Pád Třetí říše

„Vtedy som pochopila, že samotná mladosť nie je žiadne ospravedlnenie. Že som sa mala viacej zaujímať.“ Nevidím nič zaujímavé  na snahe niektorých filmárov, poľudštiť  Hitlera. Môžu si prirodzene robiť čo chcú, ale ja ich snahu absolútne neocením. pre mňa to bolo monštrum a je mi fuk, čo sa mu stalo, že sa z neho stala taká vec, aká sa stala. Každopádne, Pád tretej ríše je lepší, ako životopis s Robertom Carlyleom. Berie totiž Hitlera ako vedľajšiu postavu (čo je dosť zaujímavý, nečakaný uhol pohľadu) a dôraz kladie skôr na fascinujúce udalosti posledných dní nemeckého chudáka a jeho lojálnych "kolegov". Veľa tomu samozrejme dáva nielen Ganzov presvedčivý výkon, ale i pôsobivá atmosféra, ktorá kráča ruku v ruke s mrazivou výpravou obrovského, podzemného bunkra. (19.10.2005)

Tragický, a proto nejjasnější doklad toho, jak může mediální masáž a uměle vyvolaná kontroverze vyrobit z průměrného, ne-li přímo špatného snímku filmovou událost. Scenáristicky nezvládnutý kolaps Třetí říše donekonečna klopýtá pouze okolo motivů padlého snu a rozmetené vize německé říše a diváci celého světa jaksi automaticky sypou z portmonek penízky a z kapes hvězdičky. I když Bruno Ganz v některých momentech decentně přehrává a líčení událostí posledních dnů války probíhá velice fádním, v podobnosti zoufalství jednotlivých postav i stereotypním a formálně velenudným způsobem. Jenže je to "událost", je tam Hitler a umírají tam - bez inscenačních zábran - lidé. Bohužel, pravdivá a realistická rekonstrukce se ještě nerovná dobrý film, což je věc, kterou si drtivá většina diváků v souvislosti s válečným žánrem posledních let pořád ještě neuvědomila. (05.09.2005)

Jediným negativem filmu "Der Untergang" je jeho formální stránka. Nejedná se o negativum klíčové a fatální, jak se někteří "vždycky musim psát něco jiného než druzí" recenzenti snaží ve svých rozborech doložit (že, pane Šafránku...). Režisér i scénáristé zvolili pro jako hlavní vypravěčskou perspektivu "dokumentární odstup" od děje a naopak velice expresivní přístup k atmosféře. Výsledkem je, že dialogy působí strohým a nestylizovaným dojmem, zatímco dusivá atmosféra bunkru je hojně a působivě dokreslováno zvukovými efekty (ticho vs. dunění), kamerou (která se hodně lepí na postavy a podporuje klaustrofobický a bezvýchodný dojem) i střihem (spojování iluze interiérů s naturalismem v exteriérech). Zatímco expresivní složka filmu funguje na výbornou, ona dokumentárnost má tendence sklouzávat do přílišné polopatičnosti, mnohoslovnosti a nudně větvených dialogů, které určitou repetitivností berou filmu spád. Nijak fatálně, ovšem. Velice se osvědčilo i zavedení "druhotného" vypravěče v podobě Traudl Jungové, která zprostředkovává civilní pohled na ikony Třetí říše – onen civilní pohled, který je ve své naivitě a zaslepenosti snad nejtragičtějším rysem filmu. A dokumentaristický dovětek Jungové ho jen pointuje ve vší nahotě "... měla jsem se víc zajímat..." Mrazivé završení jedné z linií. Jenže "Der Untergang" má linií více a nutno přiznat, že všechny dokázal režisér Oliver Hirschbiegel ztvárnit s jistotou a přesvědčivostí. Výsledkem je snímek syrový atmosférou, dráždící otázkami (které si divák musí zodpovědět sám) a deptající tím, že nic nezastírá ubohými vějičkami heroického patosu. Německá kinematografie úspěšně složila státnici z poválečné dospělosti... (21.01.2006)

Pád Třetí říše je autentický popis čehosi, co se jen tak na světě neuděje...a proto je tak unikátní. Sice jsem čekal víc orgií, přeci jenom je čeká smrt o níž vědí a kapsle s jedem jsou volně v nabídce, ale i tak mně tento film dostal svojí nápaditostí a naprosto uhrančivým hereckým výkonem herce, kterého jsem předtim prakticky neznal. Jeho jméno je Bruno Ganz a už nyní je jasné, že právě on se mi do mysli zapamatuje hlavně díky této roli. Řadě novinářům a věčných kritikům na tom nevyhovovalo to, že samotný Hitler není takový morous, jaký se zdá být v realitě. Opak je pravdou jen se snaží být trochu lidštější, když přichází jeho poslední scéna v životě o které ví. Když se to tak veme, je to německý film a těch dobrých je opravdu pomálu. Tento se k ním zapisuje už díky svojí neskonalé atmosféře a zfanatizovanému okolí, které nedokáže pochopit prakticky nikdo až dodnes. --- Až budu stát před Eisenhowerem coby se hodilo víc Sig Heil nebo mu mám prostě potřást rukou? (11.05.2007)

Pro člověka, kterého dějepis nezajímá a plete si Husáka s Hitlerem určitě záslužný a zajímavý počin, pro člověka se zájmem o historii obrazově skromná výpověď, která nepřináší žádné zásadní nové informace a tolik tiskem proklamovaný kontroverzní pohled na jednu lidskou stvůru už vůbec ne. Každopádně herecké výkony byly vynikající, včetně Bruno Ganze, jehož role přímo sváděla k přehrávání, což se tak naštěstí nestalo. Celkově bych to viděl tak na tři a půl *, vzhledem k vysokým očekáváním zaokrouhleno tentokrát dolů. (27.11.2005)