poster

Samuraj

  • český

    Zatóiči

  • Japonsko

    Zatōichi

  • Japonsko

    座頭市

    (Japonsko)
  • slovenský

    Samuraj

  • anglický

    Zatoichi

Akční / Drama / Krimi / Komedie

Japonsko, 2003, 116 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Houdini
    ****

    Zlatý Lev - výběr(27.1.2006)

  • Amarcord_1
    *****

    93% - Zatoichi se mi, upřímně řečeno, na poprvé moc nelíbil. Nechápal jsem tak chladnou atmosféru, ve které značnou část dialogů odrecituje digitální krev. Tento film se mi ale po následujících několika shlédnutích dokonale vpil. Výborné zpracování legendy o Zatoichim, proložené několika vedlejšími dějovými liniemi. Na konci filmu si uvědomíme, že to, co jsme viděli, je pouze zlomek oné legendy, a celý film nás zaměstnával vlastně jen dalším náhodným a možná i nepodstatným Zatoichiho dobrodružstvím. Jak už je u autora zvykem, kamera, střih, zvuk, reminiscence postav jsou hlavní klady. Suzukiho hudba mi přijde samostatně nezajímavá, ale v kombinaci s pohybem, či tancem postav je dokonalá. Velmi působivá podívaná má pro mě jen jednu vadu na kráse, a sice právě tu digitální krev. Kitano však již v minulosti dokázal, že násilí umí zachytit zcela jinak, takže když si pestré souboje dám do jiného kontextu, vychází mi výborný film spíše oddechovévo charakteru s prvky parodie, jež se ovšem nesnaží vyvolat smích, ale jen ironický pobavený úsměv.(18.9.2005)

  • molotov
    *****

    Skvělý film.(24.1.2005)

  • Superpero
    *****

    Hehe tak tohle je taky nářez useknutý ruce litry krve a pomalu víc mrtvejch než v Kill Bill. A přitom je to vlastně taková příjemná komedie o jednom hodnym dědouškovi. Ale nechápu co má Kitano furt s tim stepováním už v Kikudžirovi se stepovalo...(4.4.2005)

  • Douglas
    *****

    Japonský umělecký režisér veskrze žánrových filmů Takeshi Kitano svůj poslední film koncipoval jako poctu, ale zároveň jako postmoderní variaci na klasickou exploatační sérii japonských džidai-geki o slepém bojovníkovi, který se s mečem ohání spolehlivě než většina vidoucích. Kitano zároveň otevřeně odkazuje i na Akiru Kurosawu a jeho Yojimba (a tak vlastně přináší další film do série jeho různorodých remaků). Hlavní roli si zahrál sám, čímž dostala pocta ještě další význam (chce na sérii nejen navázat, ale stát se i její nedílnou diegetickou součástí). Jeho verze se však stává spíše průnikem mezi japonskou kinematografií sedmdesátých let a současným filmem. Přináší do světa tradiční řady filmů své okouzlení zvukem (který byl ve většině exploatačních snímků dost špatný, důraz se kladl především na efektní vizuální efekty), naopak digitálně vytvořená krev se dá interpretovat jako zdůraznění nespolehlivosti obrazu... Hlavní hrdina je slepý, ale přece vidí. Zvuk hraje ve filmu výraznou roli, především pak rytmizace všednosti (když vesničané pracují na poli, kopou do hlíny v přesně stanoveném rytmu, čímž vytváří dojem muzikálovosti), naopak zrak klame a většina protivníků zemře právě proto, že Zatoichiho podcenila jako slepého.(13.1.2006)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace