Komentáře uživatelů k filmu (4)

  • ripo

    Český celovečerní film „Mordová rokle" námětově čerpá z divadelní hry Miloslava Stehlíka. Děj příběhu se odehrává za nacistické okupace naší republiky v době, kdy probíhá gigantický boj o Stalingrad. Nacisté se tehdy cítili pány Evropy. Z českých obcí dělali střelnice pro nacistickou wehrmacht a zkrachované „hrdiny" z východní fronty odměňovali na úkor českého lidu. Také obec Sluky byla dána jako odměna nacistickému obrstovi a obyvatelům bylo přikázáno — buď pracovat pro nového majitele panství, nebo se vystěhovat. Obyvatelé obce volili druhou možnost. Nepomohly sliby ani hrozby nacistického přisluhovače a zrádce Karla, nového správce panství. Nepomohl také teror gestapa proti uvědomělým českým bojovníkům. Všechny obyvatele sílily zprávy moskevského rozhlasového vysílání o neúspěších nacistů v Sovětském svazu a zejména zpráva o jejich zdrcující porážce u Stalingradu. Film celkem dobře vystihuje tíživou atmosféru života v okupované vesnici. Filmový přehled 22/1952(3.12.2007)

  • Crocuta
    **

    Oč méně je "Mordová rokle" zábavná, o to více je dobově tezovitá a svoje propagandistické poslání nezapře. Pro mne osobně má tento film zvláštní příchuť. V komparsu, coby voják základní vojenské služby, si zde v jedné z německých uniforem zahrál i můj dědeček. Pochází z vesnice Skořice, jeho manželka, matka mého (tehdy ročního) otce pocházela z nedaleké, dnes již neexistující vísky Kolvín, ležící v dnešním vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Stejně jako ze vsi z "Mordové rokle" si za války němečtí okupanti rozhodli zřídit na katastru Kolvína (a rovněž sousedních vesnic Padrtě a Záběhlé) vojenskou střelnici. Obyvatelstvo se muselo vystěhovat - jejich hospodářství od nich byla vykoupena za poměrně korektních podmínek za tržní cenu. Po válce se občané do svých domovů vrátili, můj otec prožil v Kolvíně první léta svého života. V roce 1952 se však tehdejší vláda rozhodla, že dané území je pro vojenský výcvik ideální, obyvatelstvo všech tří vesnic znovu, tentokrát již definitivně vysídlila a za jejich domovy jim pod hrozbou vyvlastnění zaplatila směšné sumy na vázané vklady o které přišli následujícího roku díky měně. Tolik pro ilustraci dobových souvislostí vzniku snímku, na jehož natáčení můj děda dodnes vzpomíná...(15.1.2011)

  • anderson

    ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 9.5.1986 (30.12.2010)(30.12.2010)

  • blanic
    ***

    Velmi působivý snímek hustě naplněný atmosférou strachu z nacistů, kolaborace, ale i odhodlaného vlastenectví s výborným závěrem. Rozhodně tehdy nebylo co závidět a asi málokdo z nás může s čistým svědomím říct, jak by se postavil k situaci, kdy má prodat a opustit svůj statek s 300 let starou tradicí. Ještě ke všemu na konci války. Celkový dojem zde ovšem kalí příliš nápadná dobová propaganda. Škoda.(1.2.2012)