Pád Třetí říše

Pri mojej premiere pred par rokmi mi tento film zostal v pamäti, ako vynikajuci film, ale chcel som si ho pozriet znovu, aby som ho mohol definitivne ohodnotit. Mal som stastie, ze pri dlhej ceste v autobuse prave tento film davali a premyslal som, co je na tom filme tak fascinujuce. Na to, aku minutaz ten film ma, je prekvapujuce, ze ma nenudila ani jedna minuta, pretoze nie je to nonstop dialogovy film o konci Tretej rise niekde v bunkri, ale dost sa tam striedali aj bojove zabery s tankami a vybuchmi, ktore boli sokujuce a velmi kvalitne natocene. Tesi ma, ze na IMDb je v topke na 93. mieste a ze je nominovany na Oscara i za najlepsi cudzojazycny film. ________ Bruno Ganz - (Adolf Hitler) +++ Alexandra Maria Lara - (Traudl Junge) +++ Corinna Harfouch - (Magda Goebbels) +++ Ulrich Matthes - (Joseph Goebbels) +++ Juliane Köhler - (Eva Braun) +++ Heino Ferch - (Albert Speer) +++ Thomas Kretschmann - (SS-Gruppenführer Hermann Fegelein) +++ Produkcia: Bernd Eichinger +++ (27.03.2011)

Na jednej strane az televizny look (nech sa mi nikto nesnazi nahovorit, ze to ma navodit autenticku atmosferu) a pekelne pomale tempo, na druhej strane famozny vykon Bruna Ganza a nepopieratenle mocne momenty. Ma to byt film s vypovednou hodnotou? Tej film vela nema. Ma to byt posobiva vojnova drama? Na to je az prilis prosta a komorna. A hlavne to kolisanie medzi mainstreaovym a komornym feelingom mi dost prekazalo. Nemozem vsak popierat, ze som sa slusne bavil (za jednu hviezdicku sa zaluzil Bruno Ganz), avsak mam pocit, ze to bolo len koli nametu (Hitler). (7/10) (17.01.2008)

Konec dubna 1945, Berlín - ideální místo pro koncert kapely s názvem Suicidal Tendencies.. Führer jako uřvaný, zakomplexovaný slaboch, odříznutý nejen zdmi bunkru od neúprosné reality hroutící se říše. Populistický kněz, co už dávno káže v prázdném svatostánku, načež mocnosti udělají od jeho oltáře ke vchodu tlustou čáru a rozdělí skoro na padesát let kostelní lavice na levé a pravé. Moc ztrácející figurka, která kouzlem ironie v době nedostatku pohonných hmot potřebuje benzín k zabránění vlastní identifikace.. Je mi líto těch, co čekali nad patkou rohy a místo jedné nohy kopyto, ale Der Untergang nelze vinit z nějakého polidštění nacistických pohlavárů ani omylem. V souladu s německou strohostí přinášejí narůstající zoufalství a sebevraždy spíše chlad a pocity diváka mají blíže k zadostiučinění než nějaké lítosti, aby pak autor vpálil jako dokonalý emoční protiklad smrt šesti nevinných bez možnosti volby. Kdo s informacemi z Hirschbiegelova filmu naloží dobře, užije si o to více poctivé filmařiny a německé poválečné sebereflexe. A jinak, jednomu z místních uživatelů, píšícímu své drísty tučným písmem, bych milerád dopřál několikaminutový pobyt ve "sprchách" zařízení Auschwitz - Birkenau, aby pak lehce narůžovělý a lapajíc po dechu našel ještě více pochopení pro činy svého rakouského génia.. (20.10.2011)

Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pro mne nejhorší z řady drásavých scén ve vůdcově berlínském bunkru v dubnu 1945 bylo zabití Goebbelsových dětí jejich "matkou" Magdou za asistence tatínka s pichlavýma očima a neárijským vzhledem dr. Goebbelse. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nDT_AfNkeDs (18.09.2009)

Film je velmi dlouhý a docela repetitivní, ale tím právě dokonale vystihuje bezmoc a beznaděj, která se dala ve führerbunkru v posledních deseti dnech evropské války krájet nožem. Hirschbiegelovi se podařilo propojit osudy všech důležitých a i několika anonymních postav tak, aby to stále ještě působilo jako ucelený příběh a ne jen slepenec jednotlivých osudů, ale zároveň má film i značnou dokumentární výpovědní hodnotu. Po druhém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. (Poprvé 2004 v Bio Illusion, podruhé 11.7.2013) (12.07.2013)