Der Untergang
Der Untergang
La caduta - Gli ultimi giorni di Hitler
Pád Tretej ríše
Downfall
Downfall
Downfall
Downfall
Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)VOD (1)
Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (788)
(1001) "Co všechno je potřeba vědět o Adolfu Eichmannovi: Oči: průměrné - Vlasy: průměrné - Váha: průměrná - Výška: průměrná - Zvláštní rysy: žádné - Počet prstů na rukou: deset - Počet prstů na nohou: deset - Inteligence: Průměrná / Co jste čekali? Drápy? Nadměrně velké řezáky? Zelené sliny? Jasné příznaky šílenství?" -Leonard Cohen, Květiny pro Hitlera ()
Před shlédnutím filmu jsem se ani já nevyhnula velkému množství novinových článků a informací tvrdících, že zobrazuje Hitlera jako hodného, milého a přívětivého člověka. Doopravdy je tu ukázán jako vyšinutý a fanatický vůdce s charizmatem, které dokáže strhnout lidi k naprosté oddanosti, který ale přes to přese všechno byl člověk (to mu nikdo nemůže vzít, schopný se i usmát, být milý na svoje nejbližší a říct i pěkné slovo. To ho však v žádném případě neospravedlňuje a rozhodně tak nečiní ani Pád třetí říše. Ostatně Hitler zde je sice ústřední postavou, ale rozhodně ne jedinou. Všichni herci, samozřejmě v čele s Bruno Ganzem jsou perfektní (mě osobně uchvátil třeba Goebbles), kameře, hudbě ani výpravě nemůžu vytknout jedinou věc. Navíc trochu netradiční pohled na 2.sv.v. mě dost zaujal a některé scény mi budou běhat před očima ještě hodně dlouho... Některé pasáže ve mě zanechaly opravdu hluboký dojem a místy šla z plátna opravdu hrůza nad tím, čeho je člověk (například matka 6-ti dětí) v loajálnosti jednomu "Führerovi" schopen. ()
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Film je velmi dlouhý a docela repetitivní, ale tím právě dokonale vystihuje bezmoc a beznaděj, která se dala ve führerbunkru v posledních deseti dnech evropské války krájet nožem. Hirschbiegelovi se podařilo propojit osudy všech důležitých a i několika anonymních postav tak, aby to stále ještě působilo jako ucelený příběh a ne jen slepenec jednotlivých osudů, ale zároveň má film i značnou dokumentární výpovědní hodnotu. Po druhém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. (Poprvé 2004 v Bio Illusion, podruhé 11.7.2013) ()
Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané. ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- Odznak, který Hitler (Bruno Ganz) připíná na hruď Magdy Goebbelsové (Corinna Harfouch), je Zlatý odznak nacistické strany, udělovaný lidem, kteří byli členy NSDAP nepřetržitě od roku 1925. Hitler sám si udělil odznak č. 1, když ho v roce 1933 navrhl. Sověti našli odznak v bunkru a uložili ho v Lubjance do trezoru na velitelství KGB. V roce 1996 FSB (nástupce KGB) přiznalo, že odznak vlastní, a vydalo jej veřejnosti. 18. listopadu 2005 byl odznak ukraden z muzea - zloděj sice spustil alarm, ale podařilo se mu uniknout. Odznak dodnes nebyl nalezen. (Specs)
- Ukázky z filmu byly použity v mnoha parodiích, které se objevují na serveru YouTube, kde jsou přetitulkovány tak, aby jim byl propůjčen nezamýšlený komediální význam. Mnohé z nich zabíhají do absurdních a metahumorných oblastí. Zvláštní oblibu si získaly zejména následující scény: Hitler (Bruno Ganz) se dozvídá, že válka je prohraná. Hitler nařizuje zadržení Fegeleina (Thomas Kretschmann). Hitler plánuje přesuny armád. Göringova (Mathias Gnädinger) a Himmlerova (Ulrich Noethen) zrada. Tvůrcům parodií se podařilo vyprofilovat samostatné univerzum s nejrůznějšími typy postav: Hermann Fegelein jako notorický šprýmař, jehož žerty dovádějí Hitlera k zuřivosti; Alfred Jodl (Christian Redl) jako vytrvalý obstruktér Hitlerových velkolepých plánů; Hans Krebs (Rolf Kanies) jako zkušený pracovník s mapami nebo Otto Günsche (Götz Otto) jako ušlápnutý Hitlerův sekretář. Od vzniku tohoto memu byly na YouTube nahrány tisíce těchto parodií. Režisér Pádu Třetí říše Oliver Hirschbiegel se k nim vyjádřil pozitivně, nicméně společnost Constantin Films na základě autorských práv přiměla některé uživatele k jejich stažení. Uživatelé protestovali formou odkazování na autorský zákon, který umožňuje šíření chráněného materiálu jako "fair use". Společnost Constantin Films posléze od svých záměrů upustila, nicméně do parodií jsou od té doby na YouTube vkládány reklamy. (L_O_U_S)
- V celosvětových kinech film utržil 92,1 milionu amerických dolarů, z toho (v přepočtu) 39,1 mil. v domácím Německu. (NIRO)
Související novinky
Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST
3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (více)
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (více)
Reklama