Pád Třetí říše

Precizně a velkoryse natočená agónie rozkládajícího se politického systému a kdysi pyšné a neporazitelné armády nacistického Německa. Patrně nejpůsobivější německý film o vlastním pohledu na účast v 2. světové válce. Až na detaily, jako jsou osobní dialogy mezi jednotlivými postavami, se opírá o historická fakta. Hodinu po hodině můžeme sledovat, jak se neúprosně stahuje smyčka obklíčení kolem Berlína, jak klesá nálada osazenstva bunkru pod Říšským sněmem až na bod mrazu, obnažují se lidské charaktery a samozvaná elita, která chtěla vládnout světu, účtuje sama se sebou. Vynikající studie lidských charakterů v mezní situaci, útěk před odpovědností v přímém přenosu. Bruno Ganz si za své ztvárnění německého diktátora zaslouží nejvyšší uznání. Celkový dojem: 95 %. (09.07.2013)

Pád Třetí říše je rozhodně zajímavý počin, nicméně možná zbytečně dlouhý (150 minut). Díky své délce pak v některých pasážích působí dost rozvlekle. Jeho velkým kladem je historická přesnost, s jakou vykresluje poslední dny Adolfa Hitlera a jeho spolupracovníků. Výtečným způsobem tuto osobnost, která tolik ovlivnila běh 20. století, ztvárnil Bruno Ganz (Nebe nad Berlínem). V jeho podání je Hitler naprosto nepříčetný a neschopný jakéhokoliv realistického úsudku či skutečného velení. Toto dokonale vystihuje replika jednoho jeho generála :“Führer posunuje po mapě Evropy pluky, které již dávno neexistují.“ Rovněž skvěle je vykreslena atmosféra Německa v posledních válečných záchvatech : úpadek disciplíny, chaos, děti bojující v ulicích rozstříleného města. Generalita je naprosto neschopná v čemkoli jednotně odporovat Hitlerovi, který kapitulaci rozhodně odmítá a to za jakoukoli cenu. A ta je vysoká, sebevraždu páchá nejen on a Eva Braun, ale i Frau Goebbles beroucí s sebou i svých šest dětí a mnoho dalších. Šílenství ale nezasahuje jen ty nejvýše postavené, sekretářka Trudl (jedna z hlavních postav) postupně ztrácí iluze, aby čelila realitě doslova za pět minut dvanáct. Mně osobně ovšem nejvíce zaujala postava Petera Kranze, dvanáctiletého chlapce z Hitlerjugend. Mladý herec na malém prostoru přesvědčivě ztvárnil dítě strhlé dobou, po kterém dospělí požadují nepochopitelné a iracionální jednání. Kladů filmu je mnoho, ale našly by se i negativa. Krom zmíněné délky je to i jakási celková odtažitost. Tvůrci asi nechtěli působit lacině a slzopudně, ale některé vypjaté scény prostě nevtáhnou diváka tolik, jak by měly. Celkově se však jedná o kvalitní snímek, který si rozhodně zaslouží víc, než jen stát se doplňkem výuky dějepisu na základní škole. (25.04.2005)

Vynikající film, který popisuje posledních pár dní Adolfa Hitlera a jeho nejbližších spolupracovníků. Bruno Ganz podal nadstandartní výkon a i ostatní herci předvedli slušné výkony. Navíc trochu jiný pohled na 2. sv. válku mě zaujal, protože válečný film nemusí být nutně natočen jen z bitevních polí. Určitě jeden z nejlepších německých filmů posledních let, resp. společně s Klepání na nebekou bránu asi to nejlepší co jsem poslední dobou od našich sousedů viděl...... (06.01.2008)

Celosvětová pecka, která ztrácí na kvalitě tím víc, čím víc se člověk věnuje dějinám II. sv. války a jejího závěru ... Myslím, že vysokoškolský profesor vyučující dějiny II. sv. války by tomuto filmu dal "odpad!". Každopádně se jedná o komorní, herecky špičkově zvládnuté dílo, které naprosto neodpovídá realitě. Zcela nadneseně až směšně vykresluje reakce a chování lidí v bunkru, žádné drama se nekoná, žádná histerie nic ... Jednotliví herci hrají podle scénáře špičkově, ale jejich scénář je zpatlanina, kterou by běžný psycholog, nedej bože profesionální psycholog a dějepisec roztrhal na kusy. Projevy Hitlera jsou excelentním Bruno Gantz si odehrál svoji životní roli a to asi nejlépe ze všech a hlavně nejreálněji. Film se tváří, jako by nakonec trpěl, pochyboval a vztekal se pouze on ... okolo chodí desítky figurek, často tak zmateně a v rámci délky stopáže až velice nevýrazně a znuděně. Toť můj názor, film jako takový nudí, jako rekonstrukce neuvěřitelně citlivého tématu naprosto selhává. Ale poradím vám jednu věc, která se mi tak nějak nechtěně podařila ... Nejdříve se podívejte na dnes již kultovní ruský film z roku 1985 Jdi a dívej se. "Pád Třetí říše" na vás bude působit jako neuvěřitelné blaho a zadostiučinění. Tohle už se netýká hodnocení těchto filmů, ale je to můj osobní názor: "Jsem rád, že to Rusové Němcům nakonec vrátili až do úplného konce, do poslední kapky hořkosti se vším všudy..." (23.04.2009)

Snad jen podotknutí, že bez atmosféry kina (jinde jsem ho neviděla) by snímek nejspíš ztratil hodně ze své působivosti, neboť například to dunění tanků, ozývající se v bunkru, bylo jednoduše dokonale mrazivé. Závěr filmu je nechutně patetický (ostatně, samotná "hlavní hrdinka" je hrozně nesympatická po celou dobu), ale nemohu kvůli němu zahodit předcházející události a hlavně skvostný výkon Pana Herce Bruna Ganze! (poznámka: dnes v noci se mi zdál nějaký sen s Hitlerem a hádejte, jak v něm vypadal - ano, tomuhle se prostě říká až brutálně věrohodný herecký výkon!) (09.05.2007)