Režie:
Zdenek SirovýScénář:
Jiří KřižanKamera:
Jiří MacákHudba:
Luboš FišerHrají:
Vladimír Menšík, Ladislav Frej st., Vladimír Durdík ml., Jaroslav Rozsíval, Jiří Wohanka, Milena Dvorská, Eliška Sirová, Pavel Zedníček, Dušan Blaškovič (více)Obsahy(1)
Režiséři, kteří v 60. letech natočil politicky omylné dílo (a Zdenek Sirový zhřešil "Smuteční slavností"), se museli později kát a vykoupit vinu natočením angažovaného díla, který by splňoval veškeré normalizační požadavky. Pro Sirového se takovým vykoupením stala "Hrozba". Odehrává se v hutním závodu, kde jsou za plného provozu prováděny důležité technologické změny. Jenže chyba v projektu zaviní ohrožení celého podniku, neboť hrozí výbuch plynu. Všichni pracovníci pak zapomenou na případné rozbroje a příkladně spojí své síly, aby zabránili nejhoršímu... Z budovatelského půdorysu se režisér pokusil vykřesat aspoň jiskřičky napětí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (33)
"Soudruzi, budujme společnými silami!" Jedině tak zvítězíme.... :-(( ()
Další z mnoha socialistických normalizačních dramat, tentokrát z prostředí plynárny. Odprostíme li se od toho proč se v tom Zdeněk Sirový musel vykoupat, a zaměříme se na děj zjistíme, že má dvě prolínající se roviny. Menšík coby jeden z vedoucích a zkušených kádrů závodu má být nahrazen mladým nadějným inženýrem. Staří mazáci z podniku tvrdí, že vedoucí pracovník by měl být rekrutován z těch co začali od píky a nebo si mladé od píky vychovat, vedení oponuje tím, že než se takový pracovních vychová, vychrlí vysoké školy nové a moderněji vzdělané mladé kádry, kteří díky neustálému vývoji v technologiích hravě takové dinosaury nahradí. Za Menšíkem však stojí skoro celá podniková parta veteránů závodu, ale vedení chce mít na špici zkrátka mladého koně. Navíc má Menšík zdravotní potíže, takže o důvod víc jej ,,přesunout" - dnes bychom řekli ,,odklonit" na jiné místo... Během tohoto klíčového konfliktu sledujeme různé rodinné potíže jednotlivých zaměstnanců, kteří je mají hlavně díky oddanosti ke své plynárně. Ústřední postavou těchto závodu oddaných looserů je dispečer Jiří Wohanka. Druhou rovinou snímku je od druhé poloviny rozvíjející se závažná závada na zařízení a hrozící výbuch. Závažnost situace krásně komentuje rozhovor mezi závodním ekonomem a vedoucím technologem: Ekonom: - kdyby to bouchlo, jak moc to bude zlý? Technolog: Kde bydlíš? Ekonom: U divadla. Techlonolog: tak to máš smůlu ! :-)) Od havárie se hlavní hašteřivci Menšík versus nová krev dají dohromady a řeší závadu. Mezitím dojde k požáru a snímek dostává hodně akční náboj. Máme zde výjezdy požárních jednotek, těžká tatra osmsetřináctka vezoucí dusík a spěchající k požáru dokonce nečeká s houkajícím doprovodem na stažených železničních závorách a prorazí je. Čmaňa na místě požáru zasmolí, oheň mu ožehne knír a on přijde o život.... Na závěr je katastrofa zažehnána, Menšík si uvědomí kvality mladého inženýra a rád mu své místo přenechá. ----- Abych to shrnul, dá se na to koukat, zejména díky dramatické druhé polovině, kdy z celé plynárny sice hoří pouhá jedna trubka, ale čověk si uvědomuje, co by se mohlo stát. Od toho ostatního je nutné se odprostit... Hvězda za akční zápletku a druhá za proražené závory, to se často nevidí. * * ()
Již od první chvíle je zřejmé, že budeme mít co do činění s výbornou hudbou Luboše Fišera. Přes poetický začátek se záhy z filmu vyloupne rozvětvené drama, které se stejnou vervou věnuje všem postavám a neponechává žádnou z nich bez uspokojivé pointy jejich příběhu. Vyjma Zedníčka, jehož závěrečná excentrická hra na esmeraldu se vymkla jakékoliv kontrole, odvedli herci velmi dobrou práci. Frej asi tušil, že jednou bude dabovat Lino Venturu a odkoukal od něj okouzlující úsměv, čehož využil ve scénách s Eliškou Sirovou. Menšík dal svému Budilovi do vínku strach, oddanost, odpovědnost, lásku, ale i jistou dávku dojemnosti. Jeho Budil je natolik precizně propracovaný, že ho vnímáme natolik komplexně, jako kdybychom jej znali léta. Budil se zuby nehty brání odložení do starého železa, kope na všechny strany a především do svého nástupce, jehož častuje jednou jízlivou poznámkou za druhou. Když je Budil se svým sokem vystaven krizové situaci, musí se rozhodnout, zda bude pokračovat v pohrdání mladým mužem, nebo budou společně řešit problém. Ve chvíli, kdy Budil nahlédne do papírů, sehrál Menšík nezvykle uměřeným způsobem během pár sekund několik různých emocí. Kvůli téhle scéně, která patří k vrcholům Menšíkova herectví, ale nejen kvůli ní, má smysl film vidět. ()
Zatímco zdejší obsah připravuje diváka na Hrozbu jako na zoufalý budovatelský film, anotace NFA zase do popředí dává zmínku o inspiraci katastrofickými filmy holywoodského stylu. Z výsledku mi vychází mi zajímavý fakt, že ty normalizační angažované filmy v ČSSR měly s hollywoodskými jednu věc často společnou: vsunutí naprosto neuvěřitelného happyendu na závěr. Sirovému s Křižanem se podařilo v rámci možností vytvořit lehce nadprůměrný film z prostředí hutního závodu, kde se do prostředí dostává nadčasová otázka manipulace s pozicemi zaměstnanců, zvláště nasazení protekčního mladíka bez zkušeností na vysokou pozici, i na úkor ponížení dlouholetých spolehlivých zaměstnanců. Což způsobí opravdovou katastrofu. Občas film trpí nějakou drobnou slabinou (nevýrazné vedlejší vztahové linky či nepříliš přesvědčivý „akční“ výkon P. Zedníčka), ale za účasti herců jako Menšík a Frej to dobře odsýpá, od poeticky laděného úvodu mě film zaujal, téma i zpracování v širokouhlém formátu rovněž, ředitel mi dokonale pil krev, v lehce vykalkulovaných motivech (leukemie, zranění malé holčičky) se naštěstí netlačilo na pilu a vypadalo to z mé strany na 4 hvězdičky. Jenže pak přišel dialog, který převrátil dosavadní charaktery hlavních postav naruby: POZOR, SPOILER! z člověka, který se dle všeho měl ukázat jako neschopný, vznikl najednou hrdina a dva poražení muži se najednou smířili s nedávnou prohrou, aby společně vykročili k šťastným zítřkům ve svém pracovišti. Ehm, svým způsobem se to skloubení angažovaného námětu s hollywoodským stylem vlastně povedlo. Ale lituji, tyhle vykonstruované závěry mi vážně kazí celkový dojem. S jiným závěrem by mohla vzniknout výborná kritická sonda. Jinak jsem pozitivně překvapen, čekal jsem trapas plný komunistických keců a soudruhování, ale ten se naštěstí nekonal. 70% ()
Poměrně slušně odvedený film, který podle mne není až tak pokusem o katastrofický žánr, jak tvrdí Březina v Lexikonu českého filmu, ale spíše psychologicky laděný snímek, kombinující různé druhy ohrožení - malé dcerky, manželství, vztahů, kariéry, a nakonec i fyzického ohrožení možným výbuchem. Některé linie jsou slabší, nedotažené, ale třeba Frejův smutek nebo rozhovor Menšíka s Dvorskou jakožto jeho ženou, která za ním nikdy nestála, jsou velice silné. ()
On by to nebyl úplně špatnej film, ostatně Vladimír Menšík svou přítomností zachránil spoustu větších blbostí. Ale dramaturgicky je to nějak roztříštěný a případné kvality akční sekvence sráží účast komickýho Pavla Zedníčka. ()
V socialistické společnosti se žádné katastrofy neodehrávají, jen se odvrací jejich hrozba. 1) Věcný charakter snímku mě mile překvapil. Sice jde spíš o televizní inscenaci (pořád se tu jen mluví), ale příběh je věrohodný a socialistický patos nějak chybí. Vlastně by se něco podobného asi mohlo natočit i dnes._____ 2) Výborný 49letý Vladimír Menšík (nemocný vedoucí provozu Budil) decentně hraje. Ještě jsem zaznamenal 32letého Jiřího Wohanku (dispečer Jan Pernica) a 29letého Vladimíra Durdíka ml. (nový vedoucí Kašík). ()
Film o tom, ze spolocne dobro je nutne povysit nad osobne zaujmy jednotlivcov. Ja ako ateista bych sa - v zaujme uhasenia poziaru povedzme - spojil i s nabozensky zalozenymi ludmi. Hned po uhaseni poziaru by som sa od nich nadalej distancoval . 68 % ()
Natáčelo se u zámku Hukvaldy v Ostravě a celý film je situován do Ostravských železáren. Tak plusem je dobrá hudba, slušný scénář,dobře obsazené,řemeslo je myslím ok.Menšík v nevídané roli,ukřivděného, ješitného soudruha. Všudypřítomný smog 😣Durdíka namluvil Preis.Myslím že k tématu heroismu práce asi to nejlepší co v té době vzniklo... ()
"No a jsme z toho venku. Přišel expert..." Když se normalizačního angažovaného námětu z prostředí hutního závodu ujmou takoví experti jako režisér Sirový spolu se scénáristou Křižanam, pak to zas taková katastrofa, jak naznačuje zdejší obsah, být zjevně nemůže. Škoda jisté roztříštěnosti děje, v závěru filmu však na nás čeká vícenásobný happyend, jímž se všechny ty různorodé děje (alespoň tematicky) tak nějak propojí. Hrozba výbuchu plynu v závodu, hrozba úmrtí malé dcerky následkem havárie, i hrozba vážné nemoci jednoho z pracovníků v podniku, trošku moc potenciálních katastrof na jeden film, říkal jsem si. Při závěrečné typicky zasněné Fišerově hudbě už ale člověk může cítit všeobecnou úlevu. A možná se tak nějak ulevilo i samotným filmařům, že z toho přihlouplého námětu vytěžili maximum možného. ()
Jsem velmi odolný vůči budovatelským filmům. Jenže tohle je taková pitomost, že nelze se na to dívat. Jak vidíte jméno Křižan, jedná se o angažovaný ekologický film, zcela nedívatelný. ()
Stěží ta 1* pro některé herce. Jinak skoro celý film se soudruzi dohadují, jak zas něco podělali a co s tím. Jeden z typicky schematických a angažovaných filmů z dob socíku. ()
Natočené by to bylo i docela pěkně, ale je to hrozná konina. Vladimír Menšík tu má asi tu nejhorší roli ve své kariéře a jeho vyděšené pohledy dobře vystihují, o co jde... ()
Šlo to. Druhá polovina dokonce i trochu akční, nějaké ty vztahy...54%. ()
Nejsem ten, kdo plive na filmy z pracovniho prostredi jen proto, ze jsou z pracovniho prostredi. Jasne, nekteri tam nemeli co moc zahrat, ale par napinavych situaci tam bylo, par realnych situaci, happyend atd. Proc ne... A taky uz vim, ze obsah kysliku nesmi byt nad 12%... Pokud je ale 11.6, neni treba hned uzavirat provoz nebo nejak jinak panikarit... :-) ()
Dramatický príbeh, ktorý je vykreslený pri hrozbe výbuchu plynárne. Vladimír Menšík v netradičnej postave , nie komickej , ale dramatickej. Film hodnotím 50%,,, ()
Hrozba by se měla hodnotit spíše jako nadšenecký pokus o katastrofický film, natočený podle Hollywoodských vzorů. Pak nemůžu být zas tak nespokojen, protože většinu důležitých ingrediencí Hrozba obsahuje: Nekomplikovaný scénář, trochu ploše vykreslené postavy, jejichž srdceryvné příběhy jsou vymyšleny dost na efekt (malá dceruška po těžké autonehodě bojuje o život na sále, milostný trojúhelník, do kterého zasáhne falešná hrozivá diagnóza), amatérské vysvětlování problematiky mezi pracovníky, kteří by měli všemu rozumět, správně drsňácké hlášky (- Co kdyby to bouhlo? - Kde bydlíte? - U divadla. - Tak to máte smůlu. - Až takový je to průser?) atd. Dokonce k tomu podle mě patří i herecké výkony, kdy je poznat, že to herci neberou zas tak vážně. Film má ovšem dvě velké slabiny. Zaprvé díky nezkušenosti s žánrem se tvůrci snaží o co největší realističnost, díky čemuž sebe i diváka připravili o efektní výbuchy, šlehání ohňů a náhodné oběti od začátku a po celý film. Za druhé se museli vypořádat s nevelkým rozpočtem. Dvě třetiny filmu proto vyplňují dialogové scény postav, jimž právě ona plochost ubírá na zajímavosti, a napínavé odvracení katastrofy (které je ovšem opravdu docela napínavé!!!) přijde na řadu až hluboko za druhou polovinou filmu. Ještě že má film rozumných 80 minut. ()
Plejáda dobrých herců hraje v podivném filmu o boji soudruhů inženýrů o pracovní pozice na pozadí klasického sociaistického svinčíku (skoro by se s trochou nadsázky dalo říci černobylského typu) v hutním podniku...Některé hlubší, komornější dialogy na mém hodnocení nic nezmění. ()
Zpočátku nucený pokus o drama - jakési vydírání diváka kombinací hrozících katastrof. Dále se ale film překlopil do opravdového dramatu, kdy jsem přestal vnímat čas... a konec zas pomalu převedl diváka do jakéhosi smutného uvolnění po prožitém stresu. Ano, tento starý snímek se mi svým způsobem líbil. ()
Když opomenu socialistické nesmysly,tak mi to přijde na tu dobu celkem dobře udělané a dramatická role od pana Menšíka opět skvěle zahrana.3-4* Čtyři nemohu dat jen proto,že s jinými 4* Filmy se to rovnat nedá. ()