Mordová rokle
Drama
Československo, 1951, 80 min
Režie:
Jiří SlavíčekHudba:
E. F. BurianHrají:
Otakar Dadák, Jiří Vršťala, Ota Sklenčka, František Kreuzmann st., Vladimír Hlavatý, Vítězslav Boček, Josef Beyvl, J. O. Martin, Vladimír Šmeral, Josef Šidlichovský, Miloš Nedbal, Karel Hospodský, Dagmar Zikánová, Marie Nademlejnská, Růžena Lysenková, Hermína Vojtová, Josef Chvalina, Štěpán Bulejko, Jarmil Škrdlant, Věra Matějová, František Miška, Josef NajmanObsah
-
Do české obce Sluky přijede nový majitel panství, obrst Konrád Ritter von Schiess. Z jeho příkazu mají být obyvatelé vesnice vystěhováni a smí zde zůstat jen 30 rodin, které se přihlásí na práci na panství. Správce panství, Karel Prokeš, se marně snaží opatřit pro obrsta pracovní síly. Obyvatelé obce odmítají pracovat na panství; jejich solidaritu ještě utvrdila smrt Vaška Zahrádky, kterého Karel udal gestapu. Karel chce znovu získat obrstovu důvěru. Proto donutí svého otce, hajného Prokeše, aby jej zavedl do úkrytu Ondry Bašuse, pronásledovaného gestapem, protože odmítl prodat chalupu obrstovi. Hajný Prokeš zavede úmyslně svého syna na poškozenou lávku a oba se zřítí do Mordové rokle.(FILMOVÝ PŘEHLED 22 / 1952) (oficiální text distributora)
Do české obce Sluky přijede nový majitel panství, obrst Konrád Ritter von Schiess. Z jeho příkazu mají být obyvatelé vesnice vystěhováni a smí zde zůstat jen 30 rodin, které se přihlásí na práci na panství. Správce panství, Karel Prokeš, se marně snaží opatřit pro obrsta pracovní síly. Obyvatelé obce odmítají pracovat na panství; jejich solidaritu ještě utvrdila smrt Vaška Zahrádky, kterého Karel udal gestapu. Karel chce znovu získat obrstovu důvěru. Proto donutí svého otce, hajného Prokeše, aby jej zavedl do úkrytu Ondry Bašuse, pronásledovaného gestapem, protože odmítl prodat chalupu obrstovi. Hajný Prokeš zavede úmyslně svého syna na poškozenou lávku a oba se zřítí do Mordové rokle.(FILMOVÝ PŘEHLED 22 / 1952) Komentáře uživatelů k filmu (4)
-
ripo
Český celovečerní film „Mordová rokle" námětově čerpá z divadelní hry Miloslava Stehlíka. Děj příběhu se odehrává za nacistické okupace naší republiky v době, kdy probíhá gigantický boj o Stalingrad. Nacisté se tehdy cítili pány Evropy. Z českých obcí dělali střelnice pro nacistickou wehrmacht a zkrachované „hrdiny" z východní fronty odměňovali na úkor českého lidu. Také obec Sluky byla dána jako odměna nacistickému obrstovi a obyvatelům bylo přikázáno buď pracovat pro nového majitele panství, nebo se vystěhovat. Obyvatelé obce volili druhou možnost. Nepomohly sliby ani hrozby nacistického přisluhovače a zrádce Karla, nového správce panství. Nepomohl také teror gestapa proti uvědomělým českým bojovníkům. Všechny obyvatele sílily zprávy moskevského rozhlasového vysílání o neúspěších nacistů v Sovětském svazu a zejména zpráva o jejich zdrcující porážce u Stalingradu. Film celkem dobře vystihuje tíživou atmosféru života v okupované vesnici. Filmový přehled 22/1952(3.12.2007)
-
Crocuta
Oč méně je "Mordová rokle" zábavná, o to více je dobově tezovitá a svoje propagandistické poslání nezapře. Pro mne osobně má tento film zvláštní příchuť. V komparsu, coby voják základní vojenské služby, si zde v jedné z německých uniforem zahrál i můj dědeček. Pochází z vesnice Skořice, jeho manželka, matka mého (tehdy ročního) otce pocházela z nedaleké, dnes již neexistující vísky Kolvín, ležící v dnešním vojenském výcvikovém prostoru Brdy. Stejně jako ze vsi z "Mordové rokle" si za války němečtí okupanti rozhodli zřídit na katastru Kolvína (a rovněž sousedních vesnic Padrtě a Záběhlé) vojenskou střelnici. Obyvatelstvo se muselo vystěhovat - jejich hospodářství od nich byla vykoupena za poměrně korektních podmínek za tržní cenu. Po válce se občané do svých domovů vrátili, můj otec prožil v Kolvíně první léta svého života. V roce 1952 se však tehdejší vláda rozhodla, že dané území je pro vojenský výcvik ideální, obyvatelstvo všech tří vesnic znovu, tentokrát již definitivně vysídlila a za jejich domovy jim pod hrozbou vyvlastnění zaplatila směšné sumy na vázané vklady o které přišli následujícího roku díky měně. Tolik pro ilustraci dobových souvislostí vzniku snímku, na jehož natáčení můj děda dodnes vzpomíná...(15.1.2011)
-
anderson
ČESKOSLOVENSKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČST 1 = 9.5.1986 (30.12.2010)(30.12.2010)
-
blanic
Velmi působivý snímek hustě naplněný atmosférou strachu z nacistů, kolaborace, ale i odhodlaného vlastenectví s výborným závěrem. Rozhodně tehdy nebylo co závidět a asi málokdo z nás může s čistým svědomím říct, jak by se postavil k situaci, kdy má prodat a opustit svůj statek s 300 let starou tradicí. Ještě ke všemu na konci války. Celkový dojem zde ovšem kalí příliš nápadná dobová propaganda. Škoda.(1.2.2012)
