Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (788)
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané. ()
Pád třetí říše podporuje známé pravidlo, že podobné věci vždycky nejlépe natočí v zemi, o kterou jde. Tvůrci zvolili dokumentaristický přístup, což mi osobně velmi vyhovuje, i když nutno říct, že pár událostí je samozřejmě autorskou licencí. Kromě pochval ke scénáři, režii a hercům se ovšem musím zmínit o jiné věci. Nikdy jsem nerozuměl řečem o "zlidšťování" Hitlera v tomto filmu, Hitler je tu zkrátka předveden jako člověk, ne nějaké esenciální zlo. Nic takového přece neexistuje. Člověk je člověk, dobrý či zlý. ()
Človeku priam zastáva rozum nad absurdnou mentalitou Hitlerovho správania. A to nie len čo sa týka otázky rasizmu. Ani klinika s najťažšími duševnými poruchami a demenciami sa nevyrovná svojimi pacientmi skupine ľudí okolo Vodcu. A ani ten najzatrpknutejší rasový odporca by snáď svoje správanie nevyhrotil do takých činov. Film ale na moje prekvapenie takmer úplne túto líniu vojny vynecháva. Zameriava sa na posledné dni nacistického ťaženia. A ťaží z dokonalého výkonu Bruna Ganza, ktorý mi do svojej role pasoval viac ako Carlyle. Sprva film dejovo pokrivkáva, no mrazivá druhá polovica, kde takmer každý z fanatizmu spácha samovraždu je nepredýchateľná. 85%. ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pro mne nejhorší z řady drásavých scén ve vůdcově berlínském bunkru v dubnu 1945 bylo zabití Goebbelsových dětí jejich "matkou" Magdou za asistence tatínka s pichlavýma očima a neárijským vzhledem dr. Goebbelse. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nDT_AfNkeDs ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- Náklady na výrobu byly přibližně 13,5 milionu EUR. (NIRO)
- V jedné scéně se Hitler (Bruno Ganz) dívá na obraz Fridricha II. (Redswif)
- Skutočná Traudl Junge (sekretárka Adolfa Hitlera, ktorú vo filme stvárnila Alexandra Maria Lara) sa objaví v samotnom závere filmu, počas ktorého už v značne pokročilom veku spomína na minulosť, keď pracovala u Hitlera. (AxelWers)
Reklama