. Sebevraždy lidí jako Hitler nebo Goebbels za těchto okolností byly jen logické a předešly stejně formulované judikáty budoucího norimberského soudu. Anatomie zrůdné pokleslosti a hnusu, který má i svůj vnějškový lidský rozměr, je vždy inspirující. A hlavně varující. Nejen pro Němce. ()
Bylo zajímavé sledovat Hitlerovy šílené myšlenkové pochody ("Ve válce jako je tato nejsou žádní civilisté."..."Např.Opice.. ty které nepatří do jejich tlupy vyženou a usmrtí.To co platí pro opice musí přece platit i pro lidi.") a to jak Hitler odkládá svoji sebejistou masku a odhaluje paranoidní a nevyrovnanou osobnost, přičemž se film věnuje i blízkým "Vůdce". Po delší době jsem se podívala na utrpení války z jiného pohledu než-li z pohledu Židů a mám rozpačité dojmy. Chvílemi jsem se ztrácela v tom kdo je kdo, jak už tu někdo zmínil-psychologie postav nulová a navíc délka filmu, ta byla utrpením zase pro mě:) Za mě slabší 4* ()
Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané. ()
Na jednej strane az televizny look (nech sa mi nikto nesnazi nahovorit, ze to ma navodit autenticku atmosferu) a pekelne pomale tempo, na druhej strane famozny vykon Bruna Ganza a nepopieratenle mocne momenty. Ma to byt film s vypovednou hodnotou? Tej film vela nema. Ma to byt posobiva vojnova drama? Na to je az prilis prosta a komorna. A hlavne to kolisanie medzi mainstreaovym a komornym feelingom mi dost prekazalo. Nemozem vsak popierat, ze som sa slusne bavil (za jednu hviezdicku sa zaluzil Bruno Ganz), avsak mam pocit, ze to bolo len koli nametu (Hitler). (7/10) ()
Přehrávající řvoun Ganz sice vypadá jako Hitler, ale na dobrý film to nestačí. Po první půlhodině se totiž veškerý dramatický neklid či smutek vedlejších postav začne lehce obehrávat a finální katarze nic napravit nestíhá. Z válečného filmu tak nakonec vykrystalizoval dramatický výlet do historie Německa doprovázený zmateným střihem a pocitem filmové (ne)události, o které se mluvilo jen z tematického principu. ()
Galerie (58)
Photo © Constantin film
Zajímavosti (51)
- Bruno Ganz (Adolf Hitler) prohlásil, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. (Duoscop)
- Generálovi Wilhelmovi Mohnkeovi bylo v roce 1945 pouze 34 let. Jeho představitel André Hennicke byl v době natáčení filmu o 10 let starší. (hippyman)
- Ve filmu píše Marta Goebbelsová (Corinna Harfouch) dopis svému synovi z předchozího manželství Haraldu Quandtovi, jehož obrázek je na stole před ní. Byl její jediné dítě, které přežilo válku. V roce 1944 byl nadporučík v Luftwaffe, byl zraněn a zajat spojenci v Itálii. (Redswif)
Reklama