Je mi ze sebe špatně

Je mi ze sebe taky občas špatně, když civím na svůj pupek hanby, a kozy studu, protože už mi je pomali začíná příťa závidět, takže je pravý čas to dát na instáč, na který máte odkaz přímo na stránce (mrk, mrk). Zrcadlo dnešní moderní společnosti, zhyenizované a nehumální, která jen určuje symbol krásy do útrab mozkových blán náctiletých štětek, co si fotí tlustou prdel v Osvětimi s heštegem #sosad. Fakt zírám kam tahle zkurvenecká doba pokročila, ale ani mě to nepřekvapuje. Hlavní psychouška to zahrála dobře, až jsem měl nutkání ty její jaterný skvrny propíchat jak na takové té plastové píčovině s bublinkama, co praskaj, jak to odmotáváj k PPL. Tak konec rožnění, a cítím s Norama, že instačurákům a tikokoterům někdo flusl do ksichtu, a nacpal za mřížemi jak opicu v zoo, aby z toho lidi měli pojízdné obludárium. #uhorkovásezóna🥒 (27.07.2023)

Artovina znesiteľná aj pre bežného diváka, hoci nie dvakrát príjemná na pozeranie. Hlavná hrdinka je totiž totálne nesympatická, celý čas jej želáte len to najhoršie a ono vďaka jej chorobnej potrebe dosiahnuť pozornosť okolia a získať slávu sa jej pomerne škaredé veci aj dejú. Témy sebaprezentácie, sociálnych sietí, sebapoškodzovania, ale aj inklúzie boli spracované podnetne a zaujímavo, viacero scén nepríjemných a jedna či dve (pes, fotenie) aj zapamätateľných. Humor a satirické motívy sú tu len na okraj a kvôli nim + viacerým scénam vystupňovaným do absurdna + logickej priestreľnosti (utajovanie pôvodcu zdravotného stavu) sa film nedá brať 100% vážne. Na jedno pozretie neurazilo, no na vyššie hodnotenie by som osobne potreboval výraznejší a lepší záver. 3* (15.08.2023)

Já byl povětšinu času celkem přesvědčený, že jde o nelítostný popis ambulantního narcismu, ale ty sem tam vklíněné scény s bizarně se chovajícími aplikovanými umělci zase nabízely čtení, že je to vlastně celé satira. Je to celé rozkročená někde mezi Haynesovým Safe a posledními Östlundy (módní fotografka tělesně handicapovaných šikanuje svojí slepou asistentku), přičemž podezírám film, že si sám není vlastně jistý, čím chce být. Body za osobitou kameru, kde jsem složitě hledal metodu v tom, proč se někde používá zoom, jinde zase dolly a díky trhavým švenkům a častým zabíráním detailů tváří dělá klidné dialogy agresivnější než by působily normálně. (16.05.2023)

"Skoro by som si priala byt chora...." alebo ked si po pozornosti baziaca "naaaana". :) Chapem zamer tvorcov poukazat i na tento psychicky a zrejme i sociologicky problem mladych ludi, ale neoslovilo ma to. Naopak, tato sonda to chorej mysle ma skor unavovala. Neodporucam. Slabsi priemer. Na strane druhej ma i prekvapilo, ze blizki kamarati surodencov "neprekukli" skor. Hadam, ze asi tiez tuzili byt v blizkosti tychto "celebrit". :) (09.12.2023)

HOROROVÝ VÝBĚR, ZEMĚ Č.12 - NORSKO - Absurdní psychologická body-hororová tragikomedie, která dokáže v nejednom záběru zároveň vyvolat smích, smutek i znepokojení. Signina posedlost slávou za každou cenu (ačkoli je to spíš touha být někým ve světě plném umělců, sebevědomých a šťastných lidí a smetánky, ve kterém Signe jen je něčí manželkou a jiné postavení nemá) je postupem času sebedestruktivnější, ona se stále více vrhá do pekel a jak vám je jasné, oč půjde, nemůžete prostě čekat happy end, jen naprostou zkázu. Konec ale lze různě interpretovat a je takový všelijaký, stejně jako celý film. Ono sice je umění, ukočírovat tolik různorodých žánrů tak, aby smysluplně držely pohromadě, ale jestli něco Je mi ze sebe špatně chybí, je to určitě celistvost zpracování. Když to budete brát vážně, je to nesmysl, protože už při prvním převozu do nemocnice by museli zjistit, co za svinstvo v sobě má a vše následující by se muselo ubírat jiným směrem. Když jako satiru, chybí tomu hlubší propracování všech načrtnutých témat. Když jako absurdní komedii, tak v tom absurditu časem začne nahrazovat temnější ladění na stejné vlně, tudíž zde v absurditě neexistuje gradace. Je to bohaté a přitom nedotažené z každého pohledu. Zahrané je to ale skvěle, celou dobu si to drželo moji pozornost, některé nápady a scény jsou geniálně propracované včetně kamery a střihu a i přes tu rozháranost je to pořád dobře vedené. Jen mě teda ve formě štvala ta občasná, neustále zoomující kamera jak od Lanthimose (ale u něj je to ještě horší a pseudo-umělečtější) a zakomponování Signiných představ, které ne že by samy o sobě nefungovaly, ale vždycky přijdou naprosto náhodou a hlavně jen bezúčelně matou. Taky mi přijde, že se Borgli dost inspiroval filmem Safe, viděl jsem to v tom podobně jako uživatel Othello a hlavně to má nejeden shodný prvek, ale Safe mě oslovilo o něco víc, navzdory horší čitelnosti. Tomuhle ale ty slabé čtyři dám taky, jelikož mi je sympatické, o čem to je a k čemu to směřuje. Slabé 4* (21.09.2023)